Německo a Nizozemsko pozastavují mise svých vojáků v Iráku

foto Německá armáda. Ilustrační foto.

Berlín/Amsterodam/Bagdád - Kvůli sílícímu regionálnímu napětí přerušila německá armáda svou výcvikovou misi v Iráku. Oznámila to dnes agentura DPA, podle níž Berlín tento krok podnikl společně s dalšími partnery koalice proti takzvanému Islámskému státu (IS). Krátce nato se objevila zpráva, že ke stejnému opatření se rozhodla i nizozemská vláda. Své instruktory má v Iráku i česká armáda.

Nizozemsko své rozhodnutí zdůvodnilo "bezpečnostní hrozbou", informovala agentura Reuters. Odvolává se přitom na zprávu nizozemské agentury ANP, která ale povahu této hrozby blíže neupřesnila. Nizozemští vojáci pomáhají cvičit místní síly v Irbílu na severu Iráku.

Německo má v Iráku nyní kontingent 60 instruktorů, kteří se severně od Bagdádu podílejí na výcviku iráckých ozbrojených sil. Dalších 100 vojáků je umístěno v iráckém Kurdistánu.

V Iráku působí také několik desítek českých vojáků. Podílejí se tam na výcviku specialistů chemického vojska a vojenských policistů. Letecký poradní tým zároveň pomáhá iráckým kolegům s používáním českých bitevníků L-159.

Zprávy o krocích evropských vlád se objevují v době, kdy se zvyšuje napětí mezi Spojenými státy a Íránem. Opatření v Iráku podniká také americká vláda, která nařídila všem méně důležitým diplomatům a vládním pracovníkům v Iráku, aby zemi hned opustili. Velvyslanectví v Bagdádu už o víkendu doporučilo americkým občanům, aby se cestám do Iráku vyhnuli. V úterý americká armáda uvedla své jednotky v Iráku do stavu nejvyšší pohotovosti a varovala před "novými a naléhavými" hrozbami ze strany Teheránu a jím podporovaných sil v regionu.

Bagdád minulý týden bez ohlášení navštívil šéf americké diplomacie Mike Pompeo a s tamními představiteli jednal mimo jiné o obavách, které má Washington z aktivit Íránu. Dva dny před Pompeovou návštěvou oznámil bezpečnostní poradce amerického prezidenta John Bolton, že Spojené státy vysílají do regionu letadlovou loď USS Abraham Lincoln a bombardéry.

V pozadí americko-íránského napětí je spor o íránský jaderný program. Americký prezident Donald Trump loni jednostranně vypověděl mezinárodní dohodu s Íránem z roku 2015, v níž se Teherán zavázal, že omezí svůj program vývoje jaderných zbraní výměnou za zrušení hospodářských sankcí. Podle agentury ISNA dnes Írán oficiálně přestal plnit některé závazky plynoucí z dohody.

Německá diplomacie spolu s dalšími zeměmi Evropské unie krok Washingtonu vypovědět jadernou smlouvu kritizovaly. Podle deníku Die Welt nyní narůstá mezi německými politiky nervozita kvůli tomu, že by vyhrocená situace mohla vyústit v ozbrojený konflikt.

"Nehrozí pouze vojenská eskalace, ale i nový proud uprchlíků směrem do Evropy," řekl místopředseda německé opoziční strany FDP Alexander Graf Lambsdorff. "Německo by to bezprostředně zasáhlo a mohlo by to mít dramatické důsledky."

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

25°C

Dnes je pondělí 19. srpna 2019

Očekáváme v 9:00 20°C

Celá předpověď