Osm států EU před sumitem žádá větší důraz na ochranu klimatu

foto Uhelná elektrárna. Ilustrační foto.

Sibiu (Rumunsko) - Evropská unie by se v příštích pěti letech měla daleko výrazněji zaměřit na boj s klimatickými změnami a této prioritě přizpůsobit své plány v řadě oblastí. Před čtvrtečním neformálním summitem unie v rumunském Sibiu to navrhla Francie, společně s Belgií, Dánskem, Lucemburskem, Nizozemskem, Portugalskem, Španělskem a Švédskem.

Nejpozději v roce 2050 by podle nich měla unie být neutrální z hlediska vypouštění skleníkových plynů a v příštím dlouhodobém rozpočtu unie do roku 2027 by měla být čtvrtina výdajů vyčleněna právě na nejrůznější věci s touto problematikou spojené. Společnou pozici osmi zemí shrnuje dokument, o kterém jako první informovaly Financial Times a který má ČTK k dispozici.

Nizozemští diplomaté dnes v souvislosti s textem upozornili na šíři oblastí, které s ochranou klimatu souvisí - od průmyslu přes finanční záležitosti až třeba po mezinárodní spolupráci a obchod.

Neformální summit unie v rumunském Sibiu bude pro šéfy států a vlád 27 unijních zemí - bez odcházející Británie - první příležitostí k diskusi o nové strategické agendě EU pro příští léta. Mezi body, které do podkladů pro čtvrteční diskusi sepsal šéf unijních summitů Donald Tusk, nechybí několik týkající se ochrany klimatu, včetně "postupu směrem k uhlíkové neutralitě", podpory přechodu k udržitelným zdrojům energií i ekonomických plusů, které taková změna může znamenat. Finální text strategické agendy plánuje Tusk po diskusích předložit na počátku června.

Česká vláda za hlavní strategické priority EU podle dnešních slov premiéra Andreje Babiše pokládá bezpečnost, otázky spojené s migrací a vztahy mezi unijními institucemi. Česko si také chce samo více rozhodovat o tom, jak naloží s penězi, které z EU dostane v rámci kohezní politiky.

Babiš mezi české priority zařadil také potřebu zohlednit specifika jednotlivých zemí z hlediska rozvoje energetiky. Třetina výroby elektřiny v Česku pochází z jaderných elektráren.

Osm jiných unijních zemí ve svém společném stanovisku připomíná, že přechod k bezemisní ekonomice je příležitostí pro evropské firmy, které by mohly být na špici modernizací a stát se tak významnými světovými dodavateli technologií i služeb.

Odpovídající kroky mají podle nich také zajistit, že do EU nebude mířit dovoz výrobků, které by cestu směrem ke klimatickým cílům mohly ohrozit. "V tomto ekologickém přechodu se náš průmysl stává zásadním strategickým spojencem," upozorňuje text. Právě proto by podle osmi států EU měly peníze z evropské pokladny mířit hlavně na podporu výzkumu, vývoje a inovačních projektů, které Evropě pomohou v posunu žádaným směrem. Jako příklady jsou v textu uvedeny výroba bezemisních automobilů, nové typy baterií a "udržitelná mobilita", tedy elektromobily.

Podle dnes publikovaných údajů Eurostatu se v loňském roce emise CO2 ze spalování fosilních paliv v EU snížily o 2,5 procenta ve srovnání s rokem předcházejícím. U ČR statistika uvádí pokles o 0,1 procenta s tím, že české emise v roce 2018 představovaly tři procenta celkových emisí CO2 v Evropské unii. Například Polsko, které se na emisích EU podílí jednou desetinou, vypustilo loni o tři procenta objemu CO2 více než o rok dříve.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

28°C

Dnes je pondělí 24. června 2019

Očekáváme v 17:00 29°C

Celá předpověď