Nejlépe funguje předání zodpovědnosti a důvěry, říká expert na sociální podnikání

foto Čeští odborníci na sociální podnikání ve Skotsku navštívili i farmu, o kterou se sami starají členové komunitního centra.

Další skupina českých odborníků na sociální podnikání se vrátila z nabírání zkušeností ve Velké Británii. V rámci Projektu Lidé lidem, který organizuje British Council, navštívila ve Skotsku místa, kde se sociálně slabší komunita sama stará o svěřené podniky nebo farmy. „A to je nejvíce inspirující, když vidíte energii, kterou lidem přináší předání zodpovědnosti a důvěry,“ říká jeden z účastníků návštěvy, vedoucí odboru sociálních věcí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Daniel Rychlik.

Jaké konkrétní zkušenosti jste ve Velké Británii načerpali?

Skotsko se zcela zřetelně vydalo cestou řešení řady společenských problémů prostřednictvím hledání řešení zapojením těch, jichž se problémy týkají. Důraz na aktivní účast veřejnosti a hledání řešení problémů na úrovni partnerů, nikoliv na postavení „znalý expert“ pomáhající „neznalému potřebnému“ je nepochybně významnou inspirací. Stejně tak jako konkrétní způsoby hledání cest, jak veřejnost, respektive uživatele služeb aktivovat a zapojovat do řešení jejich nepříznivých sociálních situací. Inspirující je vidět fungující model, kdy spolu s předáním určitých kompetencí i zodpovědností na téměř nejnižší možnou úroveň – komunitu – akceleruje proces přijetí zodpovědnosti za vlastní život i místo, kde žiji, spolu s rozvojem vlastních aktivit.

Co všechno jste navštívili?

Program byl velice nabitý, doslova od rána do večera. Organizátor účastníkům umožnil jednak nahlédnout a porozumět systému a organizaci podpory sociálního podnikání a aktivace komunit prostřednictvím organizačních a finančních nástrojů, tedy systémový pohled na tuto oblast společenského rozvoje. Následovalo představení širokospektrální plejády konkrétních větších i menších projektů z oblasti sociálního podnikání a komunitního rozvoje. Představena tak byla například komunitní centra, drobné sociální podniky (obchůdky, dílničky), komunitní zahrady nebo komunitou vedené farmy nebo věnující se rozvoji venkovských oblastí na ostrově, kdy je zodpovědnost za péči, správu a rozvoj území svěřena místní komunitě, která místo pasivního čekání na řešení jejich problému „shora“ aktivně přijímá zodpovědnost za místo svého života – stará se o půdu, les, bydlení a samozřejmě tak i práci pro místní obyvatele.

Co pro vás bylo nejzajímavější?

Jak už jsem uvedl, nejvíce inspirující je vidět energii, kterou lidem přináší předání zodpovědnosti a důvěry. Stejně tak jako konkrétní nástroje, jak lidi přivést a aktivně je zapojit. Z navštívených projektů mi přišel nejzajímavější jeden z „ostrovních projektů“, kdy byl místní komunitě svěřen do péče rozsáhlý lesní fond, o který začínají pečovat dlouhodobě udržitelným způsobem se zapojením místních lidí - např. návrat původních dřevin, provoz vlastní pily, výstavba ekologických domů apod.

Dá se předpokládat, že přebírání dobrých nápadů a uvádění do praxe v České republice bude během na delší trať, nicméně, nesetkal jste se s nápadem, u kterého vám blesklo hlavou: „Ano! Tohle můžeme udělat teď hned!“?

Celou svou dosavadní profesní kariéru usiluji o podporu takových projektů a přístupů, které podporují lidi v jejich aktivitě a v přijetí zodpovědnosti za svůj vlastní život. Moravskoslezský kraj realizuje celou řadu dílčích aktivit, ve kterých usiluje o prosazování obdobných přístupů, jako byly prezentovány na studijní cestě. Největším poznáním bylo v zásadě ujištění, že má smysl se jednak snažit o systémové změny, zároveň má cenu realizovat každý jeden dílčí projekt, když ty v souhrnu mohou nakonec změnit celou strategii. Aktuálně tak například usilujeme na kraji o nový projekt, kterým chceme podporovat ve spolupráci s obcemi a Fakultou sociálních studií Ostravské univerzity rozvoj komunitních center ve vybraných obcích, ale i vznik jakéhosi virtuálního komunitního centra, které by aktivním lidem mohlo pomáhat při rozvoji jejich vlastních aktivit. Do této aktivity tak již rozhodně zapracujeme další prvky participativního způsobu řízení.

Jaké jsou největší rozdíly mezi situací v oboru ve Velké Británii a v České republice?

Obecně se domnívám, že u nás jsou stále ještě velmi silně zažité prvky paternalistického způsobu myšlení lidí. Jaksi tak nějak očekáváme, že se o vše a o všechny postará „anonymní mocný stát“. Změna tohoto myšlení, že všichni jsme spoluodpovědní, je určitě běh na dlouhou trať. Oblast sociálního podnikání je u nás momentálně vnímána mnohem úžeji, skutečně zejména na oblast podnikání a rozvoje pracovních míst. Nepochybnou a inspirativní výhodou Skotska je legislativní uchopení sociálního podnikání (toto u nás stále velmi citelně chybí a představuje dle mého názoru zásadní překážku pro jeho aktivní rozvoj) a proaktivní přístup vlády k řešení problému právě prostřednictvím zplnomocňování komunit a rozvojem sociálně zodpovědného podnikání a aktivit.

Když jste diskutoval s kolegy, viděl jste nějaké rozdíly mezi Moravskoslezským krajem a Ústeckým krajem?

Oba kraje mají podobné problémy. V diskusích jsme se spíše zaměřovali na to, jakými přístupy je možné se inspirovat, případně co se kde už snažíme dělat a je či není funkční. V Moravskoslezském kraji tak již třeba několik let funguje Klastr sociálních inovací a podniků, který je kraji významným partnerem při prosazování principů sociálně zodpovědného podnikání.

Kdyby Projekt Lidé lidem pokračoval i po skončení pilotní fáze, čeho byste v něm chtěl dosáhnout, na co se zaměřit?

Domnívám se, že například v Moravskoslezském kraji je již dnes realizovaná celá řada dílčích aktivit, které jednak usilují o rozvoj sociálního podnikání nebo se snaží o aktivizaci místních komunit. Užitečné by mohlo být zkoušet v našich podmínkách některé v Británii funkční metody podpory aktivit jednotlivců nebo skupin, třeba jako v pilotním projektu ověřovaná Laboratoř nápadů. Velmi užitečné by bylo propojit zdejší Fakultu sociálních studií Ostravské univerzity s britskými partnery a dále v našich podmínkách rozvíjet v rámci vzdělávání sociálních pracovníků prvky komunitně vedeného rozvoje. Stejně tak by mohlo být inspirativní umožnit lidem, kteří v příštích dvou až třech letech budou zahajovat činnost nových komunitních center v kraji, získat obdobnou zkušenost s již vysoce rozvinutým systémem ve Velké Británii.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

27°C

Dnes je úterý 18. června 2019

Očekáváme v 17:00 27°C

Celá předpověď