Počet požárů se loni snížil, zemřelo při nich také méně osob

foto Ilustrační foto - Požár výrobní linky a střechy výrobní haly likvidovali z noci na 29. července 2021 hasiči v Břidličné. Oheň způsobil škodu za 200 milionů korun.

Praha - Hasiči loni vyjeli k 160.902 událostem, což bylo zhruba o 900 méně než o rok dříve. Počet požárů se snížil přibližně o 7,2 procenta, a to z 16.938 na 15.726. Zvýšil se ale počet dopravních nehod, u kterých hasiči zasahovali. Na dnešní tiskové konferenci o tom informoval generální ředitel Hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček.

U požárů loni zemřelo 109 lidí, o 35 méně než předloni. V přímé souvislosti s požárem zahynulo 73 osob proti 107 v roce 2020. Přímé škody se zvýšily z 2,6 miliardy Kč na 4,3 miliardy korun. U požárů loni bylo zraněno 477 hasičů, o 19 procent více než předloni. Dva hasiči zemřeli v září při výbuchu rodinného domu v Koryčanech na Kroměřížsku. V roce 2020 žádný hasič při zásahu nezemřel.

Nejvíc požárů se loni stalo ve Středočeském kraji, následován byl Prahou, Moravskoslezským, Ústeckým a Jihomoravským krajem. Nejvíce lidí při požárech zemřelo také ve Středočeském kraji, dále v Moravskoslezském a v Praze.

Bez zásahů jednotek požární ochrany se stalo dalších 437 požárů, což znamená celkový počet 16.163. Předloni to bylo o zhruba 1200 více.

Tři požáry ze čtyř s největší přímou škodou se staly v červenci. Šlo o požár vstupní haly výstavního areálu v pražských Letňanech, samovznícení řepkového šrotu v Lovosicích a požár výrobní haly hliníkových fólií v Břidličné v okrese Bruntál. V srpnu pak následoval požár výrobní haly v Jablonci nad Nisou. U všech událostí škoda činila 150 milionů korun a více.

Dopravních nehod bylo 20.434, zhruba o 250 více než předloni. "Velmi úzce to souvisí s tím, že po lockdownech v roce 2020 se v roce 2021 zase začalo více jezdit," řekl Vlček. Nejvíce nehod bylo ve Středočeském kraji. Celkový počet úniků nebezpečných chemických látek nebo technických havárií poklesl, přibyly radiační nehody a havárie a ostatní události.

Hasiči loni zachránili 30.834 osob, podobně jako v roce 2020. Evakuovali přes 56.000 lidí, což je výrazný meziroční nárůst o čtyři pětiny.

Hasiči také v červnu a červenci zasahovali při tornádu v Jihomoravském kraji. Na následky zranění způsobených tornádem tehdy zemřelo šest lidí. Do zásahů se zapojilo 7541 hasičů.

Sbor se též podílel na humanitární pomoci - nejvýznamnější akce byla v Řecku při hašení lesních požárů. Pomáhali též při lesních požárech v Albánii a dva experti se podíleli na pomoci v Haiti po zemětřesení.

Hasiči zasahovali u více událostí v souvislosti s koronavirem

V souvislosti s koronavirovou pandemií hasiči loni zasahovali u 13.472 událostí. Bylo to o 19 procent více než předloni, kdy šlo o 11.320 událostí. Na dnešní bilanční tiskové konferenci to oznámil ředitel Hasičského záchranného sboru (HZS) Vladimír Vlček. Dvě dávky vakcíny proti covidu-19 má 79 procent příslušníků hasičského sboru, posilující třetí dávku dostalo 29 procent.

Hasiči se mimo jiné zapojili do odběru antigenních a PCR testů na koronavirus, pomáhali též krajským hygienickým stanicím s trasováním kontaktů nakažených osob. Někteří také pomáhali v nemocnicích a zařízeních sociálních služeb.

Dále hasičský sbor zajišťoval rozvoz ochranných pomůcek a testů do škol, vakcín do očkovacích center a praktickým lékařům nebo dezinfekce do vybraných objektů.

Hasičské týmy například v lednu či březnu udělaly zhruba 70.000 odběrů vzorků na covid-19. Po útlumu v letních měsících znovu v listopadu a prosinci týmy učinily přes 10.000 odběrů.

Hasiči se aktivně zapojují do činnosti krizových štábů na všech úrovních - v obcích s rozšířenou působností, krajích i v Ústředním krizovém štábu, řekl Vlček. Podíleli se na denní práci stálých pracovních skupin, ale také na převozech zemřelých při překročení kapacit některých krematorií. Organizovali také virtuální asistenční centrum pomoci občanům.

Po druhé dávce vakcíny na covid-19 je 79,2 procenta příslušníků hasičského sboru, 29 procent už dostalo posilující dávku, oznámil Vlček. Čtyři procenta pak sice nejsou očkována, ale běží jim ochranná lhůta po prodělání onemocnění.

Hasiči jsou jednou ze skupin, které by podle již platné vyhlášky musely mít dokončené očkování do konce února. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) již ale dříve avizoval, že chce do poloviny února představit novelizovanou podobu vyhlášky. Podle Vlčka tak není známo, jaký bude mít dopad na hasiče.

"Máme informace o tom, že vznikla určitá iniciativa, která souvisí s tím, že se lidé nechtějí povinně očkovat. Je to napříč všemi složkami integrovaného záchranného systému. Dnes jsem dostal informace od iniciátorů této petiční akce, že je tam podepsáno zhruba 450 lidí," uvedl Vlček. "Jsou to řádově asi čtyři procenta. Nemyslím, že by se situace dostala až do takového rázu," dodal.

Očkování proti covidu-19 má podle ředitele HZS smysl. "Když srovnáme nejhorší situaci, která byla u HZS 28. října 2020, tak jsme měli 1000 lidí mimo," řekl s tím, že loni v listopadu bylo kvůli koronaviru mimo službu maximálně 400 osob najednou.

K dnešnímu dni je mimo službu 200 příslušníků a zaměstnanců Hasičského záchranného sboru, což je 1,7 procenta z celkového počtu více než 11.500. Nástup nové varianty koronaviru omikron je podle Vlčka zřetelný zejména v Praze, Středočeském a Zlínském kraji.

Hasiči také už v minulém týdnu začali s pravidelným testováním v minulém týdnu. Celkem provedli 18.707 testů, pozitivních bylo 105.

Hasičský sbor loni opustilo 520 příslušníků, nejvíc od roku 2010

HZS loni opustilo 520 příslušníků, o téměř 200 více než předloni a nejvíce od roku 2010. Podle jeho ředitele Vladimíra Vlčka to souvisí s koronavirovou situací i s věkovým složením sboru. Řekl to na dnešní bilanční tiskové konferenci. Celkem k 1. lednu letošního roku bylo v HZS 10.318 hasičů.

K začátku roku 2022 byl věkový průměr příslušníků sboru 40,6 roku. "Nejedná se relativně o sbor mladý jako takový, protože zhruba 51 procent příslušníků je u sboru s pracovní dobou do 15 let, to znamená, že 49 procent příslušníků je pracovně starších více než 15 let," řekl Vlček. V následujících letech by podle něj mělo dojít v tomto ohledu "k určitému oživení". Mezi zaměstnanci HZS je průměrný věk 49,3 roku, délka pracovního poměru je 10,6 roku.

Podle Vlčka by bylo optimální, kdyby věková struktura sboru dosahovala v průměru 35 let. "Musíme si uvědomit, že činnost hasičů velmi úzce souvisí se zdravotní způsobilostí, s fyzickou způsobilostí zejména výjezdových hasičů. Na druhé straně musí být vytvořen předpoklad pro to, že starší zkušení budou mít prostor předat znalosti, informace, zkušenosti těm novým," řekl.

Počet tabulkových míst HZS se pro rok 2022 zvýšil o 300 na 10.550. Podle ředitele to souvisí i s nastoupenou strategií, podle které by v následujících pěti letech měly být početní stavy posíleny o 1540 osob.

Celkově je v České republice ve výjezdových jednotkách 73.800 hasičů, většina z nich je dobrovolných. "Je to nesmírná síla, řádově trojnásobek oproti armádě, necelý dvojnásobek oproti policii," řekl Vlček. Profesionálních hasičů bylo k 1. lednu 7101, dobrovolných hasičů obcí bezmála 63.000.

Objem vyčerpaných peněz na platy příslušníků HZS se loni meziročně zvýšil z šesti na 6,2 miliardy korun, což bylo vlivem odměn za nasazení při koronavirové pandemii. Odměny ale nedostali civilní zaměstnanci sboru.

Příslušníci sboru dosahují průměrného příjmu 51.598 korun měsíčně, podle Vlčka je ale nutné odečíst odměny za pohotovosti na pracovišti, kterou mají všichni výjezdoví hasiči. "Jako jediný bezpečnostní sbor ji máme v rámci režimu směny, kde 60 hodin měsíčně je pracovní pohotovost. Takže když ji odečteme, dostáváme se na číslo řádově 47.000 korun," uvedl ředitel. Zaměstnanci HZS dostávali loni v průměru 35.110 korun.

Vláda Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN na konci prosince schválila nárůst platů vojáků, policistů nebo hasičů pro letošní rok o 700 korun. Minulá vláda ANO a ČSSD počítala s růstem u vojáků a příslušníků bezpečnostních sborů o 1000 korun, dalším státním zaměstnancům chtěla přidat 1400 korun.

Požární ochranu považuje Vlček za podfinancovanou. Chybí podle něj prostředky na techniku, stavební investice, provozní výdaje i na jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí. Návrh rozpočtu HZS pro rok 2022 činil 14,3 milionu korun, meziročně o dva miliony více.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

22°C

Dnes je pondělí 23. května 2022

Očekáváme v 15:00 23°C

Celá předpověď