Politici připomínají vznik státu položením věnců na Vítkově

foto Prezident Miloš Zeman položil 28. října 2020 v Praze květiny k hrobu neznámého vojína u Národního památníku na Vítkově u příležitosti státního svátku k výročí vzniku Československa.

Praha - Představitelé státu připomněli vznik samostatného státu položením věnců u hrobu Neznámého vojína na pražském Vítkově. Tradiční pietní akt byl kvůli špatné epidemické situaci zrušen, politici na památné místo přijížděli individuálně. K národnímu památníku jako první dorazil prezident Miloš Zeman, s časovými odstupy následovali předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), místopředseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD), premiér Andrej Babiš (ANO), ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) či pražský arcibiskup Dominik Duka. Na Pražském hradě se uskutečnilo slavnostní střídání Hradní stráže. Slovenská prezidentka Čaputová v telefonátu blahopřála Zemanovi k státnímu svátku při příležitosti vzniku ČSR.

Česká republika si dnes připomíná výročí 102 let od chvíle, kdy bylo na sklonku první světové války vyhlášeno samostatné Československo. Státní svátek 28. října tradičně doprovázejí pietní a slavnostní akce, letos byla ale většina z nich zrušena kvůli epidemii nového koronaviru.

Babiš ČTK a České televizi po položení věnce řekl, že i v době pandemie je důležité si dnešní nejvýznamnější státní svátek připomínat. "Je důležité znovu apelovat na lidi, abychom se semkli a toto období překonali. Jsem přesvědčen, že to překonáme a vyjdeme z této doby posíleni. Že se vrátíme k úspěchům, které jsme měli, než přišla pandemie," uvedl.

Podobně hovořil i Vystrčil. "V minulosti jsme překonali i horší situace než pandemie, přese všechno se máme docela dobře. Pokud si to uvědomíme, začneme víc držet pospolu a víc dodržovat základní pravidla, tak si myslím, že tu současnou krizi překonáme a vyjdeme z ní třeba silnější," uvedl.

Hřib řekl, že republika od svého vzniku čelila řadě výzev. "Všechny zvládla překonat a jsem přesvědčen, že překonáme i tuto," uvedl. Za inspiraci označil nasazení a obětavost zdravotníků. Duka řekl, že situace není pro nikoho příjemná. "Ale myslím, že tento den si zaslouží naši přítomnost a vzdání úcty těm, kdo se zasloužili za vznik samostatného Československa," konstatoval.

Jednou z hlavních připomínek událostí z 28. října 1918 je každoročně pieta na Vítkově, letos ji ministerstvo obrany odvolalo. Politici přesto k národnímu památníku přijížděli individuálně, a to s časovými rozestupy, aby se na nádvoří památníku nepotkali. Pieta se konala bez vojenských poct, chyběla čestná jednotka, nosiči věnců, vojenská hudba nebo historické prapory. Místo hlídali policisté.

Video: Politici položili věnce u pomníku na Vítkově
28.10.2020, 13:00, autor: Karel Čapek, Tomáš Helma, zdroj: ČTK

Kvůli složité epidemické situaci nebyl čas příjezdu politiků předem zveřejněn, na Vítkově proto nebyli ani diváci. Zeman dorazil po 10:30 jako první. Po operaci srpnové zlomeniny ruky má nadále ortézu, při ceremoniálu využil oporu u člena ochranky. Další politici následovali ve zhruba pětiminutových intervalech.

V podvečer uctili výročí založení republiky položením věnce u Obecního domu v centru Prahy i zástupci Univerzity Karlovy. Akce se vedle rektora Tomáše Zimy zúčastnili za dodržování předepsaných rozestupů další zástupci univerzitní akademické obce, včetně zástupců studentů. Zima letošní výročí popsal jako specifické kvůli současné koronavirové krizi. Občany vyzval k opatrnosti a dodržování opatření, zároveň ale apeloval, aby lidé nepropadali panice.

Vyvrcholením oslav státního svátku byl tradičně slavnostní večer na Pražském hradě, při kterém prezident udílí státní vyznamenání. I když Zeman chtěl původně ceremoniál i přes špatnou situaci kolem epidemie zachovat, rozhodl se nakonec na doporučení zástupců vlády svůj úmysl změnit. Vyznamenání vybraným osobnostem dnes udělí, převezmou ho ale až za rok. Prezident avizoval, že posmrtně ocení například zpěváka Karla Gotta či herce Karla Fialu, mezi vyznamenanými bude i končící ministr zdravotnictví Roman Prymula.

Neuskuteční se ani projev prezidenta, který slavnostní akt ve Vladislavském sále na Pražském hradě doprovází. Zeman k národu promluví v předtočeném proslovu, který budou televize vysílat od 20:05.

Střídání Hradní stráže v Praze sledovaly desítky lidí

Slavnostní střídání Hradní stráže při příležitosti připomenutí vyhlášení samostatného československého státu, 28. října 2020 v Praze. 

Na Pražském hradě se k připomenutí 102. výročí vyhlášení samostatného československého státu uskutečnilo slavnostní střídání Hradní stráže. Akce v uzavřeném areálu Pražského hradu se uskutečnila za přísných hygienických opatření. Přítomní se museli pohybovat ve vymezených koridorech a mít po celou dobu roušky. Střídání stráží z Hradčanského náměstí sledovalo několik desítek lidí, zčásti politiků, kteří přišli položit věnce k soše Tomáše Garrigua Masaryka. Výročí vzniku republiky také vpodvečer připomnělo slavnostní nasvícení Pražského hradu.

Střídání stráže zahájil příchod členů Hudby Hradní stráže ve slavnostních červených uniformách. Po nich následoval příjezd policejního doprovodu na motocyklech BMW s blikajícími světly. Členové nastupující Hradní stráže převzali od končících kolegů standartu prezidenta ČR a střídaní zakončila státní hymna, kterou zazpíval sólista Hudby Hradní stráže František Zahradníček.

Pražský hrad se 28. října tradičně stává jedním z center oslav, letos je ale kvůli špatné epidemické situaci uzavřen. Nekoná se tradiční večerní udílení vyznamenání ve Vladislavském sále či následná recepce ve Španělském sále. Zrušeno bylo i slavnostní jmenování generálů či vojenská přísaha, která se konala na Hradčanském náměstí.

Státní svátek si Pražský hrad kromě slavnostního střídání Hradní stráže připomněl večerním nasvícením prvního hradního nádvoří. Matyášova brána a přilehlé budovy při něm byly nasvíceny v českých národních barvách.

První jednotka, která střežila sídlo československého prezidenta, byla zřízena 7. prosince 1918. Nejprve Pražský hrad po vzniku Československa střežili sokolové, později je vystřídali legionáři. Za druhé světové války byla stráž zrušena a její úkoly plnilo vládní vojsko. Krátce byla Hradní stráž obnovena v letech 1945 až 1948. Po komunistickém převratu ale její úkoly převzal útvar Sboru národní bezpečnosti, stráž přišla o své výsadní postavení a stala se víceméně symbolickou jednotkou k plnění reprezentačních úkolů. Tradice Hradní stráže byla obnovena až po roce 1989 s nástupem prezidenta Václava Havla na Hrad. Od roku 2004 se Hradní stráž po 50 letech stala opět profesionálním útvarem. V roce 1990 příslušníci Hradní stráže představili veřejnosti nový ceremoniál slavnostního střídání stráží s hudebním doprovodem a rovněž nové služební i reprezentační uniformy, které vzešly z dílny filmového výtvarníka a malíře Theodora Pištěka.

Hradní stráž je jednou ze tří složek českých ozbrojených sil, a to vedle armády a Vojenské kanceláře prezidenta republiky (VKPR). Podřízena je náčelníkovi hradní vojenské kanceláře. Tvoří ji přes 700 zaměstnanců, většinou vojáků, ale pracují v ní i civilní zaměstnanci. Za úkol má nejen vnější ostrahu areálu Pražského hradu, ale i hlídání lánského zámku. Vojáci Hradní stráže se jako čestná stráž účastní i reprezentačních a protokolárních aktů, které souvisí s výkony pravomocí prezidenta, tedy třeba jmenování vlády či uvítání státních návštěv. Zájemci o službu u Hradní stráže musí splňovat řadu nadstandardních požadavků, včetně například předepsané výšky, nesmějí mít vousy a tetování. Musí projít přísnějšími psychotesty, mít výborný zdravotní stav i dobrou fyzickou zdatnost.

Čaputová blahopřála Zemanovi k státnímu svátku - vzniku ČSR

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v telefonátu blahopřála svému českému kolegovi Miloši Zemanovi k dnešnímu českému státnímu svátku při příležitosti 102. výročí vzniku samostatného Československa a vyjádřila solidaritu s občany České republiky v souvislosti se šířením koronaviru. ČTK o tom informoval mluvčí hlavy slovenského státu Martin Strižinec.

Čaputová na facebooku připomněla, že Slovensko a Česko mají k sobě blízko jako málokteré země na světě. "Slováci a Slovenky se poprvé stali státotvorným národem moderní země, která žila hodnotami demokracie, právního státu, humanismu, svobody a rovnosti. Ústavní listina Československé republiky se svou demokratickou povahou zařadila mezi nejvyspělejší ústavy světa," uvedla Čaputová k vzniku Československa v roce 1918.

Podle slovenské prezidentky první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk vložil do základů nové republiky své přesvědčení, že pravda vítězí. "Sám ovšem dobře chápal, že vybudování zdravého státu nespočívá jen ve velkolepých slovech či hrdinských skutcích, ale především v každodenní drobné práci jeho představitelů. A ta musí být založena na pevných zásadách, osobní zodpovědnosti a důvěryhodné obhajobě kroků, které my, politici, děláme," poznamenala Čaputová. Dodala, že ještě více to platí v současné nelehké době.

Slovensko si výročí založení Československa státním svátkem na rozdíl od Česka nepřipomíná. Změnit by se to mohlo již příští rok, pokud slovenský parlament schválí příslušný návrh koaličních poslanců.

Pražský hrad dnes na svém webu uvedl, že své blahopřání poslali mimo jiné také papež František, prezidenti USA Donald Trump, Ruska Vladimir Putin, Číny Si Ťin-pching či Německa Frank-Walter Steinmeier. Ke státnímu svátku popřáli rovněž nizozemský král Willem-Alexander, italský prezident Sergio Mattarella, jordánský král Abduláh II., španělský král Felipe VI. nebo rakouský prezident Alexander Van der Bellen.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

3°C

Dnes je úterý 24. listopadu 2020

Očekáváme v 3:00 0°C

Celá předpověď