Odpoledne začne astronomická zima, dny se začnou pozvolna prodlužovat

foto V úterý 21. prosince v 16:59 klesne Slunce na své zdánlivé pouti až k obratníku Kozoroha. Nastane zimní slunovrat a začne astronomická zima.

Praha - Dnes odpoledne nastane zimní slunovrat a začne astronomická zima. Přesně v 16:59 klesne Slunce na své zdánlivé pouti až k obratníku Kozoroha a začne se pomalu vracet zpátky k rovníku. Na severní polokouli bude dnešní den nejkratší v roce. Od této chvíle se začnou dny pozvolna prodlužovat, a to až do letního slunovratu 21. června.

Přesný termín zimního slunovratu není pevně daný, protože rok netrvá přesně 365 dní. Většinou připadá na 21. či 22. prosince. Vzácně to může být i 20. a 23. prosince. Příští slunovrat s datem 20. prosince nastane v roce 2080 a slunovrat s datem 23. prosince bude až v roce 2303.

Délka nejkratšího dne v roce, tedy čas od východu do západu Slunce, je v Česku kolem osmi hodin. Rozdíl v délce dne mezi nejjižnějším a nejsevernějším místem v ČR je víc než čtvrt hodiny. O něco delší den tak prožijí lidé na Šumavě či Znojemsku než ve Šluknovském výběžku nebo na Frýdlantsku.

Pozvolného prodlužování dne si všímají i pranostiky, některé se zachovaly dodnes - například Na Boží narození (25.12.) o kuří pokročení, Na Nový rok o slepičí krok, Na Tři krále (6. ledna) o krok dále či Na Hromnice (2. února) o hodinu více. Slunce zapadá později už od svaté Lucie, tedy od 13. prosince, později však vychází, takže se celková doba slunečního svitu neprodlužuje. Z toho vychází také dodnes používané úsloví "Lucie noci upije, ale dni nepřidá."

Doba slunečního svitu obvykle v prosinci čítá pouze desítky hodin. Loni za celý prosinec slunce v Česku svítilo 33 hodin, vyplývá z dat meteorologů. Naopak v letních měsících jde o stovky hodin, například letos v červnu slunce svítilo 278 hodin.

Doba slunovratu jako konce nekonečné tmy a obrazným i doslovným návratem světla do života bývá příležitostí k oslavám. V české kotlině ho v době předhistorické nejvíce slavili Keltové. Významným svátkem se stal i pro Slovany, kteří slavili zrození mladého boha Slunce - Dažboga neboli Božice. Vše začalo večer před tímto svátkem magickými rituály, které byly hlavně zaměřené na věštění. Rozkrajování jablíčka, házení střevíčku či lití vosku nebo olova se dochovala dodnes.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

28°C

Dnes je čtvrtek 19. května 2022

Očekáváme v 21:00 21°C

Celá předpověď