OECD: Světová ekonomika je v krizi

foto Ilustrační foto - ilustrace - Bankovky eur 50 eur, 200 eur a 100 eur v peněžence. Kupní síla letos klesne v průměru o 2,5 procenta. Vzhledem k vysoké inflaci v posledních měsících lze již letos očekávat pokles kupní síly. A jsou tu také prudce zvýšené ceny energií kvůli válce na Ukrajině.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj přišla s odhadem škod způsobených ruskou invazí na Ukrajinu. Újmu vyčíslila na bilion dolarů. Vlivné prognostické ústavy v sousedním Německu výrazně snížily předpovědi růstu a netají se obavami, že inflace půjde dále nahoru.

Ekonomové na celé zeměkouli revidují směrem dolů svá očekávání ekonomického výkonu pro rok 2022, konstatuje deník Handelsblatt. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) varuje, že v nadcházejících 12 měsících musí svět počítat s menšími růsty, trhlinami v dodavatelských řetězcích a se skoky cen.

Konflikt za východní hranicí Evropské unie bude mít na svědomí, že globální hrubý domácí produkt zaostane za původním očekáváním o plný procentní bod. Škody způsobené válčením vyjdou na jeden bilion dolarů, tvrdí OECD.

Generální tajemník organizace Mathias Cormann se proto obává, že následky krize silně pocítí po “jistou dobu” jak spotřebitelé, tak firmy.

S podobně černými obrazy přicházejí významné německé ekonomické instituty. Handelsblatt Research Institute (HRI) opravil svou růstovou předpověď z 3,4 na 2,7 procenta. Kielský institut pro světovou ekonomiku (IfW) své někdejší propočty pro německý letošek rovnou srazil na polovinu (2,1 procenta), Leibnitzovo centrum ekonomického výzkumu se sídlem v Essenu (RWI) se dostal na 2,5 procenta. Relativním optimistou je s 3,1 procenta obdobný institut v Halle (IWH). "Válka je zátěží pro vzpamatovávání se z důsledků pandemie koronaviru,” shrnuje hlavní analytik RWI Torsten Schmidt.

Válka dělá šokové vlny

Zajedno jsou experti v otázce zdražování: svorně předpovídají stoupání inflace v tomto a následujícím roce. V průměru vidí její míru v roce 2022 na 5,3 procenta. Kielský ústav je dokonce na 5,8 procenta. Tato hodnota, pokud se stane skutečností, by byla nejvyšší metou od začátku 90. let, kdy ceny vyletěly vzhůru v důsledku boomu po celoněmeckém sjednocení. Případný návrat k normálu s datem 2023 má být logicky rovněž pomalejší a menší, než se před válkou na Ukrajině jevilo. Zprůměrované prognózy institutů ohledně německého hospodářského růstu se drží na 3,2 procenta. “Střety na Ukrajině ženou nahoru už tak vysoké ceny energií, jejichž vzestup začal dávno před ruským útokem. Nicméně válka vyvolává ekonomické šokové vlny,” upozorňuje viceprezident IfW Stefan Kooths.

Účet za importované energie může takto Němce přijít o 40 miliard více, než se odhadovalo, dodává Kooths. Isabel Schnabelová, jedna z ředitelek Evropské centrální banky (ECB), v této souvislosti připomněla, že spoluviníkem jsou opatření na ochranu klimatu a investice do vlastní energetické soběstačnosti. “Tyto faktory ohlašují novou éru inflace energetických cen,” míní německá ekonomka. "Abychom tuto fázi zvládli, bude nezbytná solidarita a politická kooperace na všech úrovních – v Evropě stejně jako ve členských zemích,” dodává Schnabelová.

Předpovědi s mnoha “ale”

Dalším negativním vlivem jsou sankce a poruchy ve fungování dodavatelských řetězců. "Zdražování, výpadky ve vývozech do východní Evropy a všeobecná nejistota jsou rány, které dopadají na kýžené zotavení německé ekonomiky,” hodnotí stav “hospodářského motoru EU” viceprezident IWH Oliver Holtemöller.

Naděje na zlepšení od letošního léta a v průběhu příštího roku vkládají analytici zejména do spotřeby domácností, která by se mohla stát opravdovým přínosem. Zatímco v době koronavirové mizérie lidé šetřili, v budoucnu by mohli daleko více vyrážet do restaurací nebo za kulturou. “Jenže i o tom se dá pochybovat. Směr, jakým se bude ekonomika ubírat, není možné přesně určit,” namítá hlavní ekonomika OECD Laurence Booneová. "Jisté je, že ozbrojený konflikt na Ukrajině přibrzdí hospodářské oživení a zrychlí inflaci,” podtrhuje Booneová.

V současné krajně nejisté geopolitické situaci zahrnují ovšem předpovědi scénáře, které jsou dalším zdrojem rizik. Jsou to hlavně premisy, že boje na Ukrajině hned tak neskončí a že protiruské sankce zůstanou v platnosti. Už jen embargo na dovoz energetických surovin a produktů z Ruska by mohly s německým doufáním citelně zamávat, píše Handelsblatt. Vláda kancléře Olafa Scholze se proto snaží toto nebezpečí odvrátit. Zda si prosadí svou, nemusí ve finále záležet pouze na ní.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

1°C

Dnes je pátek 9. prosince 2022

Očekáváme v 9:00 -2°C

Celá předpověď