Praha - Odklad nebo dokonce zmražení stavby dvou nových bloků jaderné elektrárny Dukovany může přinést nejen miliardové škody, ale také vést k nedostatku elektrické energie v Česku. Na konferenci reVize Česka to dnes řekl prezident Petr Pavel. Upozornil přitom, že pokud se nepodaří zajistit dostatek elektřiny za přijatelné ceny, nebude možný další hospodářský růst.
Fotogalerie
Tendr na stavbu nových bloků v Dukovanech vyhrála korejská společnost KHNP, Krajský soud v Brně ovšem předběžným opatřením zablokoval podpis dohody o stavbě. O předběžné opatření požádala francouzská společnost EDF, která v tendru neuspěla a následně její výhrady vůči tendru odmítl i antimonopolní úřad.
Pavel dnes podotkl, že podle něj se do výsledku tendru nesnaží zasáhnout jen EDF, ale celá Francie. Francouzský místopředseda Evropské komise Stéphan Séjourné poslal začátkem měsíce českému ministrovi průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi (STAN) dopis s apelem na odložení podpisu smlouvy. EDF u komise žádá přezkoumání, zda KHNP nečerpá nepovolené státní subvence.
Ve vztahu k jaderné energii dnes Pavel podpořil také rozvoj malých modulárních reaktorů (SMR) a výrazné zapojení Česka do jejich konstrukce. Podle něj má Česko know-how v jaderné energetice i ve strojírenství, které může pro SMR využít v celé Evropě. Podle něj by to mohl být dobrý růstový impulz pro české hospodářství v příštích desítkách let.
Prezident zároveň upozornil, že v Česku zatím není dostatečný rozvoj obnovitelných zdrojů energie, aby naplnil cíle státní energetické koncepce. Podle ní mají obnovitelné zdroje v roce 2030 pokrývat 30 procent produkce elektřiny v Česku a mají doplňovat výkon jaderných elektráren.
Pavel také nepovažuje za vhodné spoléhat při zajištění dostatku elektřiny v Česku na dodávky z jiných zemí. Podle něj se zatím nevede celoevropská debata, která by řešila kombinování výroby a spotřeby energie v různých zemích a jejich přesouvání z míst produkce do míst spotřeby.
Pavel vyzval k posílení obranných výdajů, pomůžou podle něj celé ekonomice
Pavel na konferenci také vyzval k posílení obranných výdajů. Podle něj vedle zvýšení bezpečnosti Česka pomůžou i civilnímu sektoru, navíc zemi přinesou ekonomický impulz. Vláda plánuje postupné zvyšování obranných výdajů v souvislosti se zhoršenou bezpečnostní situací, do roku 2030 by měly vzrůst na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze současných dvou procent. Zvýšení cíle obranných výdajů se očekává i od nadcházejícího summitu Severoatlantické aliance.
Pavel zdůraznil, že výdaje na bezpečnost nejsou jen peníze utracené za zbraně a vojáky. Podle něj řada investic půjde například do infrastruktury. "V případě konfliktu budeme spíš územím, přes které se budou přesouvat jednotky a prostředky, ale ty investice do infrastruktury se ale také využijí v civilu," řekl.
Dalším příkladem jsou podle něj takzvané duální technologie využitelné ve vojenském i civilním sektoru. "Ukazuje to i vývoj na Ukrajině a masivní vývoj autonomních technologií, který se tam děje. Ty prostředky se mohou využít třeba v hydrologii, zemědělství, krizovém managementu při hlášení požárů. Devadesát procent z těch vojenských technologií bude mít využití i v civilu," řekl Pavel.
Prezident dnes také apeloval na změnu způsobu investování do vědy a výzkumu. Podle něj současný systém motivuje vědce, aby spíš sázeli na jistotu, než riskovali neúspěšný projekt. Bez rizika neúspěchu se ale nepodaří jednou za čas přijít s průlomovým objevem, zdůraznil Pavel. Podobný problém vnímá i ve školství, kde podle něj chybí výchova k odvaze přijímat rizika a nejít cestou nejmenšího odporu a jistého výsledku.
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) na konferenci upozornil, že ve školství se v posledních letech zvýšilo množství investovaných peněz, ale není vidět odpovídající nárůst kvality vzdělávání. Zároveň se podle něj rozchází potřeby ekonomiky od toho, co se skutečně vyučuje. S tím souhlasil i místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO), podle kterého je třeba studenty motivovat k tomu, aby si vybírali obory, po kterých je v ekonomice poptávka. Zdůraznil potřebu technického vysokoškolského vzdělávání.
Pavel rovněž uvedl, že před novou vládou vzešlou z podzimních voleb bude i řada dalších výzev. Za nutné považuje snižování rozdílů mezi regiony, které se podle něj v některých oblastech spíš prohlubují. Důležité podle něj je i pokračování stabilizace veřejných financí, kde se podle něj stále nepodařilo vyřešit nerovnováhu způsobenou výpadkem zhruba 100 miliard korun na příjmové straně v důsledku zrušení superhrubé mzdy. V evropské politice by podle něj Česko melo usilovat o dokončení vnitřního trhu, kde stále přetrvávají bariéry, které snižují potenciál hospodářského růstu.
Kupka a Havlíček se shodli, že za důležitý úkol pro příští vládu považují snižování byrokracie. Havlíček také apeloval na zlepšení podnikatelského prostředí, aby do Česka přicházelo více zahraničních investorů.
