Nemocnice zvládnou 33.000 nakažených koronavirem

foto Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek hovoří 24. března 2020 v Praze na tiskové konferenci k dosavadnímu vývoji kolem onemocnění COVID-19, které způsobuje nový typ koronaviru. V pozadí vlevo je ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) a vpravo jeho náměstek a šéf krizového štábu Roman Prymula.

Praha - Lékařů intenzivní péče je v Česku asi 4000, sester 15.500. Lůžek na odděleních intenzivní péče (JIP) je kolem 4450, plicních ventilací je na nich 2080, řekl dnes novinářům předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Vladimír Černý. Volných je zhruba 63 procent z nich, v některých regionech 50 procent. Podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly by při vyčerpání kapacit bylo na místě zdravotníkům zkrátit karanténu jen na deset dní.

"Existující kapacity jsou asi 3120 lůžek intenzivní péče. Pokud asi deset procent nakažených potřebuje hospitalizaci, museli bychom mít kolem 33.000 pacientů, abychom museli uvažovat o tom, že by systém mohl být ohrožen," řekl Černý.

Lůžka pro pacienty s nemocí COVID-19 musí podle rozhodnutí ministerstva zdravotnictví vyčlenit všechny nemocnice akutní lůžkové péče. Musí pro ně mít i vyhrazený personál. Vláda pro nemocné určila také dvojice nemocnic v Praze a Brně, které mají společně připravit 90 lůžek, 30 z nich s plicní ventilací. V Praze jde o Nemocnici na Homolce a Fakultní nemocnici v Motole a Brně Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně a Fakultní nemocnici v Brně-Bohunicích.

Video: Ústav statistiky: Konec března 3000, konec dubna 15.000 případů
24.03.2020, 15:10, autor: ČTK/Tomáš Helma, zdroj: ČTK

"Musíme se adekvátně nachystat na vývoj pandemie tak, abychom oddálili ten moment, kdy systém eventuálně nebude stačit na nárůst pacientů s COVID," řekl Černý. Oddělení ARO je podle něj v ČR 136, spolu s lůžky na JIP mají skoro 4500 lůžek. Podle dat z neděle bylo volných 1679, tedy vytížení bylo asi 63 procent. Lůžek s umělou plicní ventilací je 2080, nezapočítají se na odděleních dětské intenzivní péči a neonatologiích. "Aktuální využití ventilátorů je zhruba někde kolem 40 procent," doplnil. Přístrojů na mimotělní oběh, který umožňuje náhradu plic, je 72.

Lůžková kapacita by podle odborníků měla nápor pacientů zvládnout. "Už 25 procent lidí, kteří s COVID-19 do nemocnice došli, z nich bylo propuštěno do domácí léčby," řekl Dušek.

Podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly by při vyčerpání personálních kapacit zdravotníků pro péči o nakažené s nemocí COVID-19 mohlo být možné zkracovat u nich karanténu na deset dní. "Pokud bude personál na nějakém oddělení, kteří pečují o kriticky nemocné jedince a nebude tam záložní kapacita, tak je logické, že by karanténa, která by byla nasazena v plné míře, ohrozila zdraví těchto pacientů," řekl.

Podle Prymuly týmy expertů připravují možné scénáře rozšíření nákazy. Zkrácení karantény u zdravotníků by přišlo v situaci, kdy kapacita bude naplněna na podstatně více procent, než je v tuto chvíli.

Ústav statistiky: Konec března 3000, konec dubna 15.000 případů

Na konci března by podle Ústavu zdravotnických informací (ÚZIS) mohlo být v ČR asi 3000 případů nákazy COVID-19. Na konci dubna se očekává kumulativně asi 15.000 nakažených, včetně už vyléčených. Lůžková péče by tento počet měla zvládnout, řekl dnes novinářům ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. Česko má k dnešnímu ránu 1289 potvrzených případů nákazy.

Denní přírůstky nakažených klesají a zřejmě budou stagnovat. Podle Duška je to důvod k mírnému optimismu. Podíl seniorů mezi nakaženými je asi 17 procent, daří se je tedy zřejmě přijatými opatřeními chránit. Španělsko má tento podíl asi 50 procent. Kromě vyššího věku považují odborníci za rizikový také vysoký krevní tlak, cukrovku a zřejmě také aktuálně léčenou rakovinu.

"Je zbytečné se honit za každým pozitivním případem. Nevyhnutelně jejich počet dál poroste. Je zbytečné hledat na té křivce nějaké oploštění během 12 hodin. V této populaci v tu chvíli běhá nějaký počet jedinců, kteří jsou infikovaní, nejsou zatím diagnostikovaní," řekl Dušek. O úspěchu zavedených opatření ale podle něj vypovídá právě to, že se podaří uchránit ohrožené skupiny obyvatel, tedy především seniory, a nenastane tlak na akutní lůžkovou péči.

Prioritou je podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) mapování kapacit lůžek pro nemocné s COVID-19 a navýšení testování. Za pondělí bylo otestováno téměř 2250 lidí, Akademie věd ČR se zapojí tento týden. Informační systém ÚZIS podle Duška sbírá data z laboratoří, krajských hygienických stanic a údaje o hospitalizacích z nemocnic.

"Modul monitoruje každou jednotlivou hospitalizaci každý jednotlivý den, ode dneška každou jednotlivou změnu. Pomůže to monitorovat kapacity, systém bude v nemocniční části schopný reagovat v hodinách," řekl Dušek. Systém zaznamenává stav pacientů nebo jestli potřebují lůžka jednotky intenzivní péče. Do týdne by podle Duška měl začít fungovat dispečink akutní lůžkové péče, kde by bylo možné sledovat aktuální personální, lůžkové a přístrojové kapacity. "Už při odebrání vzorku, před výsledkem testu, budeme vědět, že někde máme potenciálně nemocného seniora, který možná bude potřebovat intenzivní péčí. Lékařům by to mohlo umožnit být krok před nemocí," dodal.

Hospitalizovaných je podle ÚZIS deset až 11 procent ze všech nakažených. Zhruba pětina z nich potřebuje intenzivní péči. Jeden nakažený v ČR v průměru podle odhadů z dostupných dat 12. března nakazil 2,64 osoby. Po opatřeních číslo podle ÚZIS klesá, k 16. březnu to bylo podle Duška 1,9 a za týden by mohlo být 1,2. "Cílem je číslo pod jedna, které znamená, že epidemie zpomaluje," řekl Dušek.

Během pondělka přibylo v Česku 126 případů. Z nemoci se vyléčil sedmý pacient - Japonec, který žije v Olomouci. Česko má zatím jednu oběť, v neděli večer zemřel pětadevadesátiletý senior v pražské Nemocnici na Bulovce, který trpěl dalšími zdravotními potížemi.

Hromadné akce budou podle Vojtěcha opět možné jako jedny z posledních

Hromadné akce budou podle ministra Vojtěcha opět povolené jako jedny z posledních, podobně otevření škol. Rozvolňování protikoronavirových opatření umožní podle jeho náměstka Prymuly takzvaná chytrá karanténa, kdy se budou rychle vyhledávat a izolovat kontakty nakažených. Zásadní je nastartování průmyslu, řekl dnes Prymula novinářům.

Nový způsob karantény chce ministerstvo spustit po Velikonocích. "Do tří dnů chceme vytipovat kontakty pozitivních, ty co nejrychleji otestovat a izolovat jejich kontakty. Místa, kde se vyskytovali, by se pak měla dezinfikovat," uvedl náměstek. Nastartovat by se měl především průmysl. "Nepočítali jsme, že výrobu zastaví automobilový průmysl," doplnil Prymula.

"Pravděpodobně půjdeme zpětně, jak byla opatření zaváděna. Hromadné akce, kultura, koncerty a fotbalové zápasy budou jedny z posledních, které uvolníme," řekl ministr k uvolňování restriktivních opatření. V hromadných akcích podle něj spočívá největší riziko, jako příklad uvedl situaci v Itálii. Stejně tak by měla být jako jedna z posledních obnovena školní docházka.

"Dovedu si představit, že budeme uvolňovat opatření týkající se všeobecného omezení pohybu lidí, že uvolníme nějaké služby, které jsou potřeba," uvedl Vojtěch. Lidé se ale musí připravit na to, že letošní Velikonoce budou jiné, než byli zvyklí. Ministr se obává toho, že tradiční chození koledníků nebo setkávání rodin nebude možné. "Nechceme jít scénářem Nového roku v Číně, kdy se lidé rozjeli do celé země," podotkl. Opatření na velikonoční víkend tak budou velmi restriktivní, dodal.

Prymula upozornil na to, že v tuto chvíli není možné s naprostou jistotou říci, co bude za dva měsíce. "Bude to dynamický proces. Nebude to nic tajného, data budeme pravidelně zveřejňovat a pokud tam bude problém, tak logicky budeme muset přidat nějaké opatření, abychom tu křivku vrátili tam, kde ji chceme mít," dodal Prymula.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

4°C

Dnes je pondělí 30. března 2020

Očekáváme v 17:00 6°C

Celá předpověď