Oběti násilí ze srpna 1969 se zřejmě dočkají odškodnění

foto Demonstrace v Praze ve dnech 20. a 21. srpna 1969. Na sn. zákrok příslušníků VB na Václavském náměstí.

Praha - Oběti násilí při demonstracích ze srpna 1969, které připadaly na roční výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy, se zřejmě dočkají odškodnění. Sněmovna to dnes hladce schválila během několika minut už v prvním kole projednávání. Pro poslanecký návrh, který vláda odmítla, hlasovali až na dva ze čtyř zástupců KSČM všichni přítomní zákonodárci. Normu nyní dostane k projednání Senát.

Návrh předložili poslanci všech frakcí vyjma komunistů. Podle předlohy by příbuzní těch, kteří při demonstracích zemřeli po zásahu ozbrojených složek státu, měli dostat jednorázově 200.000 korun. Lidé, kteří utrpěli zranění s trvalými následky, by mohli dostat 90.000 korun, ostatní zranění pak 40.000 korun.

Nárok by podle předlohy bylo možné prokázat lékařskou zprávou, úmrtním listem nebo výpovědí nejméně dvou svědků. Ke způsobu dokazování měla výhrady ministerstva vnitra a spravedlnosti, podle něhož ani vymezení oprávněných osob není zcela přehledné.

Oficiální statistiky podle předkladatelů uvádějí, že při demonstracích v srpnu 1969 přišlo o život pět lidí, pět bylo zraněno těžce a 26 lehce. Historikové ovšem předpokládají počty vyšší. Návrh zákona proto počítá s náklady na odškodnění ve výši 2,5 až 4,5 milionu korun.

Jednou z obětí byla osmnáctiletá Danuše Muzikářová, která byla zastřelena 21. srpna 1969 při demonstraci na Moravském náměstí v Brně patrně jedním z příslušníků někdejších Lidových milicí. Její vrah ale dosud vypátrán nebyl. Právě příběh Muzikářové byl podle poslance TOP 09 Vlastimila Válka podnětem k přípravě zákona.

Parlament před 15 lety přijal zákon k odškodnění obětí invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. S dluhem vůči obětem represí z roku 1969 se ale podle poslanců stát vypořádat stále nedokázal. Zejména ve velkých městech došlo k řadě incidentů mezi demonstranty a bezpečnostními složkami, jejichž příslušníci protiprávně, tedy bez rozkazu či bez ohrožení svého života, použili střelné zbraně proti protestujícím.

Z komunistických poslanců zákon podpořili Jiří Dolejš a Leo Luzar, jejich straničtí kolegové Zdeněk Ondráček a Stanislav Grospič se hlasování zdrželi. Žádný z poslanců nehlasoval proti přijetí zákona.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

11°C

Dnes je středa 21. října 2020

Očekáváme v 19:00 11°C

Celá předpověď