Policie rozháněla demonstranty v Bejrútu slzným plynem

foto Protivládní demonstrace u policejní bariéry v Bejrútu

Bejrút - Libanonská policie dnes použila slzný plyn proti demonstrantům v Bejrútu, kteří házeli kameny u zátarasů blízko budovy parlamentu, píše agentura Reuters. Podle záběrů z místní televize začalo u náměstí blízko parlamentu hořet. Demonstranti také vzali útokem ministerstva dopravy a bydlení. Masivní protivládní demonstrace v Bejrútu pokračují druhý den v reakci na ničivý úterní výbuch dusičnanu amonného ve skladu tamního přístavu. Exploze si vyžádala životy 158 lidí a dalších 6000 zranila. Škody jsou odhadovány na miliardy dolarů.

Na náměstí u parlamentu a nedalekém náměstí Mučedníků se podle Reuters shromáždily tisíce lidí. Podle záběrů libanonské televize začalo hořet u náměstí před parlamentem, když se demonstranti snažili dostat přes zátarasy. S demonstranty se střetly pořádkové síly vybavené ochrannou výstrojí a obušky.

"Chceme zničit a zabít vládu. Nedali nám práci ani práva," uvedl na dnešním protestu podle Reuters 19letý nezaměstnaný Nissan Ghraví.

K rezignaci dnes libanonskou vládu vyzval také maronitský patriarcha Béchara Butrus Rai. Vláda by podle něj měla odstoupit, jestliže "nemůže změnit způsob svého řízení země" a pomoci jí zotavit se z úterní katastrofické exploze.

Svou rezignaci dnes oznámila ministryně informací Manál Abdas Samádová, což zdůvodnila explozí a neschopností vlády zavést reformy.

V sobotu se v centru Bejrútu uskutečnila největší demonstrace od loňského října, kdy tisíce Libanonců vyšly do ulic na protest proti korupci a podle nich neschopnému vedení země. Sobotního protestu se podle Reuters zúčastnilo kolem 10.000 lidí. Demonstranti zaútočili na budovy ministerstev zahraničí, ekonomiky a energetiky a poškodili kanceláře Sdružení libanonských bank. O život přišel policista a podle Libanonského Červeného kříže bylo zraněno více než 170 lidí. Dnes se demonstrantům podle Reuters podařilo proniknout do kanceláří ministerstev dopravy a bydlení.

Libanon se již mnoho měsíců potýká s vážnou hospodářskou krizí, označovanou za nejhlubší od občanské války z let 1975-1990. Situaci v zemi dále zhoršila pandemie covidu-19 a úterní výbuch mnozí Libanonci vnímají jako poslední kapku, tragédii přitom přičítají nedbalosti libanonských politiků.

Dosud se uvádělo, že výbuch byl pravděpodobně následek požáru, jenž vznikl v blízkosti skladu s 2750 tunami dusičnanu amonného, který tam byl neprofesionálně uskladněn šest let od zabavení z lodi ruského podnikatele. Prezident Michel Aún v pátek řekl, že se musí zjistit, zda šlo o nehodu, nebo zda výbuch nemohl způsobit vnější zásah. Odmítl ovšem výzvy k mezinárodnímu vyšetřování.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

22°C

Dnes je sobota 19. září 2020

Očekáváme v 1:00 11°C

Celá předpověď