Nobelovu cenu za mír získal etiopský premiér Abiy Ahmed

foto Etiopský premiér Abiy Ahmed na snímku z 24. ledna 2019.

Oslo - Letošní Nobelovu cenu za mír získal etiopský premiér Abiy Ahmed, který se zasloužil o podpis mírové dohody mezi Etiopií a Eritreou. Oznámil to norský Nobelův výbor. Dohoda ukončila jeden z nejdelších konfliktů v Africe, v němž zahynulo na 80.000 lidí.

Pohraniční válka mezi Etiopií a Eritreou vypukla v roce 1998. Po dvouleté ostré fázi bojů přešel etiopsko-eritrejský konflikt do vleklého hraničního sporu. Vztahy obě země obnovily v červenci 2018.

"Nobelova cena za mír za tento rok byla udělena etiopskému premiérovi Abiy Ahmedovi za jeho úsilí o dosažení míru a ve prospěch mezinárodní spolupráce, zvlášť pak za jeho odhodlanou iniciativu vyřešit pohraniční konflikt se sousední Eritreou," uvedl Nobelův výbor.

"Jsme hrdí jako národ," napsala v reakci na udělení prestižního ocenění premiérova kancelář.

Etiopský premiér Abiy Ahmed (vlevo) a eritrejský prezident Issaias Afeworki na snímku 8. července 2018. Zástupci norského Nobelova výboru letos vybírali z 301 kandidátů: 223 jednotlivců a 78 organizací. Za největší favoritkou na zisk ocenění byla označována švédská školačka Greta Thunbergová, která inspirovala celosvětovou studentskou kampaň, jejímž cílem je přimět politiky k důslednější ochraně klimatu a snižování emisí.

V loňském roce si Nobelovu cenu odnesli konžský lékař Denis Mukwege a aktivistka irácké komunity jezídů Nadja Muradová za boj proti sexuálnímu násilí jako zbrani ve válkách.

Cena za mír je předposlední Nobelovou cenou, která byla letos ohlášena. Postupně byli tento týden oznámeni laureáti ocenění za lékařství, fyziku, chemii a také držitelé Nobelovy ceny za literaturu za rok 2018 a 2019. V pondělí se veřejnost dozví jméno nositele letošní ceny za ekonomii.

Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká i finanční prémie, která letos stejně jako loni činí devět milionů švédských korun (21,4 milionu korun českých). Ocenění budou jako každý rok předána v den výročí Nobelovy smrti 10. prosince - cena za mír v Oslu a zbývající ve Stockholmu.

Analytik: Ahmed sehrál zásadní roli v konci konfliktu s Eritreou 

Etiopský premiér Abiy Ahmed sehrál zásadní roli ve faktickém naplnění mírové dohody mezi Etiopií a Eritreou, když učinil reálné kroky k ukončení letitého konfliktu. Vztahy mezi oběma zeměmi ale stále zůstávají mírně napjaté, a to vzhledem k jejich vnitřnímu uspořádání i kvůli odlišným postojům v zahraniční politice. Na dotaz ČTK to uvedl analytik Asociace pro mezinárodní otázky Vilém Řehák.

Pohraniční válka mezi Etiopií a Eritreou vypukla v roce 1998 v důsledku vyhlášení eritrejské nezávislosti na Etiopii. Po dvouleté ostré fázi bojů přešel konflikt do vleklého hraničního sporu.

"Etiopsko-eritrejské vztahy se po válce v letech 1998 až 2000 dostaly na bod mrazu. Klíčový byl spor o hraniční město Badme. Obě strany po válce souhlasily s tím, že o přesné podobě hranice rozhodne nezávislá mezinárodní hranice, která město přiřkla Eritreji. Etiopská vláda ale odmítla toto rozhodnutí akceptovat, čímž se konflikt dostal do latentní fáze," připomněl Řehák.

Situace se změnila až v roce 2018. "Premiér Ahmed po svém nástupu vyjádřil jednoznačný zájem na ukončení tohoto stavu, inicioval svolání summitu obou zemí a jako první etiopský politik se po více než 20 letech setkal s eritrejským prezidentem. Výsledkem bylo podepsání Deklarace o míru a přátelství. Role premiéra Ahmeda tedy byla naprosto zásadní, protože zcela změnil vnímání tohoto zamrzlého konfliktu na etiopské straně a učinil reálné kroky k ukončení konfliktu a faktickému naplnění mírové dohody z roku 2000," uvedl Řehák.

Díky Ahmedově iniciativě byl válečný konflikt mezi Etiopií a Eritreou formálně ukončen. "Byly otevřeny hranice a obnoveno letecké spojení mezi oběma zeměmi, oba státy vyjádřily zájem posílit ekonomickou a politickou spolupráci. Reálné naplňování této spolupráce nicméně zatím vázne a po roce od mírového summitu lze konstatovat, že vztahy zůstávají lehce napjaté," uvedl Řehák.

Důvody napětí jsou podle něj ve vnitřní situaci obou zemí. "Premiér Ahmed se snaží reformovat a liberalizovat Etiopii, zatímco Eritrea je nadále uzavřenou vojenskou diktaturou. Etiopie a Eritrea se také zatím nedokázaly dohodnout na podmínkách vzájemného obchodu, část pozemní hranice byla ze strany Eritreje dokonce opětovně uzavřena," uvedl.

Upozornil, že obě země mají i odlišný pohled na otázky mezinárodní politiky. Etiopie se společně s Africkou unií snaží o usnadnění přechodu Súdánu k civilní vládě, Eritrea naopak podporuje vojenské vedení Súdánu. Země mají i odlišný postoj ke konfliktu v Jemenu, když Eritrea poskytuje své základny a přístavy pro saúdskou ofenzivu. "Úplná normalizace vztahů je tedy ještě běh na dlouhou trať," uzavřel Řehák.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

18°C

Dnes je středa 16. října 2019

Očekáváme v 23:00 11°C

Celá předpověď