Nobelovu cenu za lékařství dostali dva Američané a Brit

foto Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali Američané William Kaelin (na plátně vpravo) a Gregg Semenza (vlevo) a Brit Peter Ratcliffe (uprostřed).

Stockholm - Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali Američané William Kaelin a Gregg Semenza a Brit Peter Ratcliffe za objev molekulárních mechanismů, jejichž prostřednictvím buňky vnímají dostupné množství kyslíku a přizpůsobují se tomu. Jména laureátů oznámil stockholmský Karolínský institut. Výzkum oceněné trojice vědců podle něj otevírá cestu pro nové strategie v boji s chudokrevností, rakovinou a řadou dalších nemocí.

Fotogalerie

"Zvířata potřebují kyslík pro přeměnu potravy v energii. Zásadní význam kyslíku byl známý po staletí, jak se ale buňky adaptují na měnící se hladinu kyslíku, se dlouho nevědělo. William G. Kaelin, sir Peter J. Ratcliffe a Gregg L. Semenza přišli na to, jak buňky dokážou vnímat různou dostupnost kyslíku a přizpůsobit se tomu. Odhalili molekulární mechanismus, který reguluje aktivitu genů v reakci na proměňující se množství kyslíku," uvádí se na oficiálních stránkách Nobelových cen.

V praxi mohou buňky díky zmíněnému mechanismu přizpůsobit svůj metabolismus mimo jiné situacím, kdy se hladina kyslíku sníží - třeba ve svalech při intenzivním cvičení. Mechanismus vnímání hladiny kyslíku se uplatňuje i při vytváření červených krvinek, při imunitních reakcích nebo při vývoji plodu.

"Kupříkladu když cvičíte, spotřebováváte kyslík podstatně rychlejším tempem... a toto je mechanismus, který pomůže buňce zjistit, kolik kyslíku má k dispozici a jak se má chovat," uvedl Randall Johnson ze švédského Karolinského institutu, kde se Nobelova cena za fyziologii a lékařství každoročně uděluje. "Pokud vás postihne mozková mrtvice, do mozku najednou neproudí žádný kyslík... Buňky, mají-li přežít, musí najít způsob, jak se takové situaci přizpůsobit," vysvětlil dále Johnson.

Podle Nobelova výboru nyní experti pracují na vývoji léčebných metod, které jsou založeny buď na aktivaci, nebo blokaci mechanismu, jehož prostřednictvím buňky vnímají množství dostupného kyslíku.

Tajemník Nobelova výboru na Karolínském institutu Thomas Perlmann uvedl, že se dnes dovolal všem třem laureátům a mohl jim sdělit radostnou novinu. Nejdéle mu trvalo spojit se s Williamem Kaelinem, od jehož sestry dostal dvě telefonní čísla, ale až to druhé bylo správné. "Věděl jsem, že když některému z vědců zazvoní v 5:00 ráno telefon a číslo volajícího má spoustu cifer, znamená to někdy velmi dobrou zprávu, takže se mi srdce prudce rozbušilo. Je to celé trochu neskutečné," prohlásil Kaelin, kterého telefonát vzbudil ve 4:50 (v 10:50 SELČ) v jeho domově v Bostonu.

Trojice laureátů si rovným dílem rozdělí finanční prémii devíti milionů švédských korun (21,4 milionu korun českých), která vedle diplomu a medaile na laureáty čeká. Kaelin zatím neví, jak peníze utratí, určitě prý je ale vynaloží "na dobrou věc".

Vyhlášením Nobelovy ceny za lékařství začal týden, během kterého bude rovněž oznámena v úterý cena za fyziku, ve středu cena za chemii, ve čtvrtek za literaturu a v pátek za mír. Příští pondělí se svět dozví jméno laureáta Nobelovy ceny za ekonomii. Oficiálně budou ocenění jejich novým nositelům předána ve Stockholmu a Oslu 10. prosince, v den úmrtí zakladatele ceny a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela.

Přednosta: Oceněný výzkum má význam pro studium nádorového bujení 

Výzkum oceněný letošní Nobelovou cenou za fyziologii a lékařství má mimořádný význam mimo jiné pro studium genetických mutací, které kvůli snížené hladině kyslíku vedou ke zhoubnému nádorovému bujení. ČTK to řekl přednosta Fyziologického ústavu 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy Otomar Kittnar.

Na nízkou hladinu kyslíku mohou buňky reagovat i nádorovým bujením. "Klíčová je jednak identifikace genů, které na změnu obsahu kyslíku v prostředí reagují a spouštějí v buňkách uvedené adaptační pochody, a jednak identifikace mechanismů těchto pochodů," řekl pro ČTK Kittnar.

Výzkum oceněné trojice vědců otevírá podle stockholmskému Karolinského institutu, který jména laureátů dnes oznámil, cestu pro nové strategie v boji s chudokrevností, rakovinou, infekcemi nebo srdečními infarkty. Právě nemoci srdce a rakovina patří v rozvinutých zemích mezi nejčastější příčiny úmrtí.

Také loni byla cena za fyziologii a lékařství udělena za léčbu rakoviny. Američan James Allison a Japonec Tasuku Hondžó ocenění dostali za účast na vývoji speciální imunologické léčby, která umí nastartovat vlastní imunitu pacienta tak, aby s nádorem jeho tělo samo bojovalo.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

19°C

Dnes je pátek 18. října 2019

Očekáváme v 21:00 15°C

Celá předpověď