Politici na pietním aktu položili věnce k hrobu lidických mužů

foto Premiér Andrej Babiš (vlevo) se zúčastnil 12. června 2021 v Lidicích na Kladensku pietního aktu k 79. výročí vyhlazení obce nacisty.

Lidice (Kladensko ) - K hrobu lidických mužů při dnešním pietním aktu položili věnec premiér Andrej Babiš (ANO), vedení Senátu, Sněmovny, ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) nebo středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN). Připomněli si tak 79 let od vyhlazení Lidic na Kladensku nacisty. Vzpomínka se konala kvůli koronavirové pandemii bez účasti veřejnosti v omezeném rozsahu. Na pietním aktu byl položen i věnec prezidenta republiky, hlava státu se ale nezúčastnila.

Fotogalerie

Za Senát se vzpomínky zúčastnili předseda Miloš Vystrčil (ODS) nebo místopředsedové Jiří Růžička (STAN) a Jiří Oberfalzer (ODS), za Sněmovnu její šéf Radek Vondráček (ANO) či místopředsedové Tomio Okamura (SPD) a Vojtěch Pikal (Piráti).

Po položení věnců zazněla modlitba za oběti lidické tragédie a následně státní hymna. Ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík posléze účastníkům poděkoval. Respirátory kvůli koronavirové pandemii měli nasazeny pouze čestná stráž, vojáci a skauti.

"Lidice nejsou jenom místo tragédie, ale je to obrovský symbol. Lidice nejsou jenom naše. Když se rozjedete do světa, zjistíte, že Lidice znají po celém světě," řekl novinářům Vondráček. "Bylo to poprvé, co nacisté odhalili, co jsou. Kdy se tím ještě pochlubili. To je celosvětový význam Lidic, že odhalily zrůdnost nacistů. Myslím, že to byl přelomový okamžik druhé světové války a boje proti nacismu," doplnil.

"Více než 300 lidických obětí je kromě jiného také žádostí pro nás pro všechny, abychom už nikdy nepřipustili, aby se zbytečné nevinné oběti opakovaly," poznamenal Vystrčil.

"Musíme si připomínat zvěrstvo nacistů, zvěrstvo, co lidé dokázali. Je třeba o tom přemýšlet, jak je možné, že se to stalo. Možná i dneska přemýšlet o tom, proč v naší společnosti je také taková nenávist, co to vyvolává," řekl premiér Babiš.

Nacisté obec s 503 obyvateli vypálili 10. června 1942. Důvodem bylo podezření gestapa na spojitost místních s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Zastřeleno bylo 173 lidických mužů. Ženy skončily v koncentračním táboře. Část dětí putovala do německých rodin na poněmčení a část do vyhlazovacího tábora v Chelmnu. Po válce se do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí. O opětovném vybudování obce rozhodla československá vláda. Základní kámen se položil v létě 1947.

Zpráva o vyhlazení Lidic se dostala do celého světa. Řada míst v různých zemích se pak na počest české vesnice přejmenovala jejím jménem.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

20°C

Dnes je pondělí 2. srpna 2021

Očekáváme v 7:00 15°C

Celá předpověď