Obrana opět neplánuje poslat do Ruska peníze na opravu hrobů

foto Ilustrační foto - Pomník československých legionářů 6. března 2018 na Michajlovském hřbitově v ruském Jekatěrinburgu.

Praha - Ministerstvo obrany příští rok opět neplánuje dát peníze na opravu českých válečných hrobů v Rusku. ČTK to řekl ředitel odboru pro válečné veterány ministerstva obrany Eduard Stehlík. Česko se v poslední době s Ruskem o opravu pietních míst pře. ČR si stěžovala na poškozování hrobů či pomníků českých vojáků v Rusku a neochotu vybudovat nové památníky, Rusům zase vadí události kolem sochy maršála Ivana Koněva v Praze. Žaloba, kterou Rusové podali na české ministerstvo obrany kvůli výrokům o rozkradení peněz určených na opravy pohřebišť, byla podle Stehlíka odložena jako místně nepříslušná.

Ministerstvo obrany v uplynulých letech posílalo do Ruska každoročně několik milionů korun, které byly určeny na péči o válečné hroby nebo na budování pomníků připomínajících především československé legionáře. Letos v dubnu ale vláda rozhodla, že peníze kvůli ruskému "negativnímu postoji k obnově českých válečných hrobů" rozdělí do jiných zemí, ve kterých jsou české válečné hroby. V poslední době se nedaří v Rusku dokončit hned několik projektů, které měly připomínat padlé československé vojáky. Přestala se také scházet česko-ruská mezivládní komise, která měla na starosti dohled nad vzájemným udržováním válečných hrobů.

Z ruské strany zaznívá především ostrá kritika událostí kolem Koněvovy sochy na náměstí Interbrigády v Praze 6, která se stává častým terčem vandalů. Rusům vadilo již umístění tabulky zmiňující mimo jiné jeho podíl na okupaci Československa v roce 1968. Radnice Prahy 6 loni při 50. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa odhalila u sochy tabulku s textem, který popisuje Koněvovu roli v roce 1945, kdy osvobozoval Československo od nacistů, v roce 1956, kdy řídil potlačení maďarského povstání, i v roce 1961, kdy se jako velitel sovětských vojsk podílel na řešení berlínské krize výstavbou berlínské zdi. Zastupitelstvo Prahy 6 později rozhodlo o přesunutí sochy z náměstí. Městská část pro ni chce najít jiné důstojné místo.

Stehlík teď nevidí reálnou šanci, že by se vztahy mohly v dohledné době posunout. "Měli jsme jet do Ruska v říjnu. Paní náměstkyně (ministra obrany Kateřina) Blažková to stopla 14 dnů před cestou, že jsou vztahy antagonistické a že tam teď nepojedeme a uvidíme, co bude příští rok," poznamenal.

Vyhrocené vztahy vyústily i v žalobu, kterou podle médií podala ruská asociace Vojenské památníky na české ministerstvo obrany. Vadila jí slova Pavla Filipka z odboru pro válečné veterány, podle kterého byly v Rusku v minulosti rozkradeny peníze určené na opravu legionářských hrobů ve Vladivostoku. Ruská asociace požadovala omluvu. "V době, kdy nám s tou žalobou začali vyhrožovat, tak už mezitím byla správním soudem odložena jako místně nepříslušná," řekl Stehlík. Zda byla podána nová žaloba, ministerstvo obrany informace nemá.

Stehlík: Armáda by měla v péči o novodobé válečné veterány přidat

Ministerstvo obrany a armáda by měly přidat v přípravě na péči o novodobé válečné veterány. Dosavadní odbor pro válečné veterány ministerstva obrany by bylo potřeba rozšířit a změnit na úřad, v jehož čele bude stát voják. Přesvědčen o tom je ředitel odboru pro válečné veterány Eduard Stehlík, který pravděpodobně ke konci roku ve funkci skončí. Řekl to v rozhovoru s ČTK.

Stehlík upozornil, že v posledních letech se radikálně proměnilo složení válečných veteránů. Zatímco před šesti lety žilo více než 1200 veteránů z druhé světové války, v polovině tohoto týdne jich bylo už jen 345. Kvůli věku potřebují zejména seniorskou péči. Zároveň ale každoročně přibývá asi 500 novodobých veteránů, kteří se účastnili některé ze zahraničních misí. Tato skupina je různorodější, a to i věkově, protože některým z nich je i přes 80 let. Podle Stehlíka se proto liší jejich potřeby i to, co pro ně odbor může udělat. Od seniorské péče přes pomoc při rekvalifikacích až po určitou formu benefitu pro ty, kteří stále v armádě slouží.

Podle Stehlíka se v přístupu k novodobým veteránům v nedávné historii "malinko zaspalo", problematikou se začala zabývat až koncepce péče o válečné veterány na léta 2017 až 2021. Poznamenal, že se předtím například počítalo se zrušením programu terénní pomoci veteránům, kterou zajišťují spolupracovníci Československé obce legionářské. Předpokládalo se, že s odchodem válečných veteránů z druhé světové války už nebude projekt potřeba. "Podařilo se mi přesvědčit představené o tom, že tady máme novodobé válečné veterány a že ten projekt může plynule začít fungovat pro ně," řekl Stehlík.

Péče o novodobé veterány se bude muset podle něj výrazně zintenzivnit. Je podle něj otázka pěti až deseti let, kdy bude potřeba zvýšit kapacity ve vojenských nemocnicích a zvažovat budování domovů pro válečné veterány. Už nyní má odbor problém s umísťováním válečných veteránů do domovů důchodců nebo třeba léčeben pro dlouhodobě nemocné. Armáda má k dispozici tři domovy pro válečné veterány u pražské a olomoucké vojenské nemocnice a v Karlových Varech. Stehlík je přesvědčen o tom, že do budoucna by měl být domov pro válečné veterány minimálně v každém kraji. Zatím se chystá otevření komunitních center v Olomouci a Praze, do dvou let pak v Táboře.

Stehlík poukazuje na to, že jeho odbor pro válečné veterány má asi 50 zaměstnanců, povinnosti většiny z nich se ale týkají vydávání osvědčení za třetí odboj, starají se o vojenské důchodce, kterých je asi 25.000, nebo mají na starosti péči o válečné hroby či rozdělování dotací. V popisu práce tak mají starost o válečné veterány jenom čtyři pracovníci. "S tím velkou hitparádu neuděláte," poznamenal Stehlík.

Od ledna se podle něj situace o něco zlepší, řešení by ale chtěl radikálnější. Odbor by se podle něj měl reorganizovat a změnit na úřad, který by byl přímo podřízen ministrovi obrany. Personálně by se také měl posílit, a to i o vojáky z povolání, kterým se lépe se svými kolegy v uniformě jedná.

Stehlíkovi se přístup některých představitelů resortu obrany nelíbí. "Trošku to na mě dělá dojem, že někteří lidé, a je jedno, jestli to je ministerstvo nebo generální štáb, v okamžiku, kdy voják svlékne uniformu, tak je přestává zajímat," řekl. Rezervy také vidí v přístupu některých lidí přímo na odboru. Umí se například podle něj postarat o starého veterána, potřebám novodobého ale nerozumí. Vadí mu také nedostatečná prezentace dosažených úspěchů.

Inspiraci pro další vývoj vidí například v Nizozemsku, za kterým podle něj česká péče o válečné veterány zaostává o sedm osm let. "To by se dalo v horizontu pěti let dohnat," řekl. S USA, Velkou Británií či Jižní Koreou se ČR podle něj v této otázce měřit nemůže.

Stehlíkovi na konci roku skončí vojenský závazek a místo ředitele odboru se zcivilní. Nepředpokládá, že by se hlásil do výběrového řízení a v práci pokračoval. Nelíbí se mu, že odbor povede civilista, který podle jeho názoru nebude pro vojáky partnerem.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

5°C

Dnes je úterý 12. listopadu 2019

Očekáváme v 17:00 4°C

Celá předpověď