Policie stíhá Jakeše a Štrougala kvůli střílení na hranicích

foto Zleva někdejší generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš a expremiér Lubomír Štrougal, na chodbě pražského městského soudu, kde 2. června 2003 pokračovalo projednávání Hoffmannovy obžaloby z vlastizrad, v pozadí obžalovaný bývalý vysoký komunistický funkcionář Karel Hoffmann.

Praha - Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) zahájil stíhání někdejšího generálního tajemníka Komunistické strany Československa Miloše Jakeše (97), bývalého předsedy vlády Lubomíra Štrougala (95) a exministra vnitra Vratislava Vajnara (89). Klade jim za vinu zneužití pravomoci, a to v souvislosti s používáním střelných zbraní na československých hranicích. ČTK to dnes sdělil šéf dozorujícího Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 Jan Lelek.

Dozorující státní zástupce Tomáš Jarolímek na dotaz ČTK doplnil, že stíhání se opírá o nově nalezené archiválie. Všichni tři muži jsou stíháni na svobodě. V případě prokázání viny jim hrozí od dvou do deseti let vězení. Vyjádření obviněných ČTK zjišťuje.

Kriminalisté tvrdí, že kvůli nečinnosti trojice funkcionářů bylo od března 1976 do konce roku 1989 zastřeleno či roztrháno psy devět lidí, kteří se snažili překročit československé hranice, a nejméně dalších sedm lidí bylo zraněno. K roku 1976 vztahuje policie počátek trestné činnosti proto, že tehdy vstoupil v platnost Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, jenž každému člověku zaručoval právo svobodně opustit kteroukoliv zemi včetně vlasti.

"Byli si vědomi toho, že na státních hranicích Československé socialistické republiky dochází k používání střelných zbraní ze strany příslušníků Pohraniční stráže proti osobám, které se státní hranice snaží neoprávněně překročit za účelem opustit Československou socialistickou republiku. I přesto ze své pozice vedoucích představitelů Československé socialistické republiky nepřijali žádné opatření, kterým by používání střelných zbraní zabránili," uvedl Lelek.

Jakeš i Štrougal byli členy předsednictva KSČ. Podle kriminalistů měli změnit právní předpisy, které zmíněné použití střelných zbraní umožňovaly. "Předsednictvo Ústředního výboru Komunistické strany Československa mělo prokazatelný přímý vliv na členy Vlády Československé socialistické republiky a mohlo jim ukládat pokyny, jaké právní předpisy upravit či přijmout, což i v oblasti ochrany státních hranic opakovaně činilo, nikoli však k zabránění použití střelných zbraní," konstatoval Lelek.

Dále upozornil, že Vajnar měl jakožto federální ministr vnitra ve své kompetenci upravovat nařízeními a rozkazy práva a povinnosti příslušníků Pohraniční stráže, a to včetně oprávnění užít zbraň.

Obvinění je podle státního zástupce Jarolímka výsledkem prověřování trestního oznámení, které před dvěma lety podala Platforma evropské paměti a svědomí. Ta se zabývá objasňováním zločinů totalitních režimů. "Trestní stíhání bylo zahájeno poté, co byly nalezeny klíčové archivní dokumenty, které prokazují, že obvinění byli informováni o střelbě na hranicích a že přímo dávali pokyny ministrům, jaké právní předpisy mají přijmout," uvedl.

Jarolímek doplnil, že aktuální stíhání má souvislost s trestním řízením vedeným ve Spolkové republice Německo. "Vytvořili jsme s německými prokurátory společný vyšetřovací tým a inspirovali se jejich případy z devadesátých a nultých let," vysvětlil.

Mluvčí státního zastupitelství v bavorském Weidenu Gerd Schäfer, jehož úřad vyšetřování na německé straně vede, dnes ČTK řekl, že ve spolkové republice zatím vyšetřování uzavřeno není. Jak dlouho ještě může trvat, nebyl schopen odhadnout. Je podle něj ale možné, že německá strana využije případné výslechy podezřelých z Česka.

Bavorské úřady vyšetřují někdejší členy Ústředního výboru Komunistické strany Československa a příslušníky komunistické Pohraniční stráže kvůli údajným vraždám čtyř občanů komunistické Německé demokratické republiky, kteří byli v letech 1967 až 1986 na útěku do tehdejšího západního Německa a Rakouska.

Filip označil stíhání Jakeše a Štrougala za náhradní téma opozice

Stíhání Miloše Jakeše, Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara označil dnes předseda KSČM Vojtěch Filip za "náhradní téma, když pravicové opozici chybí něco jiného, čím by oslovila". Podle předsedy opoziční ODS Petra Fialy mělo stíhání začít dříve, na spravedlnost ale není nikdy pozdě.

"Škoda, že se tak nestalo již před lety, ale na spravedlnost není nikdy pozdě," uvedl ke stíhání někdejších komunistických představitelů Fiala. Podobně se na twitteru vyjádřil i bývalý předseda opoziční TOP 09 a exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. "I 30 let po pádu komunismu má vypořádání se s minulostí a nalezení spravedlnosti smysl," napsal.

Filip uvedl, že se policisté už dříve pokusili o stíhání Jakeše i Štrougala. "Jedno bylo zastaveno, druhé soud odmítl," uvedl. Je podle něj na členech někdejší vlády Československé socialistické republiky, aby se s tím vypořádali. Oba mají své advokáty, poznamenal.

Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček kritizoval to, že stíhání přichází až nyní, jeho zahájení dal do souvislosti s 30. výročím sametové revoluce. "Třicet let bylo ticho, teď při velkém výročí náhlé probuzení. Už to jasně naznačuje, že nejde o věc spravedlnosti, ale o politické gesto," napsal na twitteru.

Štrougala vyšetřovala policie už dříve kvůli zodpovědnosti za smrt lidí, kteří zahynuli při snaze o překročení železné opony. Podezírala ho ze spáchání trestného činu za to, že jako ministr vnitra v letech 1961 až 1965 nezabránil použití vysokého napětí v elektrických zátarasech na západní hranici. Na počátku roku 2016 však ÚDV vyšetřování ukončil. Uvedl, že je případ promlčen.

V roce 2002 soudy někdejšího předsedu vlády také pravomocně zprostily obžaloby ze zneužití pravomoci veřejného činitele. Státní zástupce mu kladl za vinu, že v březnu 1965 jako ministr vnitra překazil trestní stíhání skupiny příslušníků Státní bezpečnosti podezřelých z vraždy tří lidí.

Ještě dříve byli Štrougal, Jakeš a dalších pět lidí obviněni za podíl na nezákonném vyzbrojování Lidových milicí. Jejich stíhání ale vyšetřovatelé následně zastavili.

Jakeš pak spolu s Jozefem Lenártem stanul před soudem kvůli tomu, že podle žalobce pomáhal promoskevské skupině ve vedení KSČ k vlastizradě. Spočívala ve snaze ustavit takzvanou dělnicko-rolnickou vládu, a legalizovat tak invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. V roce 2003 odešli oba muži od pražského vrchního soudu s osvobozujícím rozsudkem.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

2°C

Dnes je pátek 13. prosince 2019

Očekáváme v 15:00 2°C

Celá předpověď