Dvě biochemičky dostaly Nobelovu cenu za úpravu genomu

foto Biochemičky zleva Jennifer Doudnaová z USA a Emmanuelle Charpentierová z Francie na snímku z 14. března 2016.

Stockholm - Nobelovu cenu za chemii letos získaly Francouzka Emmanuelle Charpentierová a Američanka Jennifer Doudnaová za vývoj takzvaných molekulárních nůžek CRISPR-Cas9, s jejichž pomocí mohou vědci s vysokou přesností změnit genetickou informaci živočichů, rostlin a mikroorganismů. Tato technologie přispívá kupříkladu k novým léčbám rakoviny a mohla by naplnit sen o vyléčení dědičných chorob, uvedla dnes Královská švédská akademie věd.

Fotogalerie

Řada chorob jako vrozená slepota, Duchennova svalová dystrofie nebo cystická fibróza má genetický původ a způsobuje je chyba v genetickém kódu. Ten je uložen v lidské DNA. Nástroj CRISPR, na němž se rozhodujícím způsobem podílely oceněné vědkyně, dokáže v DNA najít problematické místo a následně ho zcela odstranit nebo vhodně nahradit.

"Jedná se velmi silný genetický nástroj... který je pro lidstvo obrovskou příležitostí," řekl k metodě CRISPR předseda Nobelova výboru pro chemii Claes Gustafsson. Zároveň ale varoval, že uvedená "technologie musí být používána s velkou opatrností".

V roce 2018 obletěla svět zpráva, že čínský vědec Che Ťien-kchuej s využitím techniky CRISPR geneticky upravil několik lidských embryí, z nichž se pak narodila dvojčata, která mají podle Chea díky jeho modifikaci nižší riziko nákazy virem HIV.

Práce čínského vědce se dočkala ve světě odsouzení. Genetické přepisování u lidských embryí je zakázáno v Británii; USA a řada dalších zemí světa ho považují za neetické i nebezpečné experimentování. Panují totiž obavy z přenosu genetických mutací na další generace. Čína již práci vědců, kteří modifikovali lidská embrya, zastavila a Che je nyní ve vězení.

"Já především doufám, že moje práce bude využita pro dobrou věc a prospěje lidstvu," uvedla v reakci na zisk ocenění Doudnaová. Nobelův výbor připomněl, že nůžky CRISPR-Cas9 se dnes využívají nejen v základním výzkumu, ale byly díky nim například vyvinuty plodiny odolné vůči plísním a škůdcům.

Charpentierová a Doudnaová jsou teprve šestou a sedmou ženou, které získaly Nobelovu cenu za chemii. "Doufám, že to vyšle pozitivní poselství mladým dívkám, které se budou chtít vydat na cestu vědy," prohlásila Charpentierová.

Udělování Nobelových cen probíhá každoročně ve stejném pořadí, kdy se jako první o ocenění v pondělí dozvědí laureáti ceny za lékařství, o den později se oznamují jména nositelů ceny za fyziku. Po oznámení cen za chemii poté následuje ocenění za literaturu, za mír a za ekonomii.

Slavnostní předání ocenění je plánováno na 10. prosince, tedy výročí úmrtí zakladatele ceny a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela. S cenou se letos pojí odměna ve výši deseti milionů švédských korun (25,9 milionu Kč), což je o milion švédských korun více než loni.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

7°C

Dnes je neděle 28. února 2021

Očekáváme v 17:00 6°C

Celá předpověď