Německá koalice se po hodinách shodla na kompromisu ke klimatu

foto Klimatický protest u Braniborské brány v centru Berlína na snímku z 20. září 2019.

Berlín - Strany německé vládní koalice - CDU, CSU a SPD - se dnes po zhruba 19hodinovém jednání dohodly na opatřeních k ochraně klimatu a snížení emisí oxidu uhličitého (CO2). Kompromis podle listu Süddeutsche Zeitung počítá s náklady kolem 50 miliard eur (1,3 bilionu Kč) do roku 2023. Celý balíček opatření, díky němuž má spolková republika splnit své klimatické cíle pro rok 2030, odpoledne formálně schválí takzvaný klimatický kabinet složený z kancléřky Angely Merkelové (CDU) a části ministrů.

Jednání politiků velké koalice začalo ve čtvrtek večer a pokračovalo celou noc a celé dnešní dopoledne. Chvílemi jednaly strany odděleně, pak zase společně. K závěrečnému kompromisu, který navzdory miliardovým investicím i v příštích letech počítá s vyrovnanými státními rozpočty, se dobraly až po mnohahodinovém jednacím maratonu. Začátek zasedání klimatického kabinetu byl kvůli tomu odložen z 11:00 na 13:00 SELČ. Výsledky svých rokování veřejnosti politici představí kolem 14:30 SELČ.

K hlavním sporným bodům patřil způsob, jakým by se měla stanovit cena za vyprodukovanou tunu CO2 v oblastech dopravy a bydlení, a také její minimální výše. Nakonec se politici dohodli na modelu emisních povolenek, který má vést k postupnému zdražování CO2. Systém se bude podle veřejnoprávní televize ARD rozjíždět pomalu a na začátku v roce 2021 počítá s pevnou cenou 10 eur za tunu CO2. Ta má do roku 2025 stoupnout na 35 eur. To je přitom cena, s níž řada expertů počítala už pro začátek. Víceméně tržně, ale stále s omezením minima a maxima, se cena CO2 bude utvářet až od poloviny 20. let.

Ceny benzinu a dieselu mají kvůli opatření nejprve v roce 2021 stoupnout o zhruba tři centy (0,78 koruny) za litr v dalších letech o celkem deset centů (2,59 koruny) za litr. Poroste také cena topných olejů a zemního plynu.

Shoda mezi koaličními stranami už delší dobu panovala na tom, že se větší podpory dostane elektromobilům, alternativním pohonům nebo železniční dopravě, která má od začátku příštího roku zlevnit. Zdražit mají od stejného data naopak některé krátké lety.

Další opatření miliardového balíčku se týkají ekologické energetiky, tedy především slunečných a větrných elektráren, a oblasti bydlení - zde třeba podpory zateplení domů a výměny starých topení. Na tu bude vláda přispívat až 40 procent nákladů. Od roku 2026 pak už nebude možné topení využívající energii z topných olejů vůbec do bytů montovat.

Merkelová, podle níž dnes Německo nežije udržitelně, plány považuje za dobrý základ pro dosažení cíle pro rok 2030, kterým je snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Garancí, že se cíle na rozdíl od těch pro rok 2020 povede naplnit, je podle kancléřky mechanismus pravidelných kontrol pokroku.

Ekologičtí aktivisté to tak ale nevidí. Globální hnutí Fridays for Future (Pátky pro budoucnost) hovoří o skandálu a kritizuje, že se dopředu neposunul termín odklonu od uhelné energetiky plánovaný na rok 2038 i to, že cena za tunu CO2 je příliš nízká. Profesor klimatických změn na univerzitě v nizozemském Wageningenu Niklas Höhne má zase za to, že by Německo mělo upravit své emisní cíle jako takové a usilovat o redukci na úrovni 65 až 70 procent do roku 2030. Kritika balíčku se ozývá i ze strany opozice.

Řada odborníků, aktivistů i někteří politici už ale dopředu hovořili o tom, že chystané plány nejsou dostatečné. Poukazovali také na to, že už nyní je jasné, že Německo nesplní své cíle pro rok 2020. Za důslednější boj proti změnám klimatu po celém Německu demonstrovaly statisíce lidí.

Přání důslednější ochrany klimatu na demonstracích po celé zemi daly najevo statisíce lidí. V Berlíně jich podle pořadatelů bylo na 80.000, v Hamburku a Mnichově podle policie kolem 70.000, respektive 40.000. Protestovalo se i na stovkách dalších míst.

Aby spolková republika snížila do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 procent ve srovnání s rokem 1990, potřebuje, aby klesly ze současných zhruba 866 milionů tun ročně na 563 milionů tun. Nejvíce se musí zapracovat na sektoru dopravy, v němž je množství emisí dodnes prakticky stejné jako v roce 1990.

Na plnění jednotlivých sektorových cílů má vedle vlády průběžně dohlížet i externí rada složená z odborníků. Když některá oblast bude zaostávat, musí příslušný ministr přijít s plány, jak ztrátu dohnat.

Pro Němce je důležitější ochrana klimatu než hospodářský růst

Zhruba dvě třetiny Němců dávají přednost ochraně klimatu před hospodářským růstem. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění pro veřejnoprávní televizi ARD, který byl zveřejněn krátce před očekávaným rozhodnutím takzvaného klimatického kabinetu vedeného kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU) o opatřeních na ochranu klimatu a snížení emisí oxidu uhličitého (CO2).

Ochranu klimatu by podle průzkumu před hospodářským růstem upřednostnilo 63 procent dotázaných, opačného názoru jich je 24 procent. Nejčastěji jsou pro důslednější ochranu klimatu voliči Zelených (86 procent) a Levice (85 procent), s odstupem nejméně naopak voliči protestní Alternativy pro Německo (27 procent). AfD je také jediná strana, jejíž podpůrci většinově dávají přednost hospodářskému růstu.

Průzkum dále ukázal, že většina Němců (52 procent) považuje vliv hnutí Fridays for Future (Pátky pro budoucnost), iniciovaného švédskou studentkou Gretou Thunbergovou, na politiku za velký nebo velmi velký. Opačně to vidí 46 procent dotázaných.

O tématu klimatických změn a opatření k jejich zpomalení se v poslední době v Německu vedou velké veřejné debaty. V týdnu před dnes očekávaným rozhodnutím klimatického kabinetu hrálo jednoznačně největší roli také v médiích, z nichž řada zveřejňovala i tipy, jak ke snížení emisí CO2 může přispět každý jednotlivec.

Spolková republika původně plánovala, že do roku 2020 sníží emise skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990 o 40 procent. Už nyní je ale jasné, že se jí to nepodaří. Do konce loňského roku totiž emise klesly jen o 30,6 procenta. Zdaleka nejmenší pokles zaznamenala oblast dopravy (0,6 procenta), následovaná zemědělstvím (18,8 procenta), průmyslem (30,7 procenta), energetikou (33,4 procenta) a oblastí bydlení (44 procent). V dalších oblastech emise klesly o 75 procent.

Do roku 2030 chce Německo ve srovnání s rokem 1990 snížit emise o 55 procent.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

18°C

Dnes je pondělí 14. října 2019

Očekáváme v 23:00 13°C

Celá předpověď