Politici se k vyslání vojáků do bojové mise staví rezervovaně

foto Čeští vojáci, armáda, výcvik - ilustrační foto.

Praha - K myšlence premiéra Andreje Babiše (ANO) na vyslání českých vojáků do bojové mise se politici staví spíše rezervovaně. Odmítavý postoj zaznívá například od Pirátů či hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), komunisté dokonce zmiňují možný konec tolerance vládě. Zástupci dalších stran by se rozhodovali podle požadavků armády či doplňujících informací, ODS nechce dávat vládě "bianco šek". Jasně pro bojovou misi se vyslovila bývalá ministryně obrany Karla Šlechtová (za ANO). Politici to uvedli v anketě na dotaz ČTK.

Babiš v neděli na Pařížském mírovém fóru řekl českým novinářům, že by stálo za úvahu změnit strategii a místo výcviku cizích vojáků zapojit české vojsko opět do bojových misí. O věci chce diskutovat.

Proti bojovým misím se jednoznačně postavili zástupci KSČM. "Česká republika není ve válečném stavu se žádným státem. S takovým návrhem nesouhlasím," sdělil ČTK předseda komunistů Vojtěch Filip. Dodal, že pokud na návrh Rady bezpečnosti OSN český Parlament vysloví souhlas s vysláním vojáků, tak jen do misí přísně mírového charakteru, které budou mít za úkol udržet příměří nebo zahájit obnovu země. Místopředseda poslaneckého klubu KSČM Leo Luzar zároveň na twitteru uvedl, že pokud Babišova vláda pošle vojáky do bojových misí bez mandátu OSN, tak "končí tolerance" jeho kabinetu.

Předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) uvedla, že ODS mise, které jsou v zájmu ČR, podporuje. "Z principu ale nemůžeme poskytovat jakýsi bianco šek vládě," podotkla. Dodala, že pokud chce Babiš změnu, očekává, že se obrátí na Parlament s návrhem upraveného mandátu. Zároveň podotkla, že programové prohlášení vlády přijaté před několika měsíci hovoří o mírové a výcvikové misi v Afghánistánu. "Takže si premiér Babiš vlastně stěžuje sám na sebe, že nejde o misi bojovou," uvedla. Rozlišení na bojové a nebojové mise považuje za slovíčkaření, protože působení v nestabilních zemích se může na bojové okamžitě změnit.

Místopředseda výboru Jaroslav Foldyna (ČSSD) si umí představit bojové zapojení českých vojáků v Mali. Musí podle něj ale konkrétně zaznít, co je cílem boje. "Po 17 letech v Afghánistánu nevím, co je cíl," poznamenal.

Další místopředseda výboru Jan Lipavský (Piráti) považuje Babišův výrok za unáhlený a nepromyšlený. Uvítal by posílení české přítomnosti v Pobaltí, aby byla vyvážena vojenská asymetrie vůči Rusku. V boji proti terorismu by podle něj ČR mohla přispět třeba kvalitními zpravodajskými informacemi. "Nevidím žádný prostor pro nasazení našich sil do bojových operací," uvedl.

Šéf SPD Tomio Okamura podotkl, že netušil, že ČR či NATO někdo vyhlásil válku. Pokud by šlo o misi schválenou OSN, pak by se podle něj měla vést veřejná diskuse. "Od stolu tohle přece nikdo normální předem a bez znalosti věci schvalovat nemůže," poznamenal. Dodal, že SPD chce, aby armáda byla primárně určena k obraně území ČR.

Bojovou misi by podpořila Šlechtová. "Naši vojáci jsou skvěle připraveni a mají vysoce hodnocené schopnosti i našimi spojenci. Za mého působení nebyla politická vůle," uvedla. Předseda Starostů a nezávislých Petr Gazdík poznamenal, že otázka nasazení českých vojáků a jejich úkolů je věcí armádního velení a jeho doporučení. "Velení armády důvěřuji, a jsem proto připraven doporučení velení armády jako politik podporovat," řekl.

Předseda poslaneckého klubu lidovců Jan Bartošek podotkl, že česká armáda má připravené jednotky, které se mohou takového úkolu rychle zhostit. Získání dalších bojových zkušeností může vojákům, ale i spojencům jen prospět. "Při zapojení do bojových operací je však vždy třeba obezřetně sledovat mandát pro jednotlivé mise a hodnotit zamýšlené cíle misí, abychom se skutečně drželi boje proti skutečnému terorismu," uvedl. "Zajímá mne, zda takto zásadní slova od premiéra jsou například projednaná ve vládě, bezpečnostní radě, s armádou či dalšími kompetentními lidmi," dodal.

Předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek chápe Babišovo vyjádření jako pojmenování akceschopnosti české armády takové mise se zúčastnit. "Máme-li se bavit o konkrétním případě, to by musel nejprve ležet na stole," poznamenal. Jako členská země NATO musí být ČR podle něj na takové zapojení připravena, každý případ ale musí být zvažován individuálně.

Čeští vojáci se v současné době účastní několika výcvikových nebo pozorovacích misí. Největší zastoupení má armáda v Afghánistánu, kde bylo k začátku listopadu necelých 350 vojáků. Další početné jednotky působí v Pobaltí nebo v Mali, čeští vojáci jsou ale také v Iráku, na Balkáně, na Sinaji nebo na Golanech. I když mají na starosti výcvik nebo ochranu spojenců, výjimkami v Afghánistánu a v Mali nejsou ozbrojené střety s protivníky. V minulosti se na bojovém působení spojenců v Afghánistánu podílely české speciální síly.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

5°C

Dnes je pondělí 10. prosince 2018

Očekáváme v 7:00 4°C

Celá předpověď