Nobelova cena za fyziku pro kosmologa a dva objevitele exoplanety

foto Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali Američan kanadského původu James Peebles (na snímku vlevo) a Švýcaři Michel Mayor (uprostřed) a Didier Queloz (vpravo) za svůj příspěvek k pochopení evoluce vesmíru.

Stockholm - Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali Američan kanadského původu James Peebles a Švýcaři Michel Mayor a Didier Queloz za svůj příspěvek k pochopení vývoje vesmíru a místa naší planety v něm. Oznámila to Královská švédská akademie věd.

Akademie uvedla, že teoretické objevy Jamese Peeblese poskytly základ pro moderní porozumění historie kosmu od velkého třesku (teoreticky předpokládaného počátku vesmíru) po současnost. Zmíněná dvojice švýcarských vědců objevila první exoplanetu, která obíhá kolem hvězdy podobné Slunci, dodal generální tajemník Královské švédské akademie věd Göran Hansson.

"V říjnu 1995 oznámili Švýcaři Michel Mayor a Didier Queloz, že se jim z observatoře v jižní Francii podařilo speciálními přístroji spatřit plynnou planetu 51 Pegasi b srovnatelnou s největším plynným obrem naší sluneční soustavy Jupiterem. Planeta obíhá kolem hvězdy (51 Pegasi), podobné Slunci, a nachází se v naší galaxii, Mléčné dráze.

Tento objev zahájil revoluci v oboru astronomie a od té doby bylo v naší galaxii odhaleno přes 4000 exoplanet... Tyto objevy zpochybňují dřívější představy o planetárních systémech a nutí vědce přehodnotit své teorie o fyzikálních procesech, které stály za vznikem planet," napsala v prohlášení k letošnímu udělení Nobelovy ceny za fyziku Královská švédská akademie věd. Podle ní pátrání po exoplanetách může nakonec poskytnout lidstvu odpověď na otázku, zda existuje život mimo planetu Zemi.

Čtyřiaosmdesátiletý Peebles je označován za jednoho z nejvlivnějších expertů v oboru kosmologie, který se zabývá vznikem, vývojem a budoucností vesmíru. Podle švédské akademie věd z velké části díky tomuto vědci přešla kosmologie za posledních 50 roků od spekulací k vědecky podloženým závěrům.

"Peebles významně přispěl k vypracování teorie velkého třesku, která popisuje prvopočátky kosmu před téměř 14 miliardami let, kdy byl extrémně horký a hustý, a jeho následné rozpínání a chladnutí. Výsledkem tohoto procesu je vesmír, z něhož jen pět procent dokážeme pozorovat a zbylých 95 procent tvoří temná hmota a temná energie. Ty jsou stále záhadou a výzvou pro moderní fyziku," píše Královská švédská akademie věd.

Polovina finanční prémie v hodnotě devíti milionů švédských korun (21,4 milionu korun českých), která Nobelovu cenu doprovází, připadne Peeblesovi a druhou polovinu dostanou Mayor a Queloz. Oficiálně budou ocenění jejich novým nositelům předána ve Stockholmu a Oslu 10. prosince, v den úmrtí zakladatele ceny a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela.

Letošní týden vyhlašování Nobelových cen začal v pondělí oznámením Nobelovy ceny za lékařství. Tu dostali Američané William Kaelin a Gregg Semenza a Brit Peter Ratcliffe za objev molekulárních mechanismů, jejichž prostřednictvím buňky vnímají dostupné množství kyslíku a přizpůsobují se tomu. Ve středu se svět dozví laureáta ceny za chemii, ve čtvrtek budou vyhlášeny Nobelovy ceny za literaturu za rok 2018 a 2019 a v pátek cena za mír. Příští pondělí bude udělena Nobelova cena za ekonomii.

Odborníci: Peebles si Nobelovu cenu zasloužil už dávno 

Letošní Nobelova cena za fyziku je podle českých odborníků skvělou zprávou a oceněný Američan James Peebles si podle českého fyzika Jiřího Bičáka ocenění zasloužil už dávno. Desítky let rozvíjel kosmologii, která se zabývá strukturou vesmíru jako celku a přispěl k tomu, že se z ní stala precizní věda, má na tom obrovské zásluhy, řekl v rozhovoru s ČTK Bičák.

"Peebles je člověk, který by si ji (Nobelovu cenu) býval zasloužil i s dalšími už dávno při objevu takzvaného reliktního záření (které by mohlo být pozůstatkem z období nedlouho po velkém třesku). To dává informace o naprosto počátečních stádiích vývoje vesmíru," uvedl profesor Bičák z Ústavu teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Bičáka ovlivnil Peebles i díky svým knihám, mimo jiné Fyzikální kosmologií, která je podle něj intuitivně a srozumitelně napsána. "Zajímavé je i to, že dnes lidstvo zná pouze pět procent hmoty ve vesmíru, to ostatní tvoří temná hmota a její podstata není jasná. Ze struktury galaxií, a na tom se Peebles hodně podílel, je jasné, že taková musí existovat," dodal Bičák.

Naopak obor zabývající se exoplanetami se podle Bičáka začal rozvíjet teprve nedávno, věnuje se mu už řada vědců. Z části se zabývají i biologií a dalšími oblastmi, protože zkoumají, zda je na exoplanetách takové prostředí, že by na nich mohl vzniknout život.

Právě Švýcaři Michel Mayor a Didier Queloz se těmito problémy zabývají. "Udělení Novelovy ceny za fyziku z poloviny za objev první exoplanety obíhající hvězdu slunečního typu je skvělá zpráva pro výzkum exoplanet. Tento první objev obří plynné planety 51 Peg b, která obíhá svoji hvězdu za zhruba čtyři dny, otevřel dveře nové disciplíně astrofyziky," reagoval astronom Petr Kabáth z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Od roku 1995 se vědcům podle něj podařilo nalézt kolem 4000 exoplanet a další přibývají. V současnosti se začíná zkoumat, jaké mají prostředí a jak vypadají, případně zda by mohly být vhodné pro život.

Podle astrofyzika Jana Palouše z Astronomického ústavu má výzkum evoluce vesmíru i další význam. "Přispívá k naší vědomosti, jakým způsobem vznikly jednotlivé prvky, nejen tedy vodík a lehké prvky, jako uhlík a dusík, ale i těžší prvky, jako třeba uran. To jsou vše takové věci, které kosmologie musí domyslet," dodal. Dnes se účastní zasedání Evropské jižní observatoře v Německu, kde zpráva o cenách podle něj vyvolala nadšení.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

11°C

Dnes je pátek 15. listopadu 2019

Očekáváme v 19:00 6°C

Celá předpověď