Pekařka na svém chlebu považuje za nejcennější způsob výroby

foto Šárka Nemešová (na snímku z 2. dubna 2019), která má malou pekárnu v Dolní Oldřiši na Liberecku nedaleko česko-polské hranice.

Bulovka (Liberecko) - Šárka Nemešová, která má malou pekárnu v Dolní Oldřiši na Liberecku nedaleko česko-polské hranice, považuje za nejcennější na svém chlebu způsob výroby. Vše dělá ručně. Její pečivo je zatím k dostání jen v jedné prodejně ve Frýdlantu a jednou týdně ho vozí i do dvou prodejen v Liberci a několika lidem přímo domů.

Fotogalerie

"Za měsíc zadělám asi 1000 kilogramů mouky," uvedla Nemešová, která peče několik druhů kváskového chleba. Mouku bere z několika mlýnů, ostatní suroviny má převážně z místních zdrojů. Podstata chuti chleba je podle ní v kvasu. "Jak ho používáte, v jaké fázi," řekla. Chleba peče podle vlastních receptů. "Zkrátka jsem upekla chleba, dala ho někomu ochutnat a když řekl, že je dobrý, tak pekla dál," uvedla pekařka.

Způsob výroby považuje za nejcennější na svém chlebu Šárka Nemešová (na snímku z 2. dubna 2019 s dcerou Sárou Annou), která má malou pekárnu v Dolní Oldřiši na Liberecku nedaleko česko-polské hranice. Není zastáncem toho, aby se do chleba dávala semínka nebo třeba čokoláda. Chleba má ale ráda kořeněný. Používá hlavně kmín a majoránku a přidává i sezonní místní byliny jako estragon, libeček, dobromysl. "Bylina v chlebu spolupracuje na tom, co se děje člověku v trávicím ústrojí," řekla. Její chleby nemají obvyklý tvar, připomínají květiny, které vytváří před pečením takzvaným karbováním.

Do chalupy na konci světa se přestěhovala z Liberce před více než deseti lety. "Nebylo to racionální rozhodnutí. Mám pocit, že člověk občas hledá krajinu podle své emoční nálady," uvedla. Jako pekařka se živí teprve třetím rokem, inspirovali jí její předci. Její prapraděd Ludvík Janata si dokonce postavil na Jizeře v roce 1909 mlýn. I Nemešová přemýšlí, že by si ho k pekárně přistavěla.

Způsob výroby považuje za nejcennější na svém chlebu Šárka Nemešová (na snímku z 2. dubna 2019), která má malou pekárnu v Dolní Oldřiši na Liberecku nedaleko česko-polské hranice. Její pečivo nebývá čerstvé ráno, jak je obvyklé, ale až odpoledne. Dobře udělaný chleba při správném uchování podle ní vydrží měkký i 14 dnů. Nemešová peče pět dnů v týdnu, ráno vstává po páté hodině, kvásek zmlazuje kolem šesté, těsto zadělává kolem osmé. Sama si štípe dřevo a roztápí v chlebové peci, tu současnou si nechala postavit přes zimu. Podle ní je to takzvaná roštovka, která se v Čechách používala hlavně v 19. století. Na jednu vsázku se do její pece vejde až 32 chlebů. Peče v ní ale i obří housky, koláče, buchty, vánočky, mazance či bábovky.

Způsob výroby považuje za nejcennější na svém chlebu Šárka Nemešová, která má malou pekárnu v Dolní Oldřiši na Liberecku nedaleko česko-polské hranice. Vše dělá ručně, peče v dřevem vytápěné peci (na snímku z 2. dubna 2019) zvané roštovka, která se v Čechách používala hlavně v 19. století. Na jednu vsázku se do její pece vejde až 32 chlebů. Peče v ní ale i obří housky, koláče, buchty, vánočky, mazance či bábovky. Zatím je její chléb a pečivo k dostání jen v jedné prodejně ve Frýdlantu a jednou týdně ho vozí i do dvou prodejen v Liberci a několika lidem přímo domů. Nemešová se po pekárně pohybuje bosa, říká, že je to hlavně z praktických důvodů. V jejím podání vypadá celý proces jako rutina, podle ní to ale tak není. "Každý den to je maličko něco jiného, jako každé proměnlivé řemeslo. Vy se naučíte znát nějaké věci a podle toho jednáte, abyste ovládl proces," řekla. Ne vždy se to ale podaří. Třeba v úterý se mylně domnívala, že je pec málo vyhřátá a přitápěla víc než obvykle. Pečivo pak měla tmavší, než je u ní zvykem. Chleba peče nejen sama, ale učí tomu i na kurzech. Ve své pekárně je pořádá jednou až dvakrát do měsíce, podle zájmu.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

22°C

Dnes je pondělí 19. srpna 2019

Očekáváme v 13:00 22°C

Celá předpověď