Nová kniha připomíná zmizelé Lipno i problém s vlky na Želnavě

foto Spisovatel Jan Štifter pózuje 28. října 2021 v Českých Budějovicích fotografovi ČTK při příležitosti vydání své knihy Lipensko den za dnem. Jde o regionální kalendárium, kroniku příběhů z obcí kolem Lipna i těch, které zmizely kvůli stavbě přehrady. Doplňují ji dobové fotografie.

České Budějovice - Spisovatel Jan Štifter vydal knihu Lipensko den za dnem. Jde o regionální kalendárium, kroniku příběhů a událostí z obcí kolem Lipna i těch, které zmizely kvůli stavbě přehrady. Doplňují ji dobové fotografie. Lipno je pro autora místem paradoxů, řekl ČTK Štifter, podle jehož novely Café Groll nastudovalo nedávno Jihočeské divadlo hru.

Fotogalerie

Kniha vznikla ve spolupráci s lipenskými historiky, kronikáři a písmáky. Povedlo se tak najít výročí na každý den. Po publikacích o Doudlebsku a Novohradských horách připravil Štifter třetí podobný titul, časem by rád ještě zmapoval místa kolem Hluboké nad Vltavou a blat.

"Čtenář dostane zprávu, že pod vodou na Lipně skončila spousta zajímavých domů, že tam žila spousta zajímavých lidí. Zároveň má možnost si pod data dopisovat třeba narozeniny babiček, propojí tak přítomnost s lipenskou minulostí," řekl Štifter, jenž za poslední román Sběratel sněhu získal Cenu čtenářů České knihy. Prodalo se ho asi 5000 výtisků, příští rok vyjde v Polsku.

Lipensko den za dnem vnímá jako kroniku obcí kolem vody i pod ní. Připomíná rodáky i černé okamžiky šumavské historie: požáry vsí, rodinné tragédie či zajímavosti, třeba že 8. srpna 1673 postavili nad kostelem v Dolní Vltavici pranýř. Zaujalo ho, jaký byl problém s vlky na Želnavsku. "Příběhů, kdy vlk roztrhal celou rodinu, byla řada. Překvapilo mě, jak moc vlci útočili na obyvatelstvo," řekl.

Mnoho osobností objevil díky databázi šumavské německé literatury Kohoutí kříž. V knize zpřítomňuje i místa, jež jsou dnes pod hladinou. "Všechny události do roku 1945 jsou ze světa, který už neexistuje. Zlom v roce 1946 byl výrazný, protože původní německé obyvatelstvo muselo odejít. Staré příběhy zmizely z velké části s těmi lidmi," řekl sedmatřicetiletý autor.

Jeho předci, vzdálení příbuzní Adalberta Stiftera, žili v Horní Plané. Tam se narodil i Adalbert Stifter, spisovatel se silným vztahem k Šumavě.

Jana Štiftera Lipno přitahuje, kdykoli se tam vrací, má pocit, že přijíždí tak trochu domů. Vzpomíná, jak s rodinou trávil jako malý léto v Černé v Pošumaví. Dnes je pro něj Lipno, do nějž se "hodně noří přes historické fotky", místem paradoxů, rozdílů a proměn. Za příklad dává náměstí v Horní Plané, z nějž v padesátých letech některé domy zmizely. "Lipno je dvojí. Pro mě osobně je bližší to méně turistické, které ještě pořád zůstává v Horní Plané a na druhé straně (jezera), Bližší Lhota, Zadní Lhota. Lipno je turistická destinace, pro spoustu lidí Disneyland, není pro každého," řekl Štifter.

Rodák z Českých Budějovicích vystudoval kulturní dějiny na Univerzitě Pardubice. Jako šéfredaktor řídí magazín Barbar. Podle jeho novely Café Groll z prostředí prvorepublikových budějovických nevěstinců vznikla divadelní hra. "Je fascinující, že postavy, které jsem měl nejdřív v hlavě, mají tvář. Jihočeské divadlo to zpracovalo fantasticky, knížku dotáhli dál, našli spojky, které jsem neviděl," řekl. Teď dokončuje román Paví hody. Inspiroval ho příběh pradědečka, jemuž se říkalo Tarzan, protože kdysi v cirkuse přepral medvěda.

vkc hj

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

12°C

Dnes je sobota 1. října 2022

Očekáváme v 21:00 11°C

Celá předpověď