Praha - Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nastavilo podporu pro zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof, aniž znalo potřeby hasičů, policie a záchranářů, tedy základních složek integrovaného záchranného systému (IZS). Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který zjišťoval, jak MMR, ministerstvo vnitra a devět vybraných příjemců podpory nakládalo v letech 2018 až 2022 s penězi Evropské unie a státního rozpočtu určenými na řešení katastrof. V letech 2015 až 2022 bylo z programu IROP čerpáno 5,1 miliardy korun. Ministerstvo pro místní rozvoj se závěry NKÚ nesouhlasí.
Peníze příjemci čerpali ze tří výzev IROP (Integrovaného regionálního operačního programu) zaměřených na integrovaný záchranný systém: pořízení techniky, modernizaci vzdělávacích a výcvikových středisek a na stavební úpravy stanic pro posílení jejich odolnosti v podmínkách mimořádné události. Podporu získalo 293 projektů především Hasičského záchranného sboru ČR.
Ministerstvo pro místní rozvoj, v jehož čele mezi lety 2018 až 2022 stáli Klára Dostálová (za ANO) a současný ministr Ivan Bartoš (Piráti), podle NKÚ například stanovilo cíl modernizovat 86 objektů na základě dokumentů, které neobsahovaly veškeré potřeby složek IZS. Jako příklad kontroloři uvádějí objekty jednotek sborů dobrovolných hasičů určených k posílení jejich odolnosti. Podle kontrolorů tak způsob rozdělení a následné čerpání dotace nemůže naplnit jeden z cílů podpory, a to cíl dosáhnout u základních složek IZS "plné připravenosti v exponovaných územích".
Úřad oponuje, že s jednotlivými složkami IZS při přípravě programu velmi úzce spolupracoval a jejich zástupci měli možnost podílet se na podobě jednotlivých výzev. "Řídící orgán IROP pro tento účel vytvořil pracovní skupinu, v rámci které zástupci IZS ministerstvo průběžně informovali o svých potřebách. MMR po celou dobu přípravy a realizace programu z těchto potřeb vycházelo. Nemůžeme proto souhlasit se závěry NKÚ, že cíle podpory byly nastaveny bez znalosti potřeb základních složek IZS," reagovalo ministerstvo.
Dále kontroloři odhalili, že ministerstvo vnitra, které v kontrolovaných letech vedli Jan Hamáček (ČSSD) a do současnosti Vít Rakušan (STAN), nevymezilo včas aktuální potřeby Policie ČR. "Po aktualizaci potřeb a předložení žádostí o podporu už byly alokované peněžní prostředky na pořízení techniky vyčerpány dalšími složkami IZS," uvedl NKÚ. Z přehledu projektů a množství peněz na zajištění techniky pro IZS vyplývá, že zatímco hasičský záchranný sbor čerpal dotace na 171 projektů za 1,658 miliardy Kč, policie nečerpala nic. Zdravotnická záchranná služba uskutečnila dva projekty v celkové hodnotě 101 milionů korun.
Ministerstvo vnitra přiznává, že nastavení pravidel i samotné výzvy o čerpání prostředků pro policii nebyly nastaveny včas a zcela správně. "Zásadní však je, že prostředky dotačního titulu nezůstaly nevyčerpané a stihl je využít další bezpečnostní sbor," sdělil ČTK mluvčí úřadu Ondřej Krátoška. Požadavky policie budou podle něj moci být uspokojeny v příštím programovém období. "I v reakci na čerpání policie v minulém programovém období nastavíme poměr čerpání nově přidělených prostředků 60 procent ku 40 procent ve prospěch policie," dodal.
V programovém období 2021 až 2027 podporuje MMR složky integrovaného záchranného systému částkou více než devět miliard korun. "S ohledem na průběh čerpání z IROP v období 2014–2020 resort přistoupil k rozdělení výzev pro jednotlivé složky. Toto rozdělení vychází z diskuse se zástupci IZS, hlavně Policie ČR a také představiteli Asociace krajů ČR," doplnilo ministerstvo pro místní rozvoj.
Kontroloři také upozornili na to, že MMR nastavilo sledování cílů a dopadů podpory tak, že nevyhodnotí skutečný přínos vynaložených peněz. Tento závěr MMR také odmítá. "K tomu slouží především proces zhodnocení výsledků, který potrvá do listopadu," uvedlo MMR.
Příjemci podpory podle NKÚ čerpali peníze vesměs účelně, hospodárně, efektivně a v souladu s právními předpisy. "Podpořené aktivity u vybraných příjemců obecně přispívaly k dosažení vyšší ochrany života, zdraví osob, majetku a hospodářských aktivit ve vazbě na nová rizika a změny klimatu," uzavřel NKÚ.
