Nový a aktivní šéf summitů EU Michel vyvolává chválu i rozpaky

foto Předseda Evropské rady Charles Michel.

Brusel - Dva měsíce po svém nástupu do čela Evropské rady vyvolává Charles Michel mezi zástupci členských zemí kromě pochval i četné rozpaky. Nový šéf unijních summitů překypuje aktivitou na mnoha frontách a snaží se o co nejrychlejší pokrok v klíčových tématech jako je klimatická agenda či dlouhodobý rozpočet. Někteří diplomaté však dávají najevo obavy, aby jeho vysoké tempo a nedostatek konzultací s unijními státy nebyly nakonec spíše na škodu.

Bývalý belgický premiér je v posledních týdnech patrně nejviditelnějším z lídrů institucí EU. Poté, co se v lednu často paralelně se šéfem unijní diplomacie Josepem Borrellem snažil množstvím schůzek a telefonátů řešit napětí kolem Íránu a Libye, překvapil mnohé unijní činitele svoláním mimořádného summitu k dlouhodobému rozpočtu. Kvůli němu minulý týden absolvoval maraton schůzek s prezidenty a premiéry členských zemí, v němž nyní po nedávné pracovní cestě do Etiopie pokračuje.

„Je fantastický. Musím říci, že jsem ohromen,“ komentoval minulý týden po jednání s Michelem jeho nasazení nizozemský premiér Mark Rutte. Na druhou stranu však stejně jako většina dalších premiérů připustil, že dosavadní rozhovory nepřiměly členské země k ústupkům. Premiéři se shodují, že summit, na němž chce Michel dospět alespoň k základním obrysům dohody o podobě evropských financí v příštích sedmi letech, může skončit krachem.

Podle některých diplomatů se Michel pustil do nepřipravené akce, kde může být rychlost na úkor výsledků.

„Podobně jako to bylo v prosinci s klimatickou neutralitou, kdy ohlásil úspěch, ačkoli Poláky nepřesvědčil. Jenže v případě rozpočtu nemůže říct, že má dohodu, ale některá země se k ní nepřipojí,“ řekl ČTK jeden z diplomatů. Připomněl tak mnohými zpochybňovaný Michelův krok z prosincového summitu, po němž má Varšava dočasnou výjimku z jinak celounijního závazku dosažení klimatické neutrality do poloviny století.

Michel si podle dalších hlasů z bruselských kuloárů ještě nezvykl, že není premiérem jedné země, ale zastupuje kolektivní zájmy 27 států. Například pobaltské členy EU prý velmi překvapil, když v lednu bez konzultací telefonoval ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. Zatímco francouzský prezident Emmanuel Macron, jehož vliv na Michela je podle mnohých diplomatů zásadní, dává najevo snahu o sbližování s Ruskem, právě pobaltské země či Polsko nabádají k ostražitosti.

Podle unijních smluv ovšem kromě vedení summitů reprezentuje předseda Rady členské země při jednáních s třetími státy. Na adresu Michelových cestovních aktivit sice zní i chvála s tím, že se v praxi snaží naplňovat svá slova o posílení role EU na světové scéně, řada diplomatů ale volá po větší koordinaci s Borrellem. Někteří připomínají lednovou berlínskou konferenci o Libyi, kde EU zastupovali hned tři lídři - vedle zmíněného dua také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

"Možná je jen otázkou času, kdy mu někdo připomene, že by se neměl tak často pouštět do samostatných akcí," myslí si další z diplomatů. Dodává přitom, že pokud by se Michelovi podařilo příští čtvrtek přimět unijní lídry ke kompromisní dohodě o základních obrysech sedmiletého rozpočtu, jeho pozici by to bez ohledu na současnou kritiku jistě posílilo.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

7°C

Dnes je pátek 21. února 2020

Očekáváme v 13:00 7°C

Celá předpověď