Ekonomiky Německa i celé EU ve 3. čtvrtletí prudce vzrostly

foto Automobily určené pro export i import na kontejnerovém překladišti v německém přístavu Bremerhaven.

Brusel/Berlín - Ekonomika Evropské unie se ve třetím čtvrtletí částečně zotavila z koronavirového propadu, hrubý domácí produkt (HDP) se ve srovnání s předchozím čtvrtletím zvýšil o 12,1 procenta. V prvním rychlém odhadu to dnes oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Podobně v zemích eurozóny ekonomika vzrostla o 12,7 procenta. V obou případech je to rekordní růst, respektive nejvýraznější od roku 1995, kdy se tento údaj začal sledovat.

Ve druhém čtvrtletí se ekonomika EU propadla kvůli dopadům koronaviru o 11,4 procenta. V eurozóně se HDP snížil o 11,8 procenta.

Hospodářské oživení ve třetím čtvrtletí překonalo očekávání analytiků, kteří podle průzkumu agentury Reuters počítali s nárůstem HDP eurozóny pouze o 9,4 procenta. Panují však obavy, že zotavování ekonomiky nyní podkopají nová opatření, kterými evropské země reagují na vzestup počtu případů nákazy koronavirem.

"Obrovské oživení HDP v rozsahu 12,7 procenta ve třetím čtvrtletí je hořkosladkým výsledkem, protože se právě oznamují nová restriktivní opatření. To nevyhnutelně znamená druhý pokles ekonomiky," uvedl ekonom Bert Colijn ze společnosti ING.

V meziročním srovnání hospodářství ve třetím čtvrtletí dál klesalo, i když tempo jeho propadu výrazně zpomalilo. V EU činil meziroční pokles 3,9 procenta po propadu o 13,9 procenta v období duben až červen. V eurozóně tempo poklesu zpomalilo na 4,3 procenta ze 14,8 procenta.

Ve srovnání s předchozím čtvrtletím zaznamenaly růst všechny jednotlivé členské země, ze kterých jsou údaje k dispozici. V meziročním srovnání naopak všechny země klesly.

Nejvyšší mezičtvrtletní růst zaznamenala Francie, kde ekonomika stoupla o 18,2 procenta. Ve Španělsku se HDP zvýšil o 16,7 procenta a v Itálii o 16,1 procenta. Česká republika se naopak zařadila k zemím s nejpomalejším růstem, její ekonomika vzrostla o 6,2 procenta. Pomaleji se zotavuje pouze ekonomika Litvy, kde se HDP zvýšil o 3,7 procenta.

"Velké části ekonomiky eurozóny se rychle zotavily z náhlého jarního zastavení. Přispěly k tomu hlavně domácnosti, jejichž spotřeba se téměř vrátila na předkrizovou úroveň," uvedl ekonom Christoph Weil ze společnosti Commerzbank. "Výhled pro poslední čtvrtletí roku 2020 se nyní stal výrazně pochmurnější," dodal nicméně. "Koronavirové restrikce se v mnoha zemích znovu drasticky zpřísnily. To se neobejde bez dopadů na ekonomiku," upozornil.

První rychlý odhad je založen na dílčích údajích, které se budou dál zpřesňovat. Další zprávu o vývoji HDP za třetí čtvrtletí Eurostat zveřejní 13. listopadu.

Německá ekonomika prudce vzrostla, vláda zlepšila výhled

Německá ekonomika ve třetím čtvrtletí vzrostla proti předchozím třem měsícům o 8,2 procenta. Ve své předběžné zprávě to oznámil německý statistický úřad. Vláda navíc mírně zlepšila výhled na letošní rok - zatímco dosud kvůli dopadům koronavirové krize počítala s propadem o 5,8 procenta, nyní čeká pokles o 5,5 procenta.

Růst hrubého domácího produktu (HDP) za třetí čtvrtletí překonal odhady analytiků, kteří čekali vzestup zhruba o 7,3 procenta. K výraznému oživení přispěla vyšší soukromá spotřeba, investice do vybavení a silný vývoz. Automobilky a strojírenské odvětví upozorňují na nebývalou poptávku z Číny v posledních měsících.

Ve druhém kvartálu, kdy už se naplno projevovaly dopady pandemie, německá ekonomika klesla o rekordních 9,7 procenta. V meziročním srovnání pak ekonomika ve třetím čtvrtletí klesla o 4,3 procenta. I to je lepší výsledek, než čekali analytici. O čtvrtletí dříve činil meziroční propad 11,3 procenta.

Příští rok čeká německá vláda růst ekonomiky o 4,4 procenta, a to navzdory druhé vlně pandemie a nynější plošné uzávěře. Aktualizace údajů na letošní rok znamená, že Německo sice prochází jednou z nejhorších hospodářských krizí od konce druhé světové války, nicméně si vede lépe než po finanční krizi v roce 2009.

"Čím hlouběji zatlačíte balon pod hladinu, tím výše potom vyskočí. To samé platí pro ekonomiku," poznamenal k dnešním údajům ekonom Andreas Scheuerle ze společnosti DekaBank.

"Podařilo se nám během pandemie zachránit mnoho pracovních míst," řekl na tiskové konferenci německý ministr hospodářství Peter Altmaier, podle nějž se bude německé hospodářství zotavovat jen mírným tempem. Jeho úplné zotavení očekává nejpozději v roce 2022.

Podniky, na něž dopadnou listopadová karanténní opatření, vláda podpoří souborem opatření za deset miliard eur (bezmála 273 miliard eur). Proplatí jim až tři čtvrtiny ušlých tržeb.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

4°C

Dnes je neděle 29. listopadu 2020

Očekáváme v 23:00 2°C

Celá předpověď