Nobelovy ceny za literaturu pro Tokarczukovou a Handkeho

foto Polská spisovatelka Olga Tokarczuková na tiskové konferenci v Berlíně po zisku Nobelovy ceny 10. října 2019.

Stockholm - Nobelovu cenu za literaturu za rok 2018 získala polská spisovatelka Olga Tokarczuková. Letošním laureátem tohoto ocenění je rakouský autor Peter Handke. Ve Stockholmu to dnes oznámila Švédská akademie. Loni Nobelova cena za literaturu udělena nebyla kvůli skandálu kolem sexuálního obtěžování ve Švédské akademii, která laureáty vybírá. Proto se v letošním roce vyhlašovaly ceny dvě.

Podle šéfa Švédské akademie Matse Malma byl Handke oceněn za "svá vlivná díla, která s lingvistickou vynalézavostí prozkoumávají periférii a specifičnost lidské zkušenosti". Rakouský autor je považován za jednoho z nejvlivnějších spisovatelů v Evropě po druhé světové válce.

Rakouský spisovatel Peter Handke na snímku z roku 2009.  Handke (76) je autorem několika desítek próz, her a esejů. Cizí mu není ani film, podílel se na námětech a scénářích například k filmům Wima Wenderse, tři celovečerní snímky sám rovněž režíroval.

Do češtiny se jeho tvorba překládá již od konce 60. let; čtenáři tak mají k dispozici prózy Nevyžádané neštěstí (česky 1980), Tři pokusy (1993), Dětský příběh: Číňan bolesti (1997), Za temné noci jsem vyšel ze svého tichého domu (1999) či Don Juan (2006). Někdejší Divadlo Komedie s úspěchem inscenovalo Handkeho díla Spílání publiku, Hodina, ve které jsme o sobě nevěděli či Podzimní blues.

Polce Tokarczukové (57) Švédská akademie cenu udělila za "vypravěčskou představivost, která - s encyklopedickou vášní - ukazuje překračování hranic jako formu života".

Jedna z nejslavnějších polských spisovatelek dosáhla světového úspěchu svým třetím románem Pravěk a jiné časy, který je zasazen do fiktivní vesnice Pravěk v centru Polska a vytváří paralelu k polské historii.

Tokarczuková se příští rok v květnu zúčastní festivalu Svět knihy Praha. Polsko bude čestným hostem mezinárodním veletrhu, který se koná na pražském Výstavišti. ČTK o tom dnes informoval ředitel veletrhu Radovan Auer.

V loňském roce dostala Tokarczuková Mezinárodní Man Bookerovu cenu za román Běguni, jehož stěžejním tématem jsou nomádi současné doby. Obě díla, stejně jako řada dalších, byla přeložena i do češtiny.

Ocenění alespoň jedné ženské autorky experti předem očekávali. Sám šéf Nobelova výboru Švédské akademie Anders Olsson prohlásil, že cena může získat zpět svou prestiž, pokud akademie upustí od "mužsky orientovaného, eurocentrického pohledu, který při posuzování kandidátů v minulosti převažoval". Pouze 14 ze 114 držitelů Nobelovy ceny za literaturu byly do dnešního dne ženy.

Švédská akademie, která Nobelovy ceny za literaturu každoročně vyhlašuje, prošla za poslední rok rozsáhlou reformou. Pověst této instituce utrpěla v souvislosti s kauzou francouzského režiséra Jeana-Claudea Arnaulta, který je ve švédských kulturních kruzích známou osobností a je manželem bývalé členky Švédské akademie Katariny Frostensonové. Loni byl Arnault shledán vinným ze znásilnění a soud ho za to poslal na dva a půl roku do vězení.

Aféra vyplula na veřejnost v souvislosti s kampaní proti sexuálnímu obtěžování #MeToo. Ze sexuálního obtěžování Arnaulta nařklo 18 žen. Některé z případů se prý odehrály v prostorách, které patří Švédské akademii. Arnault veškerá obvinění odmítl, stejně jako nařčení, že opakovaně předem vyzradil jméno laureáta ceny za literaturu.

Handkemu blahopřál prezident, kancléřka i nobelistka Jelineková

Za výjimečně talentovaného autora označila dnes rakouská kancléřka Brigitte Bierleinová spisovatele Petera Handkeho, který získal letošní Nobelovu cenu za literaturu. Prezident Alexander Van der Bellen s odkazem na jednu z Handkeho esejí dnešek označil za "vydařený" den. Dosud jediná rakouská nositelka Nobelovy ceny za literaturu Elfriede Jelineková řekla, že byl nejvyšší čas, aby Handke ocenění dostal.

"To je ale den! 'Vydařený' den - aspoň pro rakouskou literaturu, pro literaturu jako takovou," uvedl dnes v reakci na ocenění rakouského autora na facebooku prezident Van der Bellen s odkazem na Handkeho esej Pokus o vydařeném dni (Versuch über den geglückten Tag) z roku 1991. Hlava rakouského státu spisovatele označila za autora, "jehož tichý a naléhavý hlas desítky let navrhuje světy, místa a lidi, kteří nemohou být více fascinující". "Vděčíme Peterovi Handkemu za hodně. Doufám, že to ví," dodal Van der Bellen.

"Nanejvýš zasloužené a důstojné uznání pro mimořádný literární talent," reagovali ve společném prohlášení rakouská kancléřka Brigitte Bierleinová a ministr zahraničí Alexander Schallenberg, který je v současné úřednické vláda zodpovědný i za resort kultury. Vídeňský starost Michael Ludwig ocenil především Handkeho "poetický jazyk, který nemá srovnání".

Spisovatelka Elfriede Jelineková, která získala Nobelovu cenu za literaturu v roce 2004 a dosud byla jedinou rakouskou nositelkou tohoto prestižního ocenění, označila zprávu o Handkeho vítězství za ohromnou. "Byl každopádně na řadě už přede mnou," uvedla. Podle ní byl nejvyšší čas, aby švédská akademie jejího literárního kolegu ocenila.

Radost vyjádřila Jelineková také z toho, že v Handkem obdržel cenu někdo, "na koho v Rakousku konečně budou moci být hrdí". Narážela tak zjevně na to, že její ocenění před patnácti lety mnozí v Rakousku přijali s nelibostí. Provokativní autorka kritická k soudobému vývoji své země Rakousko často ostře kritizovala, bulvární tisk ji proto označoval termínem "Nestbeschmutzerin", což je někdo, kdo "kálí do vlastního hnízda".

Nadšení vyvolalo ocenění Handkeho u německého nakladatelství Suhrkamp, u kterého jeho díla vycházejí. "Nakladatelství má ohromnou radost," řekla jeho mluvčí agentuře DPA. Podle ní příští rok vyjde nová kniha a nová divadelní hra z Handkeho pera.

Handke si přijel do Prahy pro cenu, i když moc necestuje 

Letošní laureát Nobelovy ceny, ve Francii žijící rakouský spisovatel a dramatik Peter Handke, je třetím držitelem tohoto prestižního ocenění, který předtím získal v Praze mezinárodní Cenu Franze Kafky. Před ním podobnou kombinaci cen obdrželi Elfriede Jelineková a Harold Pinter. Handke cenu v Praze převzal před deseti lety. V češtině vyšlo několik jeho knih a v divadlech se uvádějí jeho hry. V českém prostředí může být znám i jako spoluautor oblíbeného filmu Nebe nad Berlínem, začínal ale v 60. letech jako radikální literární revolucionář.

Pořadatelé další mezinárodní literární události v Česku, Festivalu spisovatelů Praha, o Handkeho účast usilovali léta. "Naposledy přibližně tak před deseti lety. Odmítal ale vždy s tím, že se festivalů a podobných událostí neúčastní," řekla ČTK viceprezidentka festivalu Vlasta Brtníková. Švédská akademie se podle ní po loňských turbulencích, které vedly k tomu, že Nobelova cena za literaturu nebyla udělena, rozhodla letos pro dva víceméně nekontroverzní autory. Spolu s Handkem akademie cenu udělila polské autorce Olze Tokarczukové za rok 2018.

Dva z dřívějšcích laureátů Ceny Franze Kafky, Jelineková a Pinter, dostali Nobelovu cenu vždy v témže roce, kdy v Praze převzali Kafkovu cenu. "Nobelovu výboru trvalo poněkud déle, než ocenil Handkeho, ale je to výborná volba, jsme rádi nejen za nás, ale i za region, protože středoevropané nedostávají podobné ceny příliš často. Zřejmě je to i bezpečná volba, protože autor je prověřený časem," řekl dnes ČTK zástupce ředitelky Centra Franze Kafky Tomáš Chlebeček.

Akademie Handkeho ocenila za "vlivná díla, která s lingvistickou vynalézavostí prozkoumávají periférii a specifičnost lidské zkušenosti". Rakouský autor je považován za jednoho z nejvlivnějších spisovatelů v Evropě po druhé světové válce.

"Handke byl nesmírně rozevlátý, vtipný člověk kromě toho, že byl vynikající spisovatel. Když jsem mu tehdy oznamovala, že cenu dostane, říkal, že by rád jel do Prahy projít se kolem Vltavy, kudy chodil Kundera. Když ale pak přijel, Kafka byl to hlavní, byl jím taky ovlivněný," řekla dnes ČTK bývalá ředitelka Společnosti Franze Kafky Markéta Mališová.

Při přebírání ceny v říjnu 2009 v Praze Handke řekl, že se v minulosti domníval, že město již navštívil, tuto představu mu ale dávala četba právě Kafkových próz. Praha je plná Franze Kafky, jsou v ní přítomna jeho slova, uvedl. V souvislosti s udělením ceny pak mluvil o tom, že ocenění vždy vede k myšlence o dluhu, o tom, zda je cena zasloužená.

Mališová připomněla, že Handke tehdy přijel s dcerou a malým batůžkem a z očekávání ceremoniálu na Staroměstské radnici byl nervózní. "Po ceremoniálu jsme je odvezli do hotelu, ráno odletěli a všechno tam nechali včetně ceny, což asi svědčí o tom, že na podobných věcech příliš nelpí. Přesto jsme mu ji poslali," vzpomíná tehdejší organizátorka ceny. S Kafkovou cenou je spojena odměna 10.000 dolarů a bronzová soška Franze Kafky od Jaroslava Róny.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

18°C

Dnes je čtvrtek 17. října 2019

Očekáváme v 11:00 15°C

Celá předpověď