Přeběhlík z Minsku poskytl svědectví ohledně vynuceného přistání letadla

foto Ilustrační foto - Silně odmítavé reakce vyvolal dnešní postup běloruských úřadů, které přinutily letadlo společnosti Ryanair na trase z Atén do Vilniusu přistát v Minsku (na snímku), aby mohly zatknout novináře a odpůrce běloruské vlády Ramana Prataseviče.

Varšava - Běloruský dispečer, který v květnu přiměl k přistání v Minsku letoun společnosti Ryanair s běloruským opozičním novinářem Ramanem Pratasevičem na palubě, utekl do Polska. Polským vyšetřovatelům řekl, že celou operaci řídil důstojník běloruské tajné služby KGB, uvedl list The New York Times (NYT) na svém webu. Informace amerického deníku si podrobně všímají také ruská, polská a nezávislá běloruská média. Běloruské úřady podle státních médií odmítly tvrzení amerického deníku jako dezinformaci; přistát v Minsku se podle nich rozhodl kapitán letadla.

"Letos v létě, kdy polští pohraničníci odráželi migranty snažící se překročit východní hranice Polska s Běloruskem, jeden muž tajně vklouzl do Polska, kde se mu dostalo vřelého, ale přísně tajného přivítání," píše NYT. "Na rozdíl od zoufalých lidí z Iráku a odjinud, toužících po lepším životě v Evropě, dotyčný nabízel bravurní zpravodajský kousek: interní informace o vynuceném přistání letu společnosti Ryanair z Atén do Vilniusu v Minsku, ke kterému došlo jen o pár týdnů dříve. Mezi cestujícími byl i prominentní odpůrce běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, disidentský novinář Raman Pratasevič, kterého po přistání v Minsku zadrželi i s jeho ruskou přítelkyní Sofijí Sapegaovou," dodal.

Podle zdrojů listu z řad evropských zpravodajců je uprchlíkem Gruzínec Oleg Galegov, který se oženil s Běloruskou a pracoval na letišti v Minsku jako kontrolor letecké dopravy. Po svém přeběhnutí poskytl polským úřadům, vyšetřujícím vynucené přistání v Minsku, solidní důkazy o tom, že šlo o součást operace běloruské tajné služby s cílem zmocnit se Prataseviče.

Právě Galegov sdělil pilotům letadla, že podle informace od zvláštních služeb mají na palubě bombu a že by měli kvůli bezpečnosti přerušit let do Vilniusu a přistát v Minsku. Na řídící věži minského letiště se ale celou dobu nacházel důstojník KGB, který v klíčovém okamžiku převzal kontrolu. A také byl celou dobu v telefonickém kontaktu s osobou, které hlásil, co se s letadlem děje.

Příkaz vyslat stíhačku, aby letoun doprovodila a "přiměla letadlo otočit se a přistát“, vydal podle své tiskové služby osobně Lukašenko, připomněl NYT.

Mluvčí ministra pověřeného koordinováním polských tajných služeb Stanislaw Žaryn podle polské agentury PAP řekl, že na palubě letadla žádná bomba nebyla a přistání v Minsku bylo "následkem vydírání a teroru vůči pilotovi". Podle polských vyšetřovatelů dostal pilot informaci o údajné bombě na palubě letadla ještě dříve, než byl odeslán e-mail s varováním o výbušnině. Dění na letišti v Minsku, včetně činnosti tamních záchranářů, nenasvědčovalo tomu, že by hrozil výbuch bomby.

V Polsku se incidentem zabývá kontrarozvědka ABW, která například jako svědky vyslechla cestující v letadle, zaměstnance Ryanairu, prohledala letadlo i záznamy z něj.

Výpověď přeběhlíka o tom, co se stalo, podle NYT nijak zásadně nemění dosavadní podezření. Ale svědectví člověka, který byl do věci přímo zapojen, pomohlo polským prokurátorům vybudovat solidní právní případ proti běloruským představitelům, jakkoli se zdá nepravděpodobné, že by v budoucnu stanuli před soudem.

Polské úřady případ vyšetřují proto, že letoun Boeing 737, který se ocitl v centru dramatu, byl registrován v Polsku a provozovala jej polská odbočka irských aerolinek Ryanair.

Tyto skutečnosti podle listu také pomáhají vysvětlit, proč se polsko-běloruské vztahy staly tak napjatými. Zatímco Lukašenko obviňuje západního souseda ze spiknutí, které mělo vyvolat povstání a svrhnout jej, Polsko obviňuje Minsk, že v hybridní válce přesouvá k hranicím migranty z třetích zemí.

Vynucené přistání letadla s asi 170 lidmi na palubě v Minsku odsoudila řada zemí jako porušení mezinárodního práva, státní terorismus, pirátství a únos. Spojené státy a Evropská unie následně rozšířily sankce proti běloruskému režimu.

"Informace listu The New York Times jsou určeny veřejnosti, obyčejným lidem, kteří se nevyznají ve specifikách civilního letectví. Pro nás jako profesionály jde o informace nesmyslné až směšné," řekl běloruské státní agentuře ředitel odboru letectví běloruského ministerstva dopravy Arcjom Sikorski, podle kterého o přistání v Minsku rozhodl kapitán letadla. "Dispečer podle všech mezinárodních pravidel a norem nemůže ovlivnit rozhodování, zvláště při ohrožení bezpečnosti," prohlásil.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

28°C

Dnes je čtvrtek 19. května 2022

Očekáváme v 21:00 21°C

Celá předpověď