Pavel pověřil Beka řízením MŠMT a jmenoval Dvořáka ministrem pro EU

foto Prezident Petr Pavel jmenoval ministry školství Mikuláše Beka a pro evropské záležitosti Martina Dvořáka, 4. května 2023, Praha.

Praha - Prezident Petr Pavel dnes na Pražském hradě pověřil Mikuláše Beka řízením ministerstva školství a jmenoval Martina Dvořáka (oba STAN) ministrem pro evropské záležitosti. Dosud post zastával právě Bek, který v čele ministerstva školství nahradil Vladimíra Balaše (STAN), jenž rezignoval kvůli dlouhodobým zdravotním problémům spojeným s proděláním covidu-19. Premiér Petr Fiala (ODS) odpoledne oba ministry uvede do úřadu.

Fotogalerie

Devětapadesátiletý Bek v minulosti působil jako rektor brněnské Masarykovy univerzity. Stal se již třetím ministrem školství Fialovy vlády. Balaše vyslalo hnutí STAN do čela ministerstva loni v červenci. Nahradil tehdy Petra Gazdíka (STAN), který odstoupil kvůli kontaktům s obviněným podnikatelem Michalem Redlem z pražské korupční kauzy Dozimetr.

Dosavadní politický náměstek ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) Dvořák byl v minulosti primátorem Hradce Králové, generálním konzulem v New Yorku či velvyslancem v Kuvajtu.

Pavel dnes ocenil, že i druhé jmenování ministrů ve funkci prezidenta bylo "hladké". "Bylo to i proto, že oba pány delší dobu znám a jsem přesvědčen o tom, že po lidské i odborné stránce naplňují všechna kritéria. Rozhodování bylo snadné," řekl. V březnu den po svém nástupu jmenoval Pavel místopředsedu KDU-ČSL Petra Hladíka ministrem životního prostředí.

Před oběma ministry stojí podle Pavla urgentní úkol vysvětlovat spolu se zbytkem vlády kroky k nápravě veřejných financí, kvůli které pětikoalice aktuálně pracuje na konsolidačním balíčku. Pro Beka by mělo být prioritou celoživotní vzdělávání a transformace vzdělávacího systému tak, aby se lidé byli schopní adaptovat na dobu umělé inteligence, automatizace a robotiky.

Dvořák by pak měl na prvním místě řešit pružný postup spojený s evropským hledáním všech forem pomoci Ukrajině. "Úspěch Ukrajiny ve válce, kterou proti ní agresivně vede Rusko, je naším přímým zájmem. Pokud Ukrajina neuspěje a naopak uspěje Rusko, promítne se to negativně do všech částí našich životů," uvedl Pavel.

Bek se zaměří na rámcové vzdělávací programy i dostupnost vzdělávání

Velkým úkolem ministerstva školství zůstává i po dnešním nástupu nového ministra Beka další postup v revizi rámcových vzdělávacích programů. Při dnešním uvedení Beka do úřadu to řekl premiér Fiala, který současně ocenil řadu kroků dosavadního ministra Balaše. Bek slibuje přinést svižnou evoluci školství, jeho prioritou bude dostupnost vzdělání. Do konce června chce předložit návrh chystaných strategických kroků.

Podle Fialy končící ministr stabilizoval proces revize rámcových vzdělávacích programů. Předseda vlády ocenil také prosazení zákona o pedagogických pracovnících ve všech sněmovních čteních či zvládnutou integraci dětí ukrajinských uprchlíků do českých škol bez toho, aby to ovlivnilo kvalitu vzdělávání.

Bek se do funkce přesunul z pozice ministra pro evropské záležitosti. "Vzdělávání máme za jednu z hlavních priorit, musíme změnit vzdělávací systém, aby odpovídal potřebám dnešní doby," zdůraznil Fiala. Nový ministr by se měl podle premiéra zaměřit i na navýšeních kapacit některých typů vzdělávání a na vzdělávací infrastrukturu.

Bek řekl, že neslibuje žádnou revoluci, ale svižnou evoluci. Za svou prioritu považuje dostupnost vzdělávání. "Ukazuje se, že v řadě regionů chybí kapacity v základním školství nebo poptávaných typech středoškolského vzdělávání," řekl. Odstraňovat chce i sociální bariéry v přístupu ke vzdělávání. Potíže spatřuje v přechodech mezi jednotlivými stupni škol. "Na těch švech, přechodových částech, čelíme obrovským potížím, některé bych skoro nazval krizí," uvedl.

Za patologický jev považuje mimo jiné to, že pětina dětí odkládá vstup na základní školu, což je výrazně více dětí než v jiných zemích. Stejně tak je podle Beka chybou nynější situace kolem středních škol, kdy nebude "masivně uspokojena poptávka po všeobecném typu vzdělávání". Na SŠ se letos kvůli silnému populačnímu ročníku hlásí rekordní množství dětí, kapacita škol nabízející všeobecné vzdělání s maturitou se ale výrazně neposílila. Na tyto školy je tak letos velký převis zájemců.

Vysokým školám chce nový ministr nabídnout možná řešení jejich financování a napravit podle Beka alarmující situaci na univerzitách. Své návrhy plánuje nejprve projednat s Českou konferencí rektorů a Radou VŠ. Bek odmítl, že by byl rozpočet VŠ nízký, podle něj je potřeba hovořit o tom, jak se tyto peníze využívají a rozdělují. Možné posílení rozpočtu univerzit ale nevyloučil. "Lze podle mého soudu hledat dodatečné finanční prostředky, ale tak, aby vedly ke strukturálním změnám, které zabrání tomu, aby se podobná situace opakovala za další půlrok," řekl Bek. Také podle premiéra je třeba hledat příčiny problému se mzdami na některých fakultách a VŠ. Zopakoval ale, že pouhé přidání peněz situaci nevyřeší, a zdůraznil, že podle něj není vhodné, aby stát určoval výši mzdy a zasahoval do mzdové politiky univerzit.

Podle nového ministra je potřeba postupovat v úpravách učebních programů, které vláda slíbila ve svém programovém prohlášení, a uklidnit situaci mezi odbornou veřejností. Podobu revize učiva nyní připravují odborníci v Národním pedagogickém institutu. Někteří experti míní, že cíle revize jsou nejasné, jiní upozorňují na to, že na zavedení změn do výuky je při dodržení plánovaného harmonogramu málo času, a změny tak budou zavedeny nekvalitně. Podle ministerstva školství má být nový vzdělávací program pro žáky v prvním a šestém ročníku povinný od září 2025 a ve všech třídách se podle něj bude učit od září 2029. První školy by mohly výuku upravit od září 2024.

Své priority chce Bek podrobněji představit veřejnosti zhruba za dva týdny 16. května, do konce června pak předloží návrh strategických kroků. V létě je resort zpracuje a po prázdninách pošle do legislativního procesu. "Pokud bychom postupovali pomaleji, nedosáhneme ničeho," konstatoval.

Další slabinou českého vzdělávání je podle Beka chybějící politický konsensus. Oslovit chce proto parlamentní i mimoparlamentní opozici a se stranami jednat o prioritách školství a strategii do budoucna. Změny podle něj překračují jedno volební období, budou trvat třeba dekádu, Bek se proto domluvil s prezidentem Pavlem na nutnosti hledat nadstranickou shodu na prioritách.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2023 ČTK

Reklama

19°C

Dnes je středa 4. října 2023

Očekáváme v 9:00 16°C

Celá předpověď