Mnichovská konference ukázala zásadní rozdíly mezi USA a Evropou

foto Německá kancléřka Angela Merkelová a americký viceprezident Mike Pence na bezpečnostní konferenci v Mnichově.

Mnichov - Zásadní názorové rozdíly mezi Spojenými státy a Německem, potažmo celou Evropskou unii, na otázky jako je přístup k Íránu, fungování NATO nebo vzájemné obchodní vztahy se ukázaly na mnichovské bezpečnostní konferenci. Americký viceprezident Mike Pence dal totiž ve svém projevu v těchto oblastech najevo zcela jiné priority než německá kancléřka Angela Merkelová.

Snad nikde to nebylo patrnější, než v případě mezinárodní dohody o íránském jaderném programu. Zatímco Pence prohlásil, že přišel čas, aby evropští spojenci USA tuto dohodu vypověděli a přestali podkopávat americké sankce vůči Íránu, Merkelová se ptala, k čemu by v bezpečnostní oblasti vypovězení dohody, kterou se Evropa snaží zachránit, vedlo.

Americký viceprezident Mike Pence na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Odlišnosti v přístupu se dostaly na povrh také v otázkách spojených s vedením NATO. Pence hovořil o vůdčí roli USA a kvalitách prezidenta Donalda Trumpa, zatímco Merkelová se vyslovila pro multilateralismus a společné rozhodování v klíčových otázkách. Americký viceprezident sice pochválil některé země NATO za zvyšování obranných rozpočtů v posledních letech, dalším ale připomněl, že musí dělat více. Šéfka německé vlády zase poznamenala, že zvyšování rozpočtu na obranu není jediné, co přispívá k bezpečnosti. Podobnou roli podle ní hraje i rozvojová pomoc.

Ke vzájemném obchodu se sice Pence nevyjádřil, Merkelová ale pobouřeně reagovala na možnost, že by USA označily evropská auta za bezpečnostní riziko, aby na ně mohly uvalit vysoká cla. Tato možnost ji "děsí".

Otevřené rozpory mezi oběma spojenci komentoval i český ministr zahraničí Tomáš Petříček. "Ty tenze jsou dnes znát. Mnichovská konference by měla naopak přispívat k tomu, že ty tenze se snižují, že se bavíme o tom, jak konfliktům předcházet. Dnes to vypadalo naopak, že některá kontroverzní témata vyplouvají napovrch," uvedl. Řekl také, že se ČR nechystá měnit postoj k Íránu.

Německá kancléřka Angela Merkelová hovoří na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Americký viceprezident, který varoval spojence i před nákupem zbraní na Východě, se s německou kancléřkou zásadně neshodl ani v pohledu na plynovod Nord Stream 2. Ocenil evropské země, které se tvrdě staví proti tomuto projektu, jenž podle něj příliš zvýší závislost na Rusku. Naopak Merkelová plynovod obhajovala. V evropském zájmu podle ní není přerušit s Ruskem veškeré vztahy a učinit ho závislé jen na Číně.

Ve vztahu k Číně Pence varoval před využíváním komunikačních technologií firmy Huawei, která je podle něj bezpečnostním rizikem. Šéf politbyra tamní komunistické strany Jang Ťie-čch' se proti tomu ohradil, a vyzval Evropany, aby ignorovali Washington. Ve svém projevu také odmítl možnost zapojení Číny do snahy o likvidaci raket středního doletu, o níž se zmínila Merkelová.

Mnichovské bezpečnostní konference se účastni kolem 35 hlav států a šéfů vlád a na 80 ministrů zahraničí a obrany. Jedním z nich je i šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, podle něhož by se Evropská unie neměla nechat USA tlačit do nesmyslné rivality s Ruskem.

Čínský zástupce v Mnichově se zasazoval za Huawei, odmítl INF 

Vysoce postavený hodnostář čínské vládnoucí strany na mnichovské konferenci bránil firmu Huawei a odmítl americké obavy, že by telekomunikační gigant mohl tajně shromažďovat údaje a předávat je Pekingu. Člen politbyra komunistické strany Jang Ťie-čch' vyzval Evropany, aby ignorovali Washington.

Čínský představitel podle agentury AP reagoval poté, co americký viceprezident Mike Pence označil Huawei za hrozbu pro národní bezpečnostní systémy a vyzval spojence, aby čínskou firmu vyloučili z budování pokročilých sítí 5G.

Jang účastníkům mnichovské bezpečnostní konferenci řekl, že Evropané sami "vědí, kde leží jejich vlastní zájmy, a tak se zdržte poučování". Obvinil Spojené státy, že v této věci prosazují své vlastní zájmy.

"Čínské právo nevyžaduje, aby společnosti instalovaly zadní vrátka či shromažďovaly zpravodajské informace," ujistil. "Huawei jako společnost velmi úzce spolupracuje s evropskými zeměmi," dodal.

"Evropané velmi dobře vědí, kudy vede moudrá cesta, aby pokročili dál," usoudil.

Jang dal rovněž najevo, že Čína nemá zájem připojit se k nějaké širší verzi smlouvy o zákazu raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987. Tu tento měsíc vypověděly nejprve Spojené státy, podle nichž ji Rusko porušovalo, a vzápětí i Rusko, rezolutně odmítající americká obvinění. Washington se k odstoupení od smlouvy rozhodl i kvůli Číně, na kterou se tato smlouva z dob studené války nevztahuje.

Jang řekl, že smlouva INF by měla zůstat zachována, ale "Čína rozvíjí své vojenské schopnosti v přísném souladu se potřebami své obrany a nikoho neohrožuje, a proto se stavíme proti tomu, aby se smlouva INF stala vícestrannou".

Experti odhadují, že většina čínských jaderných hlavic je instalována právě na raketách, které smlouva INF zakazuje.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

13°C

Dnes je čtvrtek 21. března 2019

Očekáváme v 13:00 13°C

Celá předpověď