Německá vláda schválila regulované ceny plynu a elektřiny, oznámil Scholz

foto Německý kancléř Olaf Scholz na tiskové konferenci po jednání s francouzskou premiérkou Élisabeth Borneovou v Berlíně, 25. listopadu 2022.

Berlín - Německá vláda schválila maximální ceny elektřiny a plynu. Dnes to na tiskové konferenci s francouzskou premiérkou Élisabeth Borneovou oznámil kancléř Olaf Scholz. Výhody z regulovaných cen, které budou platit od ledna, budou mít nejen domácnosti, ale i podniky a průmysl.

"Kabinet právě v tento čas dospěl k důležitému závěru ve zrychleném řízení, neboť je to naléhavé. Cenové brzdy pro plyn, elektřinu a dálkové teplo přicházejí," řekl Scholz.

Domácnosti a také malé a střední podniky dostanou od dodavatelů 80 procent předchozí průměrné roční spotřeby zemního plynu a tepla za 12 centů (2,90 Kč), respektive za 9,50 centu (2,30 Kč) za kilowatthodinu. Průmysloví zákazníci budou mít nárok na 70 procent předchozí spotřeby zemního plynu nebo 80 procent spotřeby tepla za sedm centů (1,70 Kč), respektive 7,50 centu (1,80 Kč) za kilowatthodinu.

Za elektřinu budou domácnosti spolu s menšími a středními podniky platit 40 centů (9,70 Kč) za kilowatthodinu, a to až do výše 80 procent jejich předchozího ročního průměru spotřeby. Pro průmyslové zákazníky je stanovena cena 13 centů (3,20 Kč) za kilowatthodinu do 70 procent loňské spotřeby.

Regulované ceny energií chce Německo financovat ze stabilizačního fondu, který bude mít do roku 2024 k dispozici až 200 miliard eur (4,9 bilionu Kč). Část peněz pro fond si Berlín vypůjčí, další chce získat odebráním neočekávaných zisků energetických společností. To se bude týkat zejména producentů elektřiny z obnovitelných zdrojů, kterým výrobní náklady kvůli energetické krizi nevzrostly. Z vysokých cen elektřiny ale těží i provozovatelé uhelných či jaderných elektráren.

Zastropované ceny energií označuje Německo jako druhou fázi pomoci. Prvním krokem je jednorázová úleva, kdy stát uhradí domácnostem a menším firmám prosincové zálohy za plyn a dálkové teplo.

Německo s Francií podepsaly dohodu o energetické solidaritě

Scholz s Borneovou v Berlíně podepsali prohlášení o energetické solidaritě a vyzvali Rusko k zastavení bojů na Ukrajině. Scholz ruské ostřelování ukrajinských měst a energetické infrastruktury označil za bombardovací teror.

Německý kancléř Olaf Scholz a premiérka Francie Élisabeth Borneová v Berlíně 25. listopadu 2022. "Bombardovací teror musí skončit. Rusko musí stáhnout své vojáky z Ukrajiny, a to okamžitě," řekl Scholz.

Tématem první návštěvy francouzské premiérky v kancléřství byla vedle války na Ukrajině také energetická krize, která s ruskou invazí souvisí. Oba šéfové vlád pak po společném jednání před zraky novinářů podepsali dokument o energetické solidaritě. "Posílíme tak naši energetickou spolupráci - solidárně a přátelsky," řekl Scholz. Poznamenal, že z dohody budou mít užitek Němci i Francouzi. "Přátelé zůstávají přáteli i v nouzi," dodal.

Scholz řekl, že v historické přátelství mezi Berlínem a Francií je pro Evropu nyní ještě významnější. "Čím složitější situace panuje, tím důležitější je německo-francouzské přátelství," řekl.

Borneová na tiskové konferenci poukázala na spolupráci Německa, Francie a Španělska na projektu nového evropského bitevního letounu FCAS. Podle francouzské premiérky se podařilo dosáhnout dohody mezi zúčastněnými společnostmi. "Jsme na dobré cestě," řekla.

Na projektu se budou podílet firmy ze tří signatářských zemí - francouzský Dassault Aviation, Airbus v zastoupení Německa a španělská společnost Indra. Cílem je vyvinout nový bitevní letoun, který má od roku 2040 nahradit francouzské stíhačky Rafale a bitevník Eurofighter, na jehož vývoji a výrobě se vedle Německa a Španělska podílely také Británie a Itálie.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2023 ČTK

Reklama

-1°C

Dnes je sobota 28. ledna 2023

Očekáváme v 19:00 -3°C

Celá předpověď