Praha - Olympijská vítězka z Turína Kateřina Neumannová má i na prahu padesátky závodní srdce. Se startovním číslem na hrudi neumí jet zadrženě. Ukázalo se to i při nedělní Jizerské padesátce, kterou absolvovala poprvé v životě. Vzhledem k potřebnému nasazení zatím neví, zda se na hlavní závod do Bedřichova vrátí, řekla ČTK.
Neumannová se zařadila mezi rekreační běžce na lyžích a vyrážela na trať ze druhé vlny. Nakonec se s časem lehce přes tři hodiny umístila na začátku třetí stovky ze 4800 účastníků. "Ve chvíli, kdy mám startovní číslo, tak neumím jet jako na vejlet. Dostávám sama sebe pod tlak, že bych měla dostát tomu, že jsem kdysi běhala na těch lyžích celkem rychle. Nejedu úplně na sto procent, ale tak na devadesát ano," popsala svůj přístup.
Při Jizerské padesátce se tak zbytečně nezdržovala na občerstvovacích stanicích a tu závěrečnou dokonce vynechala. "Tam jsem ji projela možná až moc rychle. Trošku jsem to tam pokosila, pár lidem jsem přejela lyže," poznamenala omluvně.
Jizerskou padesátku si stejně jako padesátý ročník Marcialongy nadělila jako trochu předčasný dárek k padesátým narozeninám, které bude mít ve středu. Chtěla se na ni připravit víc, než nakonec zvládla. "Nebyl sníh. V prosinci jsem byla na lyžích dva víkendy, v lednu vůbec. Tak jsem se snažila běhat víc po svých, ale mám trochu problém s patou. Poslední dva tři týdny jsem se donutila jít si zaběhat i v týdnu, jinak sportuju hlavně o víkendech na Šumavě," řekla dvojnásobná mistryně světa.
Den po náročném závodě se do žádného většího pohybu nepouští. "Ráno jsem trošku pokulhávala. Jsem trošku bolavá. Takové ty bolístky, které si člověk nese z doby aktivní kariéry, se ozývají víc. Dneska to na nějaké běhání není, spíš se ploužím," uvedla. Na regeneraci je její pokročilejší věk znát. "Vidím na sobě, že když je víkend na Šumavě a jdu na delší výlet na lyžích v sobotu i v neděli, tak je to v neděli horší než v sobotu. Navíc je to teď úplně jiný trénink," uvedla.
Je zaměstnaná na oddělení sportu na Dukle, kde vedle provozních záležitostí řeší komunikaci s Českým olympijským výborem a Národní sportovní agenturou. "Jsem ráda, že jsem kdysi dostala tu možnost zůstat u sportu a stále tam jsem. Je to fajn, těch možností není neomezeně. Takových míst je určitě méně než bývalých sportovců, kteří by o ně stáli," ocenila.
Víkendy obvykle tráví v penzionu na Šumavě, o který se manažersky stará. Jako rodačka z Písku o sobě říká, že je pyšná Jihočeška. "V Praze žiju, ale že bych k ní měla nějaký speciální vztah, to ne. Ocitla jsem se tady shodou okolností, především pracovním. Nejsem si jistá, že tu zůstanu," uvedla.
Velkou oslavu padesátin neplánuje. Spíš jen setkání s různými skupinami lidí, které by ráda viděla. "Neměla jsem chuť dělat žádné honosné oslavy, já je nemám ráda," řekla. S kulatinami nemá problém. "Padesátka mi vůbec nevadí. Neprožívám to, nemám pocit, že by se od loňska něco změnilo. Možná už jsem línější a méně organizovaná, nejsem na sebe tak přísná," dodala.
