Patnáct let od zrušení výjezdní doložky

foto Na hraničním přechodu v Petrovicích provádějí pracovníci celní a pasové kontroly ČSSR a NDR odbavení turistů společně. Dobový text.

Kam pojedeme na dovolenou? Řecko, Kanárské ostrovy, Thajsko nebo Austrálie? Zatímco dnes již tato debata v tuzemsku nevzbudí větší pozornost, před patnácti lety se jednalo zhruba o totéž, jako chtít se podívat na Měsíc či na Mars. Pevně zadrátované hranice na západ se totiž otevřely pouze v případě, když měl cestovatel výjezdní doložku a devizový příslib. Od 4. prosince 1989 však patří tyto symboly komunistické totality do učebnic dějepisu.

Desítky let cestovali českoslovenští občané do západních zemí s komplikacemi, někteří nemohli vyjet vůbec. Až teprve listopad 1989 přinesl vytouženou změnu. Zátarasy, jimiž byla obehnána celá západní hranice státu, zmizely, s velkým počtem zemí má Česká republika sjednán vzájemný bezvízový styk a každý občan si může koupit zahraniční měnu v neomezeném množství.

Foto Rozhodující změna ve prospěch svobody cestování po padesáti letech, kdy kvůli válce a pak totalitnímu režimu neměli českoslovenští občané možnost volného cestování, nastala 4.prosince 1989. Od tohoto dne mohli občané překračovat hranice pouze s platným cestovním dokladem a vyplněným statistickým listem. Výjezdní doložky, které do té doby byly nutné pro cestování na Západ, byly zrušeny. Již 30.listopadu 1989 o tom rozhodly - pod tlakem událostí, kdy na náměstích demonstrovaly statisíce lidí - ještě komunistické státní orgány. Zároveň dostal každý občan nárok na směnu 500 korun za devizy.

Na novou situaci bezprostředně reagovalo Rakousko, které dočasně zrušilo pro československé občany vízovou povinnost. Do ostatních západních států však mohli českoslovenští občané i po zrušení výjezdních doložek cestovat pouze s platným vízem.

Postupem času však Československo podepsalo řadu mezistátních smluv o vzájemném bezvízovém styku.

Koncem listopadu 1989, kdy už berlínská zeď dávno padla, byly západní hranice Československa stále ještě obehnány ostnatým drátem. Komunistická federální vláda premiéra Ladislava Adamce si ale uvědomovala, že tento stav je neudržitelný, a proto 30.listopadu rozhodla "o odstranění částí ženijně technických zátarasů na vybraných úsecích státních hranic s Rakouskou republikou tam, kde to vyžaduje rozšiřování turistického ruchu a styk pohraničních oblastí při zachování nezbytných potřeb obrany".

Foto K symbolickému přestřižení ostnatého drátu na čs.-rakouských hranicích se 17.prosince 1989 mezi Hatěmi a Kleinhaugsdorfem sešel s rakouským ministrem zahraničí Aloisem Mockem už novopečený československý ministr zahraničních věcí Jiří Dienstbier, který reprezentoval novou československou vládu národního porozumění. Stejná akce s bouráním "železné opony" se uskutečnila 23.prosince na hraničním přechodu Rozvadov-Waidhaus, kde se setkal Jiří Dienstbier s německým ministrem zahraničí Hansem-Dietrichem Genscherem.

Rozvoj cestovního ruchu po listopadu 1989 připomínal explozi. Západní turisté, ale i obchodníci a podnikatelé, se do nově otevřené středoevropské země jen hrnuli. Podobně českoslovenští občané užívali nabyté svobody téměř masově k návštěvám dlouho zakázaných zemí.

Od 4.do 17.prosince 1989, tedy za první dva týdny, kdy občané při cestě do Rakouska nepotřebovali víza, zaznamenala nápor československých návštěvníků především Vídeň. Z Prahy, Bohumína a Bratislavy byly vypravovány zvláštní vlaky, turisté přijížděli autobusy i automobily. Většinou šlo o jednodenní návštěvy. Českoslovenští turisté měli ve Vídni řadu výhod - levnější městskou dopravu, možnost bezplatné návštěvy divadel, volný vstup do muzeí a galerií apod.

Podle informace z rakouských oficiálních zdrojů měl stotisící turista z ČSSR vstoupit do Rakouska již 9.prosince. V některých dnech přijelo až 80.000, poslední víkend to bylo více než 350.000 československých návštěvníků.

V roce 1989 vyjelo do zahraničí zhruba deset miliónů občanů, v následujícím roce bylo zaznamenáno již více než 22 miliónů výjezdů do zahraničí a každým rokem se tento počet zvyšoval.

Převažujícím cílem cest byla v prvním roce svobody cestování střední Evropa, především Německo a Rakousko, následovalo Středomoří. Východní Evropa, dříve hlavní cílová oblast československých turistů, byla až na dalším místě. Rovněž proud zahraničních návštěvníků zesílil. Československé hranice překročilo v roce 1989 zhruba 30 miliónů osob, o rok později téměř 50 miliónů návštěvníků ze všech částí světa.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

20°C

Dnes je pondělí 16. září 2019

Očekáváme v 5:00 13°C

Celá předpověď