Pěstování rybízu v ČR končí, plochy všech sadů dál klesají

foto Ilustrační foto - Černý rybíz - plody

Hradec Králové - Čeští sadaři končí s pěstováním černého, červeného a bílého rybízu. O ovoce, které se používá především na zpracování, není mezi zpracovatelskými podniky zájem. Výkupní ceny rybízu jsou dlouhodobě velmi nízké a sadařům se jej nevyplatí pěstovat. Po broskvích a angreštu je rybíz dalším ovocným druhem, který mizí z českých produkčních sadů. Celkové plochy sadů v ČR od roku 1989 trvale klesají. Na Ovocnářských dnech v Hradci Králové do dnes ČTK řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Loni sklizeň všech druhů rybízu klesla o téměř 50 procent na 963 tun. "Úroda rybízu spadla pod hranici 1000 tun. Můžeme tak hovořit o tom, že jeho pěstování v ČR končí," řekl Ludvík. Dodal, že v minulosti sklizeň rybízu dosahovala až 5000 tun. Za socialismu se rybíz hojně pěstoval i na zahrádkách a následně se vykupoval.

Bílý rybíz se již vůbec nevysazuje. V Česku se pěstuje na posledních dvou hektarech, z nichž 95 procent plochy patří mezi staré výsadby s poklesem plodnosti. Obdobné to je s červeným rybízem, kterého je v Česku 557 hektarů a 91 procent ploch je starých. U černého rybízu se z 372 hektarů řadí mezi staré výsadby 60 procent ploch.

Relevantní pěstování angreštu v Česku skončilo zhruba před deseti lety. Zatímco před 30 lety se v Česku sklízelo až 1000 tun angreštu ročně, loni ovocnáři oznámili sklizeň jedné tuny. Ještě v polovině 90. let pěstovali sadaři angrešt na zhruba 100 hektarech, nyní ho mají na třech hektarech.

Pěstování broskví skončilo v uplynulém desetiletí. Loni se jejich produkce propadla na pouhých 448 tun. Ještě v polovině 90. let minulého století se roční sklizeň broskví pohybovala na úrovni 11.000 tun. Pěstování broskví v Česku neuneslo konkurenci broskví z Itálie, Řecka a Španělska, které dokážou trh plynule zásobovat po pět měsíců v roce. České broskve jsou naproti tomu sezonní záležitostí jednoho měsíce. Trh se zpracovanými broskvemi pak ovládla Čína. Aktuálně v Česku zbývá posledních asi 287 hektarů broskvových sadů, přestárlých z nich je 74 procent.

Celkem je v ČR nyní 13.840 hektarů sadů. V porovnání s rokem 1989 to je o 40 procent méně. Sadů dál ubývá. "Očekáváme, že jen během letošní zimy se sníží plocha sadů minimálně o dalších 1500 hektarů," řekl Ludvík. Největší díl sadů připadá na jabloně, a to 6830 hektarů. Za jablky následují švestky, višně, meruňky, třešně a hrušně. Starých výsadeb s poklesem plodnosti je 43 procent.

Ludvík uvedl, že se s největší pravděpodobností nepodaří naplnit záměr České republiky zvýšit plochy sadů, který obsahuje dlouhodobé strategie ministerstva zemědělství z roku 2016. Podle ní by v ČR mělo být letos 15.000 hektarů sadů a toto číslo by mělo vzrůst v roce 2025 na 18.000 hektarů a v roce 2030 na 23.000 hektarů.

Stát dává na obnovu sadů dotace. Loni šlo na výsadbu zhruba 370 hektarů nových sadů asi 83 milionů korun. Na jeden vysázený hektar připadla dotace přibližně 219.000 korun. "Nákady na založení jednoho hektaru se podle druhu pohybují od půl do jednoho milionu korun," uvedl Ludvík.

Obnova sadů je přesto nedostatečná a ovocné sady v porovnání s ostatními takzvanými citlivými komoditami trvale ubývají. Například plochy zeleniny a plochy chmelnic se mezi lety 2014 až 2018 zvýšily shodně o 13 procent.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

3°C

Dnes je úterý 21. ledna 2020

Očekáváme v 21:00 -3°C

Celá předpověď