Praha - Náměstek ministryně obrany pro vyzbrojování Lubor Koudelka ve čtvrtek informoval účastníky tendru na pásová bojová vozidla pěchoty (BVP) o jeho zrušení. Řekl to dnes novinářům. O zrušení výběrového řízení ve středu rozhodla vláda. Česká republika bude nově přímo vyjednávat o dodání obrněnců CV90 ze Švédska.
Dosavadní tendr za více než 50 miliard korun, ve kterém zůstali tři potenciální dodavatelé, nabral postupně několikaleté zpoždění. Předchozí vláda ho přerušila, protože předložené nabídky nesplnily armádní požadavky. Koncem června ministerstvo zaslalo třem účastníkům tendru nové podmínky výběrového řízení.
Bylo mezi nimi vzdání se nároků na náhradu škody, která by firmám mohla vzniknout v souvislosti s dosavadním průběhem tendru, nebo nemožnost překročit původní předpokládanou hodnotu zakázky 51,68 miliardy korun včetně DPH. Nové podmínky neodsouhlasily podle dostupných informací španělský GDELS s vozidlem ASCOD a německý Rheinmetall Landsysteme s vozidlem Lynx. S podmínkami souhlasila společnost BAE Systems vyrábějící švédské CV90.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) ve středu na tiskové konferenci řekla, že tendr byl zrušen na základě doporučení právní kanceláře. Nákup chce nyní koordinovat se Slovenskem, které si plánuje pořídit 152 CV90. S pořízením nových BVP by podle Černochové měl počítat už státní rozpočet pro příští rok. Při vyjednávání chce dosáhnout toho, aby se na zakázce minimálně ze 40 procent podílel český průmysl, dalšími kritérii budou rychlost dodání a cena.
Nová vozidla mají nahradit letité obrněnce pocházející ještě z dob Sovětského svazu. Armáda jich chce 210. Stroje budou tvořit páteř těžké brigády, kterou se Česko v NATO zavázalo mít k dispozici v roce 2026. Armáda požaduje vozidla v sedmi modifikacích. Většina bude sloužit jako bojová vozidla pěchoty, která mají uvézt 11 vojáků, mít věž s osádkou a kanon ráže 30 milimetrů. Další budou ve verzích velitelské, průzkumné, ženijní, vyprošťovací, zdravotnické a jako dělostřelecká pozorovatelna.
Armádní analýza: Jiné stroje než F-35 by časem přestaly vyhovovat
Armádní analýza týkající se budoucnosti českého letectva doporučila politikům, aby pořídili nadzvukový stroj takzvané páté generace. Důvodem je, že stíhací letouny takzvané čtvrté nebo čtyřapůlté generace nebudou po roce 2040 schopné plnit úkoly, které budou na české nadzvukové letectvo kladeny. Novinářům to dnes řekli zástupci ministerstva obrany a armády. V současné době do kategorie stíhacích letounů páté generace, které pro pořízení do české armády připadaly v úvahu, spadá pouze americký F-35. Vláda ve středu rozhodla, že Česko začne o jeho nákupu vyjednávat s vládou Spojených států.
Do kategorie páté generace jsou řazeny nejmodernější letadla vybavená technologií stealth, tedy omezenou zjistitelností radary. Čtvrtou generaci představovaly předchozí stroje, například F-16, Tornado, JAS 39 Gripen nebo Eurofighter Typhoon. Některé moderní letouny z této kategorie jsou označovány jako "čtyřapůltá" generace.
Doporučení armáda vypracovala na základě analýzy, kterou pro ni vytvořilo alianční expertní středisko Joint Air Power Competence Centre. Za výsledný armádní text se postavil nový náčelník generálního štábu Karel Řehka, který vyzdvihl jeho kvalitu a odbornost.
Podle ředitele sekce rozvoje sil ministerstva obrany Petra Čepelky, který tým zpracovávající analýzu vedl, jeho autoři brali v potaz, jak se bude vyvíjet válčiště v příštích desetiletích. Vyšlo jim, že letouny čtyřapůlté generace, kam bývá řazen například švédský Gripen E, budou schopny zcela plnit požadované úkoly zhruba do roku 2040. Poté už by tyto stroje nezvládaly řešit situace spojené s multidoménovým bojem. Podle brigádního generála Čepelky si to uvědomují i další země. Ministerstvo obrany očekává, že v roce 2030 by mohlo v Evropě létat až 600 letadel F-35.
Zástupci ministerstva i armády odmítli, že by šlo o extrémně drahé stroje. Analýza posuzovala sedm letadel, v pořizovacích nákladech se F-35 ocitly v první polovině mezi levnějšími variantami. Mezi nejdražšími podle nich nebyly ani v případě nákladů na letovou hodinu. Právě cena letové hodiny F-35 je podle některých expertů oproti nyní používaným gripenům i jejich novější verzi Gripen E výrazně vyšší.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) také odmítla, že akvizici výrazně prodraží náklady na přebudování potřebné infrastruktury. Armáda by podle ní musela k těmto investicím přistoupit v každém případě, protože vojenská letiště musí být připravena přijmout spojenecké stroje a F-35 se podle předpokladů stanou dominantním letadlem ve službách evropských členských států NATO.
Černochová opětovně odmítla, že by ministerstvo dostalo ze Švédska oficiální nabídku na bezplatný převod nyní používaných gripenů. Jejich výrobce Saab ve středu po rozhodnutí české vlády uvedl, že jeho letouny budou požadavky českého letectva splňovat nejméně do roku 2040. Firma v prohlášení uvedla, že čekala, že bude mít švédská vláda transparentní možnost představit svou nabídku.
O pořízení F-35 chce Černochová s USA vyjednávat nejpozději do podzimu příštího roku. Pokud by se nepodařilo nalézt shodu, nevyloučila hledání dalšího řešení, tedy oslovení jiných dodavatelů.
Ministerstvo obrany chce pořídit 24 letadel, dosud má armáda 12 jednomístných a dva dvoumístné stroje. Rozšíření nadzvukového letectva na dvě letky zástupci obrany i armády považují za nutnost vzhledem k přibývajícím úkolům, které i kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci dostává a dostane.
