Po výuce na dálku přibylo žáků, kteří rádi chodí do školy

foto Žáci na chodbě základní školy - ilustrační foto.

Praha - Po obnově prezenční výuky letos na jaře ubylo žáků, kteří neradi chodí do školy. Množství těch, kteří do ní dochází rádi, vzrostlo ve srovnání s dobou před pandemií covidu-19 z 65 na 80 procent. Počet žáků, kteří měli špatnou náladu či pocity podrážděnosti, v době výuky na dálku narostl. Duševní nepohodou jich trpěla čtvrtina napříč ročníky, jejich problémy souvisely hlavně s nestíháním probírané látky. Vyplývá to z výzkumné zprávy projektu o dopadech pandemie covid-19 na vzdělávání, o které ČTK informoval sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research. Podle autorů výzkumu by se opatření po návratu dětí do škol měla zaměřit kromě doučování také na podporu duševní pohody a vztahů mezi dětmi.

Průzkum udělala společnost Kalibro Projekt mezi 4. červnem a 7. červencem, zúčastnilo se ho 2243 žáků a rodičů prvních až devátých tříd základních škol. Kalibro oslovilo vedení škol, které následně dotazník rozeslalo respondentům.

Podle výsledků si žáci kvůli pandemii uvědomili význam socializační funkce školy a důležitost kontaktu se spolužáky a učiteli, uvedli autoři výzkumu. Podíl čtvrťáků a páťáků, kteří mají rádi prezenční docházku do školy, se podle nich proti době před výukou na dálku zvedl o 15 procentních bodů na čtyři pětiny dětí.

Kritičtější zůstali starší žáci a ti, kteří v době výuky na dálku nestíhali učivo, i když i jejich vztah ke školní docházce se podle výzkumu mírně zlepšil. Naopak výrazněji kladnější vztah si ke škole vytvořily hlavně děti, které by chtěly dosáhnout vyššího vzdělání. Pozitivněji se k prezenční docházce vyjadřovali také školáci bez vlastního zařízení pro on-line výuku.

Zejména žáci se špatným vztahem ke škole trpěli v době distanční výuky duševní nepohodou. To, že mívají špatnou náladu, jich na jaře přiznalo o pětinu víc než dříve. Narostly také pocity podrážděnosti a ve vyšších ročnících problémy se spánkem.

Podle autorů výzkumu by se stát měl i proto snažit výuce na dálku plošně již vyhnout. "Vzhledem k dlouhodobým nákladům zavření škol a dopadům na wellbeing dětí by zachování prezenční výuky při případných dalších vlnách pandemie mělo být prioritou oproti jiným složkám života (například hromadná setkávání, některé služby) a výdajům na preventivní opatřením jako například testování," upozornili. Podporu pro školy a žáky je podle nich potřeba zaměřit nejen na dohánění učiva, ale i na motivaci, volnočasové aktivity a duševní zdraví. Pomoci by mohly peníze na rozvoj poradenských pracovišť a další vzdělávání učitelů a ředitelů, podpora vzniku týmů školních odborníků či úprava obsahu vzdělávání a přípravy budoucích učitelů, uzavřeli.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

24°C

Dnes je úterý 5. července 2022

Očekáváme v 21:00 20°C

Celá předpověď