Opozice označuje návrh rozpočtu za fikci a nedodělek

foto České bankovky, koruny, bankovní trezor - ilustrační foto.

Praha - Nejsilnější opoziční strany upozorňují, že vládní návrh rozpočtu na příští rok s deficitem 320 miliard korun nemusí odpovídat realitě, protože nezohledňuje plánované daňové změny. ODS v této souvislosti mluví o fikci a o absurdním postupu vlády, Piráti návrh označují za nedodělek. Podle ODS je navržený deficit obří a neodpovídá tomu, co si česká ekonomika může dovolit. Vláda podle ekonomů rezignovala na konsolidaci veřejných financí.

"Vláda schválila státní rozpočet na rok 2020, o kterém sama ví, že jde o fikci. Schválený rozpočet s obřím deficitem ve výši 320 miliard korun nepočítá s daňovými změnami, které vláda na příští rok plánuje, přestože jsou v objemu minimálně desítek miliard korun," uvedl poslanec Jan Skopeček (ODS). "Rozpočet má formu zákona, a měl by tak odrážet realitu, nikoliv započítávat jen to, co se vládě hodí a ostatní ignorovat," doplnil.

"Rozpočet musí obsahovat i plánované daňové změny. Mohou snížit příjmy až o 100 miliard korun, není možné něco takového opomenout. Vládou předkládaný návrh je v současné podobě nedodělek, který tyto důležité aspekty vůbec nezohledňuje," uvedl poslanec Mikuláš Ferjenčík (Piráti). Připomněl, že v minulosti do očekávaných příjmů vláda chystané daňové změny zahrnovala, přestože ještě nebyly schváleny.

Vláda předložila do Sněmovny návrh na zrušení superhrubé mzdy, podle dřívějšího vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) by mělo platit od ledna 2021. Podle ministerstva financí by toto opatření znamenalo výpadek státních příjmů zhruba 50 miliard korun.

Celkové příjmy rozpočtu by podle dnes schváleného návrhu měly činit včetně peněz z EU 1,487 bilionu korun a výdaje 1,807 bilionu korun. Rozpočet podle ministerstva financí také počítá s pětiprocentní úsporou provozních nákladů státu. Sněmovna by měla finálně schvalovat státní rozpočet po 15. prosinci, tedy nejspíše ve středu 16. prosince. Menšinová vláda ANO a ČSSD zatím nemá zajištěnou podporu poslanců pro rozpočet, zdrženlivě se k návrhu staví KSČM, která předchozí rozpočty současného kabinetu podpořila.

Vláda podle ekonomů rezignovala na konsolidaci veřejných financí

Vláda při schválení návrhu rozpočtu na příští rok podle ekonomů oslovených ČTK rezignovala na konsolidaci veřejných financí. Schodek rozpočtu je neúměrně vysoký a pravděpodobně bude kvůli dopadům pandemie a očekávaným daňovým změnám vyšší než schválných 320 miliard korun a spíše se může přiblížit výsledku letošního státního rozpočtu, soudí analytici.

Návrh neobsahuje zrušení superhrubé mzdy a zavedení 19procentní nebo 15procentní sazby daně z příjmu. To bude ještě předmětem debaty koaličních stran, které chtějí následně změnu zapracovat v podobě pozměňovacího návrhu do daňového balíčku pro rok 2021, který je ve Sněmovně. Vláda plánuje zrušení superhrubé mzdy jen na dva roky.

Šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová upozornila, že vláda rezignovala na zpracování strategie konsolidace veřejných financí. "Konkrétní opatřené v této věci výslovně nechává až na příští vládě," uvedla.

"Schodek ve výši 320 miliard korun pro příští rok je neúměrně vysoký," uvedl hlavní ekonom UniCredit bank Pavel Sobíšek. Připomněl, že i v sousedních zemích je viditelný výrazný nárůst deficitů. "Ale pro příští rok je všude v okolí vidět snaha konsolidovat veřejné finance a citelně snižovat nevyrovnanost mezi příjmy a výdaji. V Česku je podle návrhu rozpočtu takové úsilí relativně nejmenší," dodal. Zrušení superhrubé mzdy podporuje, ale mělo by se podle něj udělat bez dopadu na rozpočet.

Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská upozornila, že z celkových rozpočtových výdajů je určeno na investice jen deset procent. "S nataženou dlaní se obracíme na EU a snažíme se honem zakrýt investiční manko. Čím? Investicemi beton-asfalt-cihla-kanál?" uvedla na twitteru.

Ani podle analytika společnosti Natland Petra Bartoně se vláda nesnaží dostatečně konsolidovat veřejné finance. "Když se podíváme, co nyní dělají fiskálně zodpovědné vlády, tak například ta německá na příští rok plánuje deficit ve výši 2,8 procenta předcovidového HDP. To by u nás odpovídalo deficitu ve výši 158 miliard korun. Naše však plánuje deficit více než dvojnásobný - a to ještě nezapočítala vliv případné změny daně z příjmu," upozornil.

Podle Bartoně je možné, vláda raději plánuje vyšší deficit, aby příští rok nemusela znovu chodit do Sněmovny pro další navýšení. "To by bylo chvályhodné - kdyby se mohla důvěryhodně zavázat, že tak dělat nebude. Vyloučit to však nemůže, v průběhu roku 2021 se může dál pokoušet navyšovat i tento astronomický deficit," dodal.

Hlavní ekonom ING Jakub Seidler uvedl, že návrh rozpočtu se schodkem 320 miliard korun byl naplánován vyšší, než trh původně očekával. Přitom byl podle něj návrh tvořen v době, kdy se nepočítalo s tak výrazným příchodem druhé vlny pandemie. "Nakonec by tak nebyl velkým překvapením v příštím roce deficit kolem 400 miliard korun, v závislosti na tom, jak bude vypadat další průběh pandemie v letošním a příštím roce, uvedl.

Zrušení superhrubé mzdy je podle daňové specialistky ze společnosti Kodap Jany Janouškové krok správným směrem. "Nicméně se nám jeví jako nevhodně načasovaný a relativně izolovaný. Přikláníme se ke zrušení superhrubé mzdy po věcné analýze dopadů zrušení a provázání s dalšími kroky, zejména s revizí dalších odčitatelných položek od základu daně a položek snižujících základ daně, zejména slevy na poplatníka," uvedla.

Současné řešení s kompenzací pro živnostníky je podle ní nedostatečné. "Zrušení superhrubé mzdy je systémový krok, který by měl být činěn koncepčně, nikoliv účelově izolovaně. A už vůbec ne časově omezeně," dodala.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

3°C

Dnes je úterý 24. listopadu 2020

Očekáváme v 3:00 0°C

Celá předpověď