Nová výstava v Rudé věži smrti u Ostrova připomíná oběti uranového lágru

foto V Rudé věži smrti ve Vykmanově u Ostrova na Karlovarsku byla 27. května 2022 otevřena expozice věnovaná památce politických vězňů kteří pracovali ve zdejších komunistických lágrech. Na snímku je model Rudé věže smrti

Ostrov (Karlovarsko) - Život vězňů v uranovém lágru komunistického Československa připomíná ode dneška výstava v Rudé věži smrti u Ostrova na Karlovarsku. Prostřednictvím dobových pramenů, fotografií a svědectví pamětníků přiblížuje historii tábora i jeho fungování. Expozici připravil Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s Konfederací politických vězňů ČR, která je vlastníkem objektu, řekl ČTK autor výstavy historik Jakub Jareš. Výstava se dnes představila při příležitosti zahájení pietního aktu Jáchymovské peklo, který každoročně připomíná hrůzy komunistických lágrů v Jáchymově a okolí.

Fotogalerie

"Návštěvníci se dozví o osudu politických vězňů v táboře L, kterému vězni přezdívali likvidační. To kvůli všudypřítomnému radioaktivnímu prachu v úpravně uranové rudy, ale také kvůli přísnému režimu v táboře," řekl Jareš.

Výstavu autoři rozdělili do několika částí. "V první se ukazuje, co se stane s člověkem, když se dostane do tábora. V takovém kruhu jsou fotky fotky vězňů beze jména, protože když přišli do tábora, tak se z jednotlivců staly masy, které režim vnímal jenom jako otrockou sílu. Na druhém konci věže jsou naopak medailony se jmény, fotografiemi či s osobními vzpomínkami vězňů," popsal výstavu Jareš.

Součástí jsou i panely, na nichž se mohou návštěvníci dočíst o historii těžby uranu či všedním životě vězňů i dozorců v táboře. Expozice připomíná také pozdější historii tábora, od 60. let zde fungovala továrna na trolejbusy a zároveň jeho část dodnes slouží jako věznice.

Svou první expozici v Rudé věži smrti připravoval Ústav pro studium totalitních režimů zhruba rok. Vznikla s využitím pramenů z archivu bezpečnostních složek, národního archivu či vydané literatury. Audionahrávky se vzpomínkami bývalých politických vězňů pocházejí ze sbírek ústavu i spolku PolitičtíVězni.cz.

Sedmipatrová věž se v 50. letech využívala jako místo konečné úpravy uranové rudy. Vězni byli nuceni, bez jakýchkoliv ochranných obleků, vyvážet rudu naloženou ve vozících do nejvyššího patra věže a přesypávat ji na obrovská síta, jimiž ruda padala až do přízemí. Následkem špatné stravy, těžké práce a vysoké radioaktivity většina z dělníků pracující ve Věži smrti zemřela. Konfederace politických vězňů České republiky získala věž s dvěma přilehlými křídly do majetku v roce 2008, ve stejném roce byla prohlášena národní kulturní památkou. Je jednou z 22 lokalit zapsaných letos souhrnně jako Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří na Seznam světového dědictví UNESCO.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

23°C

Dnes je pátek 1. července 2022

Očekáváme v 21:00 16°C

Celá předpověď