ODS patrně neuspěje s odkladem konce karenční doby - video

foto Šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura hovoří na schůzi Sněmovny 16. dubna 2019 v Praze.

Praha - ODS pravděpodobně neuspěje se svou snahou spojit zrušení karenční doby se zavedením elektronické neschopenky, která by znamenala odklad proplácení prvních tří dnů nemoci přinejmenším o půl roku na 1. leden 2020. Vládní ANO chce ve věci spolupracovat s koaličním partnerem z ČSSD, která spojování karenční doby s neschopenkami odmítá. Souvislost mezi oběma záležitostmi nevidí ani opoziční Piráti a KSČM.

ODS dnes upozornila na to, že vláda už dříve slibovala zavedení elektronické neschopenky současně se zrušením karenční doby. Podle poslance Jana Bauera (ODS) to mělo zaměstnavatelům alespoň částečně kompenzovat náklady, které jim s opětovným proplácením prvních tří dnů nemoci zaměstnanců vzniknou. ODS proto prosazuje odklad zrušení karenční doby, dokud nezačne elektronická neschopenka plně fungovat. Podle současného návrhu ministerstva práce by to mělo být od 1. ledna 2020, zatímco zrušení karenční doby začne platit od letošního července.

ČSSD odklad zrušení karenční doby odmítá. ANO sice nestanovilo svým poslancům závazné hlasování, hnutí ale dává najevo spokojenost s ujištěním ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD), že e-neschopenka začne plně fungovat od příštího roku a že od listopadu ji budou testovat.

Proti odkladu zrušení karenční doby je i KSČM, která menšinovou vládu ANO a ČSSD podporuje. "Opakovaně říkáme, že ani odklad e-neschopenky nás nepřiměje k tomu, abychom podpořili odklad proplácení prvních tří dnů nemocenské," řekl šéf komunistických poslanců Pavel Kováčik. Spojování obou záležitostí vnímá jako umělé.

Také opoziční Piráti nevidí důvod pro odklad konce karenční doby. "Ty dvě věci spolu nesouvisí, nemyslíme si, že je nutné je spojovat," řekl poslanec Lukáš Kolářík. Uvítal také příslib, že elektronická neschopenka bude plně funkční od příštího roku.

Naopak podle předsedy poslaneckého lubu SPD Radima Fialy by zrušení karenční doby mělo být navázáno na e-neschopenky. Hnutí SPD chce, aby byly e-neschopenky zavedeny co nejdříve.

Také TOP 09 podpoří návrh ODS na odklad zrušení karenční doby, dokud nebude plně zavedena elektronická neschopenka. Poslanec Vlastimil Válek (TOP 09) zároveň vyzval, aby elektronické neschopenky po zavedení 1. ledna fungovaly půl roku až rok pouze ve zkušebním provozu. Nemocnice podle něj potřebují kvůli elektronickým neschopenkám změnit své počítačové systémy a poslanec nepovažuje za reálné, že se to podaří udělat do konce letošního roku.

Také předseda Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan uvedl, že by karenční doba měla být vázána na zavedení e-neschopenky. "Náběh karenční doby od července bez toho, aby byl funkční princip e-neschopenky, považujeme za velmi nerozumný," řekl. Poslanci STAN také pochybují, že e-neschopenka bude v plném nasazení schopna fungovat od 1. ledna 2020.

Sněmovna je kompletní, Kalátová a Votava složili slib

Sněmovna je opět kompletní, v úvodu dnešního jednání dolní komory složili slib noví poslanci Iva Kalátová (ANO) a Václav Votava (ČSSD). Bývalá starostka Rotavy na Sokolovsku Kalátová nahradila končícího ministra dopravy Dana Ťoka (ANO), který tak odchází z politiky. Dlouholetý poslanec Votava vystřídal po přestávce v působení ve Sněmovně někdejšího ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD). Chovanec se vzdal mandátu, protože nesouhlasí s angažmá ČSSD ve vládě s ANO.

Kalátová (56) nyní působí v zastupitelstvech Rotavy a Karlovarského kraje. Votava (62) byl poslancem mezi roky 2002 a 2017, od loňska je starostou Stříbra na Tachovsku. Před složením slibu převzali Kalátová i Votava od předsedy Sněmovny Radka Vondráčka (ANO) osvědčení o zvolení. Změny ve složení dolní komory projednal také mandátový a imunitní výbor.

Chovanec se vzdal mandátu k neděli, Ťok v pondělí. Sněmovnu opustilo v tomto volebním období spolu s nimi devět poslanců.

Hned na listopadové ustavující schůzi rezignovali středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO), její liberecký kolega Martin Půta (STAN) a bývalý senátor Jiří Hlavatý (za ANO). Koncem března se poslaneckého mandátu vzdal někdejší premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. V červnu odešel ze Sněmovny bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán a v říjnu bývalý ministr zahraničí Martin Stropnický (oba ANO). V prosinci zanikl mandát Vladimíru Koníčkovi (KSČM), který se stal členem vedení Nejvyššího kontrolního úřadu.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

25°C

Dnes je čtvrtek 25. dubna 2019

Očekáváme v 11:00 21°C

Celá předpověď