ČR a Polsko chtějí dál přímo jednat o problému dolu Turów

foto Ministr zahraničí Tomáš Petříček (vpravo) a jeho polský protějšek Zbigniew Rau vystoupili na tiskové konferenci 1. října 2020 v Praze.

Praha - Česko a Polsko mají zájem dál přímo jednat o řešení situace kolem polského dolu Turów, přestože Česko podalo v úterý podnět k Evropské komisi kvůli polskému záměru na rozšíření tohoto dolu. V Praze se na tom shodli ministři zahraničí obou zemí Tomáš Petříček (ČSSD) a Zbigniew Rau. Podle Petříčka je zásadní zajistit, aby polský záměr na rozšiřování dolu ležícího v bezprostřední blízkosti českých hranic neohrozil zásobování vodou pro české občany.

Podle Petříčka si ministři dnes potvrdili, že mají záměr o Turówu bilaterálně jednat, i když souběžně poběží řízení na evropské úrovni. "Pro nás je klíčové, aby tyto aktivity měly minimální dopad na život lidí v Libereckém kraji. Jsem rád, že z úst pana ministra Raua zazněla ochota se o těchto věcech bavit a sdílet informace, které jsou pro obě strany důležité pro řešení tohoto případu," řekl Petříček.

Liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) považuje jednání mezi Českem a Polskem za důležitá a kraj by měl rozhodně zájem se se do nich zapojit. "Jednání jsou vždy lepší než nějaké spory u Evropské komise. My chápeme, že je třeba vyjednat nějakou cestu k ukončení těžby, a chápu obavy Poláků, kteří se bojí o práci a svou budoucnost, je třeba si uvědomit, že tam bez toho dolu žádné velké pracovní příležitosti nejsou. Oni ale zatím nechtějí chápat naše obavy," řekl ČTK Půta.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (vpravo) a jeho polský protějšek Zbigniew Rau na tiskové konferenci po jednání 1. října 2020 v Praze. Rau před novináři odmítl české stanovisko, že by Polsko v souvislosti s plánovaným rozšířením dolu porušilo evropské směrnice. Vyjádřil také přesvědčení, že se podaří najít dohodu mezi oběma státy, pokud součástí projektu bude technické řešení, které by zamezilo odtoku spodních vod z Frýdlantska do Polska. Připomněl, že Polsko kvůli tomu začalo loni budovat speciální hlubinnou bariéru, dokončena by podle něj měla být v září příštího roku.

Oba ministři uvedli, že po dokončení bariéry budou muset situaci posoudit týmy hydrologů i právníků z obou zemí, teprve poté bude možné případně dospět k dohodě. "Předpokládáme, že součástí jednání bude i to, že kdyby z důvodu těžby došlo k poklesu spodní vody, budeme se bavit o tom, jak tyto škody řešit a případně kompenzovat," řekl Petříček. Podle Raua je nicméně na debatu o možných kompenzacích příliš brzy, protože v současnosti je úbytek vody pouze hypotetická otázka.

Petříček a Rau také uvedli, že i když je Turów sporným bodem ve vztazích obou zemí, nijak neohrožuje jejich kvalitu. Podle nich to dokládá ochota obou stran o problému diskutovat.

Turów leží v jihozápadním cípu Polska v těsné blízkosti českých a německých hranic. Obyvatelé obcí z českého příhraničí se obávají ztráty pitné vody, ale také hluku a prachu nebo propadů půdy. Polská strana ale zásadnější vliv dolu na české území odmítá.

Polský důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních, Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Polské ministerstvo klimatu v březnu přes námitky sousedů o šest let prodloužilo společnosti PGE koncesi na těžbu, která by jinak v dubnu skončila.

Petříček a Rau chtějí podporu Bělorusů jako prioritu EU

Podpora občanské společnosti v Bělorusku by měla být jednou z priorit zahraniční politiky Evropské unie. Při jednání v Praze se na tom shodli ministři Petříček a Rau. Oba ministři se o to chtějí zasazovat na jednání s kolegy z evropských zemí. Připomněli, že Česko i Polsko mají zkušenost s touhou po demokracii, jaká je nyní patrná v Bělorusku.

"Obě země mají svou historickou zkušenost a události, které vidíme v Bělorusku poslední měsíce, nám připomínají, co se dělo v Česku a v Polsku před několika desítkami let," řekl Petříček. Obě země proto podle něj samy podporují běloruskou občanskou společnost a budou společně prosazovat toto téma jako prioritu i pro celou EU.

Také Rau připomněl historickou zkušenost obou zemí s touhou po demokracii, která je podle něj nyní patrná i v Bělorusku. Chce v EU usilovat o podporu pro polský návrh na vytvoření solidárního fondu, který by podporoval ekonomický rozvoj Běloruska za splnění podmínek v oblasti demokracie a lidských práv.

V Bělorusku vypukly silné protivládní protesty v souvislosti se srpnovými prezidentskými volbami. Podle oficiálních výsledků je vyhrál dosavadní prezident Alexandr Lukašenko se ziskem 80 procent hlasů, opozice ale považuje výsledky za zfalšované a za vítězku považuje Lukašenkovu protikandidátku Svjatlanu Cichanouskou. Policie proti protivládním demonstrantům tvrdě zasahuje.

Lukašenko 23. září v tajnosti složil prezidentskou přísahu pro své šesté funkční období. Petříček tehdy uvedl, že česká diplomacie nepovažuje Lukašenkovu inauguraci za legitimní, protože volby nebyly svobodné ani férové. Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes před summitem EU v Bruselu podpořil záměr, aby unie zařadila Lukašenka na sankční seznam připravený v souvislosti s manipulací voleb a násilnými zásahy proti demonstrantům v Bělorusku.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

13°C

Dnes je neděle 25. října 2020

Očekáváme v 23:00 7°C

Celá předpověď