Tusk je ohledně dohody o rozdělení vrcholných pozic EU skeptický

foto Německá kancléřka Angela Merkelová (vpravo), francouzský prezident Emmanuel Macron (druhý zprava), lucemburský premiér Xavier Bettel (třetí zprava) a český premiér Andrej Babiš (čtvrtý zprava za stolem) na summitu EU v Bruselu.

Brusel - Skepticky se k možnosti dohody o novém rozdělení vrcholných postů v Evropské unii vyjádřil šéf Evropské rady Donald Tusk těsně před začátkem dnešního unijního summitu. Právě u večeře přitom podle původního plánu chtěli šéfové států a vlád společenství domluvit, kdo od podzimu nově povede Evropskou komisi, a také kandidáty na další klíčové pozice.

Fotogalerie

"Včera (ve středu) jsem byl opatrně optimistický. Dnes jsem více opatrný než optimistický," napsal Tusk na twitteru poté, co těsně před začátkem vrcholné schůzky absolvoval trojstranné jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Tusk nebyl jediný skeptik. Irský premiér Leo Varadkar se před novináři nechal slyšet, že by nejspíš bylo "snažší zvolit papeže", než se dnes domluvit na pětici nových jmen do vedení unie.

Summit EU jako takový začal v Bruselu okolo 15:45 tradiční schůzkou se zástupcem europarlamentu. Tím je stále předseda jeho končícího složení Antonio Tajani. Jeho nástupce vyberou nově zvolení poslanci na ustavující schůzi, která začíná 2. července.

A právě do té doby chtějí mít premiéři a prezidenti jasno o celém "seznamu" rozdělení unijních funkcí. Kromě funkce předsedy Evropské komise po Jeanu-Claudu Junckerovi a křesla v čele europarlamentu se hraje také o pozici v čele unijní diplomacie a také o funkci předsedy Evropské rady, kterou před koncem roku opustí sám Tusk. Součástí širších dohod je také pozice šéfa Evropské centrální banky.

Merkelová a Macron, se kterými nyní Tusk hovořil na závěr několik týdnů trvající série předběžných konzultací, představují dva názorové póly, rámující prostor pro debatu o rozdělení funkcí. Ta se čeká u večeře poté, co šéfové států a vlád odsouhlasí závěry summitu ke všem ostatním tématům - od ochrany klimatu přes boj s dezinformacemi až po několik mezinárodně politických témat.

Německá kancléřka už při příchodu prohlásila, že dnes není nutné se definitivně domluvit. Merkelová je klíčovou reprezentantkou evropské lidové strany (EPP), která v květnu v eurovolbách vyhrála, a má tak na základě systému takzvaných vedoucích kandidátů nárok na post příštího předsedy komise. Měl by jím být lidovecký "spitzenkandidát", německý europoslanec Manfred Weber z bavorské strany CSU.

Macron takové řešení už dopředu odmítal a připomínal i Weberovu "nezkušenost", dosud totiž bývalo pravidlem, že do čela komise je vybírán člověk se zkušeností v premiérské funkci.

Klíčovým momentem dnešního summitu je ale fakt, že se lidovcům v europarlamentu nepodařilo k podpoře svého nominanta přesvědčit další politické frakce - socialisty (S&D), liberály z nové frakce Obnova Evropy (RE), kam patří i Macronovi lidé a české hnutí ANO premiéra Andreje Babiše, ani evropské Zelené. Strany deklarující svou podporu dalšímu pokračování integrace, ale s různými akcenty, se dosud nedokázaly domluvit nejen na jménech, ale ani na tom, co vlastně chtějí společně v příštích pěti letech v europarlamentu prosadit.

Například španělský premiér Pedro Sánchez podotkl, že pro nástup "spitzenkandidáta" do čela komise nepochybně je, ihned ale zmínil jméno socialistického vedoucího kandidáta a nynějšího prvního místopředsedy EK Franse Timmermanse.

Chybějící dohoda mezi frakcemi tak na další úrovni komplikuje už tak složitou skládačku rozložení funkcí v EU. Kromě politické příslušnosti chtějí lídři zohlednit i zájmy různých regionů unie.

Politici ze zemí visegrádské skupiny, včetně českého premiéra Andreje Babiše či slovenského Petera Pellegriniho zdůrazňují, že jedna funkce by měla být obsazena člověkem ze střední či východní Evropy. Také se budou snažit o co nejspravedlivější rozdělení pozic mezi muže a ženy.

V kuloárech summitu už zní, že pokud se dnes v noci či v pátek premiéři a prezidenti nedohodnou, dá se čekat další mimořádné jednání. Kvůli summitu G20 v japonské Ósace, by se mělo odehrát zřejmě až 1. července, tedy těsně před ustavující schůzí nového europarlamentu.

Babiš: Výběr šéfa EK bude dlouhý, Barnier je jeden z kandidátů

Výběr nového předsedy Evropské komise a šéfů dalších unijních institucí bude složitý, čekají se dlouhá jednání a není vyloučen ani mimořádný summit. Novinářům to před začátkem dnešního vrcholného setkání EU řekl český premiér Andrej Babiš. Jedním z možných kandidátů na předsedu komise je podle něj brexitový vyjednávač Michel Barnier, s nímž dnes Babiš hovořil. Česko by podle premiéra mělo v rámci EK mělo usilovat o lepší portfolio.

"Já Michela Barnera znám relativně dlouho a můžu říct, že to může být jeden z kandidátů," řekl Babiš, podle něhož ale seznam možných uchazečů o post šéfa komise zůstává početný. Zásadní bude, aby nový předseda komise byl nestranný a nepolitický, dodal český premiér.

Právě výběr nástupce Jeana-Clauda Junckera bude klíčovou večerní částí dnešního summitu. Zatímco část zemí podporuje systém takzvaných spitzenkandidátů, v jehož rámci je za hlavního uchazeče považován volební lídr evropských lidovců Manfred Weber, další chtějí člověka nezávislého na vůli europarlamentních skupin. Právě Evropský parlament ovšem bude navrženého předsedu EK schvalovat, což by se mělo stát už na ustavující schůzi za dva týdny.

Babiš dnes v Bruselu hovořil i s eurokomisařkou Věrou Jourovou, s níž probíral možnou oblast, kterou by česká zástupkyně v nové komisi mohla získat díky svým zkušenostem z končícího pětiletého období, kdy se věnovala spravedlnosti a rovným příležitostem.

"Měli bychom usilovat o lepší portfolio. Už to, že paní Jourová je žena, tak ty šance zvětšuje," podotkl Babiš, podle něhož budou výhodou í její zkušenosti. "Z těch komisařů, kteří tam nyní jsou, jich zůstává čtyři nebo pět," dodal.

Merkelová: Není nutné rozhodnout o špičkách EU už nyní

Francouzský prezident Emmanuel Macron (vpravo) si podává ruku s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Podle německé kancléřky Angely Merkelové není nutné najít shodu ohledně obsazení klíčových pozic v Evropské unii už na nynějším dvoudenním summitu EU. Merkelová to řekla dnes před zahájením vrcholné schůzky. Řešení se ovšem podle ní najde do ustavujícího zasedání nově zvoleného Evropského parlamentu, které bude 2. července. Francouzský prezident Emmanuel Macron zdůraznil, že Francie bude hledat konstruktivní řešení.

Předseda Evropské rady Donald Tusk doufá, že šéfové států a vlád se na personálním obsazení nejdůležitějších unijních postů shodnou už dnes. Dá se tak očekávat jednání dlouho do noci a v případě nedohody i mimořádný summit zřejmě těsně před ustavující schůzí europarlamentu.

Za nepravděpodobnou pokládá dohodu už dnes i irský premiér Leo Varadkar. "Možná je rychlejší výběr nového papeže než zaplnění klíčových unijních funkcí," poznamenal před novináři při příchodu.

Ve hře je zejména to, kdo v čele Evropské komise nahradí jejího současného předsedu Jeana-Claudea Junckera. Na této pozici by se rád viděl Manfred Weber, vedoucí kandidát Evropské lidové strany, která vyhrála nedávné eurovolby.

Proti němu se ale postavil například francouzský prezident Macron, který od počátku systém "spitzenkandidátů" pokládá za fiktivní, i lídři jiných členských zemí EU. Pro uznání systému se dnes při příchodu na jednání podle očekávání vyslovil předseda končícího složení europarlamentu Antonio Tajani.

Weberovi se podle všeho zatím ani nepodařilo pro svou kandidaturu získat dostatečnou podporu ostatních tří politických frakcí v europarlamentu, se kterými lidovci v minulých týdnech vyjednávali o spolupráci v novém volebním období.

Některé interpretace systému vedoucích kandidátů ale předpokládají, že by do čela komise mohl nastoupit "spitzenkandidát" jiné strany, než jsou ve volbách vítězní lidovci. Před novináři tak dnes například španělský premiér Perdo Sánchez připomněl, že pro socialisty je nejlepším člověkem do čela komise jejich vlastní kandidát a dosavadní první místopředseda EK Frans Timmermans.

Kromě odpovídajícího politického rozdělení klíčových postů tak, aby s ním mohl souhlasit i europarlament, bude dnešní jednání šéfů států a vlád muset zohlednit také otázku geografického rozložení, tedy aby žádný region EU nepřišel zkrátka. Důraz lídři také kladou na potřebu co nejrovnějšího zastoupení mužů a žen.

Nová verze závěrů summitu je měkčí ohledně uhlíkové neutrality

Měkčí formulace týkající se plánů Evropské unie být k roku 2050 takzvaně uhlíkově neutrální obsahuje poslední verze návrhu závěrů dnešního summitu EU v Bruselu. Text, na kterém v minulých dnech pracovali diplomaté, se tak ve snaze o kompromis a konsenzuální podporu všech států unie snaží zohlednit výhrady, které vůči jeho původní podobě měly některé země ze střední a východní Evropy. Kromě hlasitého Polska byla proti také Česká republika.

V nové verzi textu tak summit vyzve Evropskou komisi (EK) a členské země, aby rychle začaly vymýšlet podmínky a pobídky, kterých by pak bylo možné využít k určení toho, jak by bylo možné klimatickou neutralitu unie k roku 2050 zajistit. Zohledněny přitom mají být "okolnosti v jednotlivých členských zemích a respektováno jejich právo určit si vlastní energetický mix" - tedy to, z jakých zdrojů země uspokojují své energetické potřeby.

Původně byl dokument jednoznačnější a hovořil o potřebě urychleně pracovat na podmínkách, pobídkách a rámci, které by nulové čisté emise zajistily.

Úsilí o neutrální čisté emise CO2 znamená snahu snížit čisté emise téměř k nule a ty vzniklé vyvážit projekty, které mohou oxid uhličitý absorbovat.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

13°C

Dnes je neděle 17. listopadu 2019

Očekáváme v 9:00 10°C

Celá předpověď