Opozice kritizuje,že návrh kurzarbeitu dostala krátce před schůzí

foto Ilustrační foto - Zleva předseda Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan a předseda poslaneckého klubu Jan Farský vystoupili na tiskové konferenci poslaneckého klubu STAN před jednáním Sněmovny 28. dubna 2020 v Praze.

Praha - Opoziční ODS, Starostové a nezávislí (STAN) a TOP 09 kritizují vládu za to, že poslanci měli krátkou dobu na posouzení nových pravidel takzvaného kurzarbeitu. Sněmovna ho má projednat ve středu ve stavu legislativní nouze. Zástupci stran to dnes řekli na tiskových konferencích před schůzí dolní komory. Pozměňovací návrhy k vládní předloze nepřipravili pouze opoziční poslanci, ale též koaliční ČSSD.

Šéf poslanců STAN Jan Farský uvedl, že vláda poslancům návrh poslala 15 hodin před schůzí, aby se k tomu okamžitě vyjádřili. Na jednání poslaneckého klubu budou Starostové probírat své pozměňovací návrhy, které zatím nespecifikovali.

Také TOP 09 chce parametry kurzarbeitu upravit. Vláda podle ní selhala, když normu nekonzultovala s opozicí. Oproti návrhu, který schválil kabinet ANO a ČSSD, by podle opoziční strany měli mít nárok na pomoc pouze lidé, kteří by do práce chodili alespoň dvakrát v týdnu. Firmy, které nejsou schopny zaměstnancům nabídnout práci na více než jeden den, by podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové neměly mít nárok, protože jsou neživotaschopné.

Zákon by podle TOP 09 měl také silněji podporovat kvalifikované zaměstnance s vyššími mzdami. Podle vládního návrhu by pracovník za neodpracované hodiny dostával 70 procent čistého, nejvýš ale do celostátní průměrné mzdy. Strana navrhuje 1,5násobek průměrné mzdy, což chce též koaliční ČSSD.

Pekarová Adamová také představila návrh, aby firmy mohly dočasně propouštět bez udání důvodu v případě, že jsou postiženy krizí. Netýkalo by se to chráněných skupin obyvatel, například lidí v dočasné pracovní neschopnosti nebo těhotných zaměstnankyň. "Chceme, aby stát pomohl zaměstnavatelům s úhradou odstupného. Dva měsíce by uhradil stát a jeden zaměstnavatel," dodala šéfka TOP 09, jež nepodporuje projednání ve stavu legislativní nouze.

Krátký čas na přípravu pozměňovacích návrhů kritizoval také šéf sněmovního klubu ODS Zbyněk Stanjura. Hovořil o 115 hodinách. Projednání normy v legislativní nouzi podle něj občanští demokraté nemají důvod podpořit. Změnit by ODS chtěla hned několik aspektů návrhu. Nárok by podle ní měli mít pouze zaměstnanci, kteří by odpracovali alespoň půlku pracovního týdne. Zdravotní pojištění by pak za zaměstnance neměl platit zaměstnavatel, ale stát.

Poslankyně ČSSD Kateřina Valachová chce najít shodu nejen s koaličním partnerem - hnutím ANO, ale i dalšími stranami. Sociální demokraté proto připravili také několik pozměňovacích návrhů. Firmám chtějí mimo jiné zjednodušit administrativu tím, že by na sociální a zdravotní pojištění odváděly z dávkového příspěvku na krácenou práci.

KDU-ČSL návrh vládního zákona vítá. Šéf lidoveckých poslanců Jan Bartošek ocenil, že firmy, které si vyplatily dividendy, nebudou mít na podporu nárok. Podobně jako odboráři ale pro pracovníky KDU-ČSL žádá vyšší náhradu od státu, a to 80 procent z hrubé mzdy.

Hnutí SPD podpoří zrychlené projednání zákona, nesouhlasí ale s tím, že vláda chce adresovat podporu jen zaměstnancům se smlouvou na dobu neurčitou při odpracování minimálně tří měsíců u stávajícího zaměstnavatele. Piráti mají problém s tím, že by se podpora podle návrhu vyplácela až rok - budou požadovat zkrácení lhůty.

Podle komunistů, kteří návrh zákona připomínkovali už v době jeho přípravy kabinetem, je předloha syrová a bylo by třeba ji víc prodiskutovat. "Jsme spíše pro to, aby vláda prodloužila program Antivirus minimálně do konce roku a po volbách se věnovala intenzivní přípravě," uvedl předseda KSČM Vojtěch Filip.

Kurzarbeit představuje zkrácenou práci při ekonomických potížích. Podnik platí lidem za odpracované hodiny, stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Zkrácená práce s částí mzdy od státu by se mohla zavést od listopadu. Navázala by na dočasný program Antivirus. Podle návrhu novely zákona by kurzarbeit ve státě, regionu či vybraném odvětví mohla povolit vždy jen vláda, a to po projednání v tripartitě. Využíval by se při vážném ohrožení ekonomiky, přírodní pohromě, epidemii či kyberútoku.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

13°C

Dnes je neděle 25. října 2020

Očekáváme v 1:00 8°C

Celá předpověď