Německo přebírá předsednictví EU, Merkelová zamíří do Bruselu

foto Vlajky Německa a Evropské unie před budovou Říšského sněmu (Reichstagu) v Berlíně, 1. července 2020.

Brusel - Německo dnes na půl roku převzalo předsednictví Evropské unie a chce především pomoci evropskému bloku zotavit se z panedemie covidu-19 a jejích hospodářských následků. Vedle rychlé shody na bezprecedentním záchranném fondu se Berlín hodlá snažit o postupný návrat unijních institucí k běžnému provozu. Kancléřka Angela Merkelová se za týden chystá navštívit dosud omezeně fungující Evropský parlament a do Bruselu se poté pod německou taktovkou postupně začnou opět sjíždět i ministři členských zemí. Německo i EU se podle Merkelové musí připravovat i na to, že se nepodaří dosáhnout dohody o budoucích vztazích mezi EU a Británií.

Berlín sice hovoří o dalších prioritách jako je ochrana klimatu, dohoda s Británií či posílení role EU ve světě, následky koronavirové krize však budou hrát v jeho agendě hlavní roli. Merkelová by ráda přiměla další lídry členských zemí ke shodě na fondu obsahujícím podle návrhu Evropské komise 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun) již do konce července, což je podle některých unijních činitelů vzhledem k zásadním námitkám části zemí velmi nejistý cíl. Prezidenti a premiéři se k očekávanému jednání do Bruselu sjedou 17. července.

"Není to jistota, ale šance existuje," citoval dnes bruselský web Politico německého velvyslance při EU Michaela Clausse, podle něhož čeká Berlín velmi těžká práce jak před samotnou dohodou lídrů, tak při následném podrobném rozpracovávání dílčích částí návrhů na úrovni expertů a ministrů členských zemí.

Německo se podle něj chystá chopit své role velmi aktivně od samého počátku a postupně se hodlá vrátit k osobním jednáním, které kvůli šířící se nákaze na jaře nahradily videokonference. Mluvčí EP dnes oznámil, že Merkelová osobně představí europoslancům priority německého předsednictví na plenárním zasedání začínajícím příští středu. Parlament přitom v minulých měsících fungoval v omezeném režimu, na jednáních byla pouze malá část poslanců a i červencová plenární schůze bude kratší než obvykle.

Jako první zástupci vlád se za dva týdny sejdou v Bruselu ministři zahraničí, většina dalších ministerských jednání se ale tento měsíc ještě odehraje na dálku.

"Je tu stále spousta neznámých. Budeme muset reagovat pružně" připustil Clauss, že předsednictví bude bedlivě sledovat vývoj nákazy a v případě zhoršení situace se může vrátit k videokonferencím.

Bruselští diplomaté však obecně vkládají do předsednické role nejlidnatější země a zároveň nejsilnější ekonomiky velká očekávání. Podle řady z nich nemá současný předseda Evropské rady Charles Michel po únorovém krachu rozhovorů o rozpočtu silnou pozici a právě Merkelová posílená dohodou s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem by mohla k vyjednání shody na pokrizovém balíku výrazně pomoci.

Merkelová: EU se musí připravit i na to, že nebude dohoda s Brity

Německo i Evropská unie se podle kancléřky Angely Merkelové musí připravovat i na to, že se nepodaří dosáhnout dohody o budoucích vztazích mezi sedmadvacítkou a Británií. Merkelová, jejíž země ode dneška na půl roku předsedá Evropské unii, to dnes řekla v německém parlamentu, kde čelila dotazům poslanců.

"Pokroky ve vyjednávání jsou, abych to řekla opatrně, velmi omezené," shrnula šéfka německé vlády dosavadní několikaměsíční jednání, po němž stále zbývá velké množství sporných bodů.

"S Británií jsme se dohodli na zrychlení vyjednávání, abychom ještě na podzim měli dohodu, která by do konce roku musela být ratifikována. Budu se nadále zasazovat za dobré řešení, ale musíme a měli bychom se v EU i v Německu připravovat i na případ, že dohoda nebude," varovala zároveň Merkelová.

Dosavadní vyjednávání dnes v rozhovoru se zahraničními novináři v Berlíně za velmi pomalé a složité označil také šéf německé diplomacie Heiko Maas. "A nejsme si ani jisti, co Britové přesně chtějí, jestli vůbec chtějí dohodu, nebo ne," podotkl s tím, že Londýn je zatím připraven mluvit o tématech, která má za důležitá, ale ne o těch, která jsou podstatná pro ostatní státy.

Horkou fázi rokování Maas očekává v září a v říjnu, kdy podle něj vyjednávání musí skončit. Přál by si, aby právě schválení dohody s Británií stálo na konci německého předsednictví EU. Jeho začátek by zase podle ministra nejlépe mělo orámovat schválení balíku na obnovu ekonomik zemí a regionů nejvíce postižených koronavirem. O programu s rozsahem 750 miliard eur (asi 20 bilionů Kč) bude sedmadvacítka jednat na summitu 17. a 18. července.

Británie opustila EU na konci ledna a měsíc poté začala složitá jednání o budoucích obchodních či bezpečnostních vztazích. Za unii je vede Michel Barnier a za Británii David Frost, kteří se v pondělí znovu po více než třech měsících osobně setkali a zahájili tak novou fázi rozhovorů. Obě strany se s ohledem na krátící se čas shodly, že se tempo jednání výrazně zrychlí. Na zásadní témata jako taková mají však zatím Brusel a Londýn pohledy výrazně odlišné. Týká se to například pravidel hospodářské soutěže, dohledu nad nimi či rybolovu.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

21°C

Dnes je pondělí 13. července 2020

Očekáváme v 7:00 13°C

Celá předpověď