Pohřební služby: Chybí nám informace i ochranné pomůcky

foto Pohřební vůz - ilustrační foto.

Ostrava - Na nedostatek informací i ochranných pomůcek si stěžují zástupci pohřebních služeb. Ministerstvo pro místní rozvoj, kam tento segment trhu patří, podle nich v posledních týdnech vůbec nekomunikuje. Nejsou jasně nastavená pravidla, jak například nakládat s lidmi, kteří doma zemřeli na covid-19. ČTK to dnes řekl předseda spolku Sdružení pohřebnictví v ČR Ladislav Kopal. Podle něj se v době koronavirové pandemie navíc zcela změnily samotné pohřby, které jsou nyní hlavně bez obřadů.

"Nejsme vůbec spokojeni se získáváním informací. Zvláště s prací oddělení pohřebnictví na ministerstvu pro místní rozvoj je zkušenost přímo tragická," uvedl Kopal. Tvrdí, že úředníci v posledních týdnech neberou telefony a na e-maily odpovídají obecně. "V podstatě jen vyjmenovávají, kdo má jaké kompetence, že oni nemohou nic. Naši členové žádají informace a postupy, a ty se nám bohužel nedaří získávat," řekl předseda spolku, který sdružuje 155 pohřebních služeb z asi 300 funkčních firem v Česku.

Velký problém vidí v zásobování ochrannými pomůckami. Pohřební služby k nim dlouho neměly žádný přístup. Koupit je nemohly a od státu nedostaly nic. Teď je to už podle Kopala o něco lepší. Po zařazení pracovníků v pohřebnictví do takzvané první linie dostaly pohřební služby ochranné pracovní pomůcky od krajů. V různých krajích je ale postup úředníků odlišný. "O zajištění ochranných pomůcek se tak v drtivé většině dál starají pohřební ústavy z různých soukromých zdrojů," doplnil předseda.

Chybí i jednoznačné pokyny, jak postupovat u lidí, kteří zemřeli v nařízené karanténě či doma s prokázanou nemocí covid-19. "Pokyny nejdou centrálně. V každém kraji hygiena postupuje jinak, každá dává trochu jiné informace," řekl Kopal. Zemřelí s potvrzeným koronavirem se většinou neupravují anebo je oblečou a upraví v místě úmrtí a pohřební služba si ho převezme již oblečeného a v hygienickém vaku. "Dosud navíc není jisté, kdy je tělo i po smrti již neinfekční. Informace se liší stát od státu. Například Němci uvedli, že tělo může být infekční ještě devět dní po smrti, naše ministerstvo zdravotnictví zase tvrdilo, že smrtí se stává tělo neinfekční," řekl. V případě úmrtí v nemocnici dostává pohřební služba již dekontaminované tělo ve vaku.

Pracovníci často musejí složitě zjišťovat, zda u mrtvého existuje podezření na koronavirus. Spoléhat mnohdy musejí na serióznost a pravdivost poskytnutých informací. "Už víme o pohřebních službách, které kvůli zamlčení důležitých informacích skončily v karanténě," dodal Kopal.

Změnila se struktura pohřbů. "V drtivé většině probíhá obřad pouze s rodinou nebo jsou pohřby úplně bez obřadu. Naštěstí to většinou pozůstalí chápou a velké obřady ani sami nevyžadují," uvedl Kopal. Česko je podle něj zemí s velkým počtem kremací, což platí i nyní. Podání ruky při kondolování je ale minulostí. "Pohřební služba v současné době kondoluje pouze slovně a o totéž požádá účastníky pohřebního obřadu," zakončil.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

1°C

Dnes je pondělí 18. ledna 2021

Očekáváme v 1:00 1°C

Celá předpověď