Německý státní tajemník: Benešovy dekrety nepatří do Evropy

foto Ilustrační foto - Závěrečný den 66. sjezdu sudetských Němců 24. května v Augsburgu, který organizuje Sudetoněmecké krajanské sdružení.

Augsburg (Německo) - Takzvané Benešovy dekrety nepatří do dnešní Evropy, je přesvědčen státní tajemník německého ministerstva vnitra Stephan Mayer (CSU). Řekl to dnes v bavorském Augsburgu na sjezdu sudetských Němců. Po několika letech, kdy se o Benešových dekretech na sudetoněmeckých sjezdech vůbec nehovořilo, tak téma znovu otevřel.

"Jsem pevně přesvědčen, je to můj osobní názor, že do Evropy práva, bezpečnosti, míru a svobody nepatří takové dekrety," prohlásil dnes za silného potlesku stovek přítomných Mayer. Vyjádřil také přesvědčení, že dekrety, na jejichž základě byli sudetští Němci v Československu po druhé světové válce zbaveni občanství i majetku, odporují mezinárodnímu právu.

Nejhlasitěji Mayer kritizoval zákon z roku 1946, který dal beztrestnost řadě lidí, kteří se dopustili zločinů na Němcích například při takzvaném divokém odsunu.

"Jednání, k němuž došlo v době od 30. září 1938 do 28. října 1945 a jehož účelem bylo přispět k boji o znovunabytí svobody Čechů a Slováků nebo které směřovalo ke spravedlivé odplatě za činy okupantů nebo jejich pomahačů, není bezprávné ani tehdy, bylo-li by jinak podle platných předpisů trestné," stojí v tomto zákoně.

Vedle kritiky Benešových dekretů, jejichž případné zrušení je podle šéfa sudetských Němců Bernda Posselta na Češích, dnes Mayer ocenil výrazný pokrok ve vztazích mezi sudetskými Němci a Čechy v posledních letech. Zmínil iniciativy města Brna, mládežnických organizací nebo některé české filmy. "Jsou to všechno neskutečně pozitivní signály pro porozumění mezi našimi zeměmi," uvedl.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty na tři miliony Němců. Česko-německá deklarace z roku 1997 v této souvislosti hovoří o vyhánění a nuceném vysídlení. Podle česko-německé komise historiků při něm přišlo o život 15.000 až 30.000 Němců. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo 320.000 až 350.000 obyvatel někdejšího Československa. Většinou to byli Židé, které chtěl nacistický režim vyhladit.

V bavorském Augsburgu začal tradiční sjezd sudetských Němců

Na rozdíl od předchozích dvou let se sjezdu neúčastní členové české vlády. Šéf sudetských Němců Bernd Posselt je ale přesvědčen, že vztahy obou stran se přesto budou dál zlepšovat.

Sjezd sdružení, které zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků, zahájil šéf bavorského SL Steffen Hörtler v prostorách augsburgských veletrhů za přítomnosti stovek hostů. Už předtím se ráno otevřelo několik desítek stánků, které představují jednotlivé komunity sudetských Němců a jejich historii nebo třeba lákají na návštěvu regionů České republiky.

Hlavní událostí dnešního dne bylo předání nejvyššího sudetoněmeckého ocenění - Evropské ceny Karla IV. Převzal ji vídeňský arcibiskup Christoph Schönborn, jehož sudetští Němci ocenili za zásluhy o porozumění ve střední Evropě i za boj proti nacionalismu a populismu.

Třiasedmdesátiletý duchovní, který se narodil začátkem roku 1945 u Litoměřic, ve svém projevu řekl, že vyhnání Němců z Československa po druhé světové válce bylo bezprávím, zároveň ale přítomné vyzval k pohledu do budoucnosti. "Už to nebude naše vlast, historie se nedá vrátit," poznamenal.

Schönborn také řekl, že se často zamýšlel nad tím, zda nakonec nedopadli lépe ti, kdo museli Československo po válce opustit, než ti, kteří v něm zůstali, a museli pak žít v nedemokratickém komunistickém režimu. "Nám zůstalo to nejdůležitější - svoboda," podotkl.

Politický vrchol sjezdu přijde v neděli, kdy s projevem vystoupí nový bavorský premiér Markus Söder. Smíření Čechů a sudetských Němců a zlepšení vztahů mezi Prahou a Mnichovem leželo velmi na srdci už jeho předchůdci Horstu Seehoferovi (oba CSU), který o lepšících se vztazích s Českem hovořil jako o jednom ze svých nejdůležitějších politických úspěchů.

Posun od dříve chladných vztahů byl vidět v posledních letech i na sjezdech sudetských Němců, kde v roce 2016 jako první oficiální zástupce české vlády vystoupil tehdejší ministr kultury Daniel Herman. Loni se sjezdu zúčastnil dokonce tehdejší vicepremiér Pavel Bělobrádek (oba KDU-ČSL), který ve svém projevu mimo jiné řekl, že přijel na návštěvu ke krajanům.

Letos sice - i kvůli obtížím se sestavováním české vlády - do Augsburgu žádný český ministr nedorazí, zastoupení zde ale má několik politických stran včetně sociální demokracie, TOP 09 nebo Zelených. Zřejmě nejznámější českou političkou, která se zúčastní jedné z doprovodných debat, je někdejší ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).

Česká účast na sjezdu je ale širší - vystupuje zde Západočeský Symfonický orchestr Mariánské Lázně a z řad veřejnosti má dorazit až tisícovka Čechů. Když bude podle Posselta, měl by se v příštích letech jeden ze sudetoněmeckých sjezdů uskutečnit přímo v České republice. Na tu letos odkazuje i hlavní grafický motiv sjezdu, na němž je na pozadí fotografie Karlova mostu vidět obrys Česka a nápis "Kultura a vlast - základy míru".

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty na tři miliony Němců. Česko-německá deklarace z roku 1997 v této souvislosti hovoří o vyhánění a nuceném vysídlení. Podle česko-německé komise historiků při něm přišlo o život 15.000 až 30.000 Němců. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo 320.000 až 350.000 obyvatel někdejšího Československa. Většinou to byli Židé, které chtěl nacistický režim vyhladit.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

20°C

Dnes je neděle 21. dubna 2019

Očekáváme v 15:00 21°C

Celá předpověď