Peníze po FNM půjdou do rozpočtu, poslanci chtějí přesunout 130 mld.Kč

foto České bankovky, koruny, bankovní trezor - ilustrační foto.

Praha - Vláda bude smět využívat peníze z takzvaného Fondu privatizace ve státním rozpočtu, a to bez určení konkrétního účelu. Počítá s tím vládní novela zákona o zrušení Fondu národního majetku (FNM), kterou Sněmovna opakovaně schválila a přehlasovala veto Senátu, který ji zamítl. Předloha nyní zamíří k podpisu prezidenta. Ve fondu bylo k začátku letošního roku 21,96 miliardy korun. Poslanci v dnešním druhém čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok navrhli přesuny peněz v celkovém objemu kolem 134 miliard korun.

Sněmovna schválila možnost využít peníze po FNM v rozpočtu

Vláda bude smět využívat peníze z takzvaného Fondu privatizace ve státním rozpočtu, a to bez určení konkrétního účelu. Počítá s tím vládní novela zákona o zrušení Fondu národního majetku (FNM), kterou dnes Sněmovna opakovaně schválila a přehlasovala veto Senátu, který ji zamítl. Předloha nyní zamíří k podpisu prezidenta. Ve fondu bylo k začátku letošního roku 21,96 miliardy korun.

Pro přehlasování senátního veta bylo zapotřebí nejméně 101 poslanců, pro předlohu jich dnes hlasovalo 102. Vyslovili se pro ni poslanci ANO, ČSSD a KSČM.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) již dříve uvedla, že změna zákona má posílit roli Parlamentu při nakládání s veřejnými prostředky v řádu miliard korun ročně. Vláda podle ní chce, aby pravomoc k nakládání s penězi po zrušeném FNM přešla na Sněmovnu v rámci procesu schvalování státního rozpočtu. V nynější debatě ve Sněmovně mimo jiné odmítla, že by šlo o účetní trik pro vylepšení bilance státu. Uvedla také, že v případě nedostatku peněz na privatizačním účtu umožní novela naopak přesunout do něj peníze ze státního rozpočtu.

Senátoři se obávali toho, že vláda použije peníze pro navyšování důchodů. Vyjadřovali také znepokojení nad tím, že stát by neměl do budoucna rezervu na financování důchodů nebo likvidaci starých ekologických zátěží. Ministryně financí však prohlásila, že financování ekologických závazků státu není ohroženo.

Opozice návrh kritizovala. Mikuláš Ferjenčík (Piráti) řekl, že ministerstva peníze spotřebují, a až přijde krize, nebude mít stát z čeho stavět dálnice nebo financovat důchodový účet. "Stát dokáže zkonzumovat libovolné množství peněz," prohlásil. Poukazoval na to, o kolik miliard stát vybral v posledních letech navíc, tyto peníze šly podle něj hlavně na provoz. Proti přijetí zákona se ústy Věry Kovářové postavil i klub Starostů. Podle ní je nutné mít rezervu na dobu, kdy se státu nebude dařit. Zákon odmítl také Jan Skopeček (ODS) s tím, že i tak vláda "prošustruje" v příštím roce dost peněz například na "nesmysly typu žákovské jízdné."

"Žádné rozpouštění prostředků ani hledání nových zdrojů se rozhodně nekoná," uvedlo ministerstvo financí v tiskové zprávě. Tvrzení, že chce vláda utratit rezervy, že je ohroženo financování ekologických závazků a že jde o účetní trik, označilo ministerstvo za mýty. "Hlavním cílem navrhované novely je, aby prostředky, které nebudou využité na krytí privatizačních výdajů, nezůstaly na účtu nečinně ležet, ale aby mohly být smysluplně využity na investiční či sociální potřeby dle aktuálního stavu hospodářství," uvedl úřad.

Fond privatizace fakticky tvoří zvláštní účty, na kterých jsou peníze převedené v roce 2006 ze zrušeného Fondu národního majetku na ministerstvo financí. Zároveň na účty plynou peníze z privatizace a dividendy hlavně od společností ČEZ nebo Českého aeroholdingu.

Peníze podle dřívějšího vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) měly sloužit k plánovanému zvýšení důchodů od příštího roku. Příslušnou důchodovou novelu už Parlament schválil a podepsal ji prezident. V prvním čtení novely ve Sněmovně ale Babiš řekl, že peníze z fondu na důchody přiděleny nejsou.

Poslanci chtějí v návrhu rozpočtu přesunout přes 130 miliard Kč

Poslanci v dnešním druhém čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok navrhli přesuny peněz v celkovém objemu kolem 134 miliard korun. Sešlo se devět desítek pozměňovacích návrhů. Loni při stejné příležitosti navrhli poslanci přesuny za téměř 100 miliard. Středeční rozprava trvala přes šest hodin.

Rozpočet počítá s výdaji 1505 miliard korun. Navržené přesuny představují zhruba devět procent celkových výdajů. Plánovaný schodek má proti letošnímu schválenému deficitu klesnout o deset miliard na 40 miliard korun.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla, že se k pozměňovacím návrhům vyjádří až ve třetím čtení. O všech pozměňovacích návrzích a rozpočtu jako celku budou poslanci hlasovat 19. prosince.

Poslanci budou při závěrečném schvalování hlasovat i o návrzích, které už dříve podpořil rozpočtový výbor a které představují téměř miliardu korun.

Nejvyšší částku k převodu navrhuje ODS, která chce odebrat ministerstvům celkově přes 40 miliard korun a převést je na obsluhu státního dluhu. Mělo by to znamenat úsporu výdajů mírně převyšující plánovaný rozpočtový schodek. TOP 09 chce dát téměř 13 miliard armádě na armádní investice. Další až miliardy korun chtějí poslanci přidávat na platy učitelům, na příspěvky na péči pro postižené lidi a na sociální služby nebo na opravy silnic. Pozměňovací návrhy podaly všechny kluby kromě ANO.

Poslanci chtějí přidávat peníze třeba na boj s kůrovcem, na podporu sportu a na budování mateřských i základních škol. Peníze chtějí brát například z vládní rozpočtové rezervy, z peněz ministerstva dopravy určených na slevy na jízdném, z peněz na agropotravinářský komplex nebo ze státního dluhu.

Debatu a rozepře vyvolal Jakub Janda (ODS) svým návrhem odebrat sedm milionů korun z dotací pro neziskové organizace v oblasti rovnosti mužů a žen. Chce je dát na příspěvky lidem se zdravotním postižením. "Tyto dotace jsou poskytovány neziskovým organizacím s velmi úzkými vazbami na krajní nebo extrémní levici, zastávají ideologii kulturního marxismu a velmi často spolupracují s organizacemi sledovanými Bezpečnostní informační službou, a výrazným způsobem tak přispívají ke ztrátě důvěry společnosti v práci neziskových organizací," prohlásil mimo jiné.

Jeho návrh však vyvolal kritiku. "Aby tady z úst jakéhokoli relevantního politika zaznívalo: extrémní levice, neomarxismus, a já nevím, co všechno, u lidí, kteří jsou běžnými normálními představiteli neziskového sektoru, mi přijde trošku zděšující," prohlásil sociální demokrat Petr Dolínek.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš prohlásil, že na řešení domácího násilí na ženách směřuje peněz ještě málo. Jaroslav Holík (SPD) si nakonec posteskl, že poslanci by měli schvalovat nejdůležitější zákon roku, ale místo toho vedou žabomyší války.

Někteří poslanci chtějí v rozpočtu zrušit nebo aspoň snížit dotaci Českému svazu bojovníků za svobodu a chtějí ji přesunout jiným organizacím, například legionářské obci na opravu Larischovy vily v Pardubicích. Naopak SPD chce svazu bojovníků za svobodu dva miliony korun přidat. Jak ale už dříve řekla předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM), zachování této dotace v plné výši je jednou z podmínek komunistů pro podporu rozpočtu při jeho závěrečném schvalování.

Komunisté navrhli k rozpočtu doprovodné usnesení, v němž by vyzvali vládu, aby o miliardu korun navýšila rozpočet ministerstva zemědělství. Tyto peníze mají přednostně sloužit k výkupu majetkových podílů ve vodovodních a kanalizačních společnostech do majetku obcí.

Předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura kritizoval nízký zájem poslanců i členů vlády o projednávání rozpočtu. Poznamenal, že rozpočet bývá nazýván zákonem roku, ale podle přítomnosti v sále je to spíš nezájem roku. "Je to opravdu škoda a je to nedůstojné," řekl. Ve večerních hodinách navrhl přerušit druhé čtení rozpočtu do čtvrtka, jeho návrh ale neprošel. V okamžiku hlasování bylo přihlášeno 91 ze 200 poslanců

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

0°C

Dnes je čtvrtek 13. prosince 2018

Očekáváme v 3:00 -2°C

Celá předpověď