Někoho jako Ondra nebudeme mít dlouho, uvědomuje si Synkův trenér Doleček

foto Ilustrační foto - Vyhlášení ankety Veslař roku 2018, 12. ledna 2019 v Praze. Milan Doleček převzal cenu pro nejlepšího trenéra.

Praha - Trenér Milan Doleček je podepsaný pod všemi výsledky skifaře Ondřeje Synka a i díky němu se tak jeho svěřenec stal historicky nejúspěšnějším českým veslařem. Po dnešním Synkově oznámení o konci aktivní kariéry si kouč dobře uvědomuje, že na jeho úspěchy bude hodně těžké navázat.

Rozmlouvat konec kariéry mu ale nezkoušel. "Ještě než bylo rozhodnuto, jestli pojede na olympiádu, pokusili jsme se udělat jedno závěrečné soustředění, ale bohužel se ukázalo, že ta jeho výkonnost je špatná, nemá na to a ani na to nemá chuť. Takže jsem mu to vůbec nerozmlouval. Bohužel si myslím, že hodně dlouho nikoho takového mít nebudeme, aby to dotáhl k tolika medailím," řekl Doleček novinářům.

Třiašedesátiletý kouč začal trénovat jen dva roky předtím, než převzal Synka. "I proto je pro mě jeho kariéra trochu záhada," pousmál se. "Když ke mně přišel, byl jsem začátečník. Není mi jasné, jak to vydržel. Já se tedy vehementně snažil. Mé zadání, když jsem šel dělat trenéra, bylo, že těm lidem chci pomáhat a nepotřebuju se zviditelňovat. Chtěl jsem jim pomáhat, aby se nedřeli, jako jsem se dřel já. Kolikrát zbytečně. To se asi podařilo, díky tomu vydržel tak dlouho," přiznal Doleček.

Synek se pod jeho vedením stal pětkrát mistrem světa, získal tři olympijské medaile, uspěl na evropských šampionátech i na Světových pohárech. A v průběhu let se jejich vztah utužil. Synek označuje Dolečka za druhého otce.

"Je to tak. třeba ve fázi, kdy byl starší, jsme věci kolem tréninku řešili společně. Otec mu zemřel, a když potřeboval poradit, tak jsem byl vždycky připravený a spolupracovali jsme dokonale. Samozřejmě jako v každém soužití se vyskytnou okamžiky, kdy se pohádáte, ale to k tomu patří. S Ondrou byla krásná práce, protože hlavně chtěl. A to se někdy teď stává, že trenéři chtějí víc než závodníci. To nebyl tenhle případ," řekl Doleček.

Doleček začal se Synkem spolupracovat i díky svému synovi, který také vesloval. Právě Doleček mladší závodil se Synkem na dvojskifu. "Když jsem byl jako trenér v Neratovicích, tak tak jsem sháněl někoho na stejné výkonnostní úrovni jako on. Udělal jsem si testy a zjistil jsem, že i když Ondra trénoval třikrát týdně, měl stejné i lepší parametry než Milan, který trénoval dva roky pode mnou intenzivně. Tak jsem mu říkal, že z něj bude možná jednou olympijský vítěz, protože to tělo má nastavené fantasticky," přiznal Doleček s tím, že se následně zlepšila i Synkova psychická odolnost. "A já se ho snažil nepřetěžoval zbytečnými tréninky, když se to dalo nahradit jízdou na kole nebo na lyžích, prostě to udělat co nejpestřejší," řekl.

Doleček stejně jako Synek považuje za vrchol jejich společné práce zisk první zlaté medaile na mistrovství světa 2010 na Novém Zélandu. "Porazil Mahého Drysdalea, který ho do té doby vždycky porazil. Na 1250 metrech nasadil nástup, Ondra se ho snažil zachytit, pak ho sice dojížděl, ale Mahé byl tak zkušený, že ho nikdy nepustil. A v roce 2010, kdy to bylo navíc na Zélandu, ho porazil, to bylo fantastické. A pak silný zážitek bylo i Rio 2016. Měl problémy s páteří a (fyzioterapeut) Pavel Kolář ho vlastně zachránil, přestavěl mu celé tělo nápravným cvičením. Stavba těla se změnila, mohl veslovat dál a ještě lépe než předtím," uvedl Doleček.

Úspěšný trenér si dobře uvědomuje, že Synkova kariéra byla ojedinělá. "V Čechách a v Československu ho řadím úplně nejvýš. A ve světě… Nemá zlatou olympijskou medaili, ale zase tou nepřetržitou kariérou, kdy si neodpočinul ani rok, získal na velkých akcích osmnáctkrát za sebou medaili, to nikdo neudělal. Mahé (Drysdale) si udělal pauzu, Olaf (Tufte) si udělal pauzu nebo jezdil špatně. Ondra jezdil stále na té úrovni a bez přerušení," poukázal Doleček na velké Synkovy rivaly.

Doleček bude se Synkem spolupracovat i nadále, jen se jejich role otočí. Synek se stal vedoucím trenérem veslování na Dukle a bude tak oficiálním nadřízeným svého dosavadního kouče. "Bude mi dělat šéfa, prohodíme si role. Tak doufám, že jsem se k němu choval slušně, aby mi to nedal sežrat," smál se Doleček. "Myslím ale, že bude výborný šéf. Musím ho hlídat, aby nebyl příliš velký pedant. On je hodně důsledný na sebe i na ostatní," uvedl Doleček.

Teď se těší na spolupráci s trenérem Janem Navrátilem. "Já jsem hrozně těžce nesl, když dva roky zpátky k nám nikdo nechtěl jít. Když byli záklaďáci, bylo to jednoduché. Každý chtěl mít dobrou vojnu, tak se tlačil do Dukly, ale jakmile skončila základní služba, už to bylo o tom, že je můžou přitáhnout jen dobré podmínky. Stalo se nám, že končili trenéři a stávající nebyli tak zajímaví pro závodníky, ani tam nechtěli chodit. Bylo tam tak málo veslařů, že jsem se začal bát," přiznal Doleček.

Navrátila považuje za záruku zlepšení. "Je to výborný trenér, empatický vůči závodníkům, díky technice rychle odhadne, kdo co potřebuje. Rád bych, aby to dotáhl zase k tomu, že Dukla bude sídlo reprezentace, že nás nikdo neporazí a že budeme vozit medaile ze světových soutěží. Rád bych mu v tom pomohl," dodal Doleček.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

9°C

Dnes je pondělí 25. října 2021

Očekáváme v 7:00 0°C

Celá předpověď