Nedávná sucha v Evropě jsou nejhorší od dob Římské říše, tvrdí studie

foto Rostlina ve vyschlé krajině, sucho. Ilustrační foto.

Londýn - Sucha a vedra, která po roce 2014 sužují Evropu, jsou nejhorší od dob Římské říše. Podle deníku The Guardian to vyplývá ze závěrů studie vzniklé na základě zkoumání letokruhů stromů. Podíleli na ní i Češi.

Vlny veder v minulých letech měly podle vědců devastující dopady v podobě tisíců předčasných úmrtí, zničené úrody či lesních požárů. Nízké hladiny řek místy zastavily lodní dopravu i chlazení jaderných elektráren. Hlavní příčinou jsou vysoké teploty, jež byly v posledních letech zaznamenány po celé Evropě. Klimatologové předpovídají v budoucnu ještě extrémnější a častější vedra a sucha.

"Všichni jsme si vědomi sledu výjimečně horkých a suchých lét, které jsme měli v posledních několika rocích," uvedl profesor a vedoucí studie Ulf Büntgen z Cambridgeské univerzity. "Naše výsledky ukazují, že to, co jsme zažili, je mimořádné. Tato série nemá za posledních 2000 let obdoby," uvedl. Zkoumané údaje končí rokem 2018, přičemž v letech 2019 a 2020 byla léta v Evropě také velice horká.

Klimatologové uvádějí, že sucha způsobila změna tryskového proudění a oběhu vzduchu nad kontinentem a že jejich hlavním původcem byla klimatická změna. "Změna klimatu (znamená), že extrémní podmínky budou stále častější, což by mohlo být zničující pro zemědělství, ekosystémy i společnost jako takovou," dodal Büntgen.

Na studii se podílel také Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny CzechGlobe Akademie věd ČR a současně profesor Mendelovy univerzity v Brně. Podle něj je strmý nárůst výskytu sucha obzvláště znepokojující v zemědělství a lesnictví. "Bezprecedentní odumírání lesů ve střední Evropě potvrzuje naše výsledky," uvedl.

Studie, kterou v pondělí zveřejnil časopis Nature Geoscience, analyzovala 27.000 letokruhů ze 147 dubů. Dřevo z žijících stromů pomohlo určit vývoj sucha v posledním století, pro zbylé období novověku odborníci zkoumali trámy starých budov, jako například kostelů. Data k podobě klimatu ve středověku získali z kmenů dubů, které se dochovaly v říčních naplaveninách či štěrkových korytech. Pro antickou éru pak použili dřevo ze studní.

Předchozí rekonstrukce klimatu z letokruhů využívaly šířku a hustotu letokruhů k určení teploty. Studie vedená Büntgenem se zaměřila na množství izotopů uhlíku a kyslíku, aby ukázala, kolik vody měly stromy k dispozici. To ve výsledku dalo vědcům představu o míře sucha v daných obdobích. Ukázalo se, že vysoká frekvence such v posledních letech byla v Evropě bezprecedentní, dokonce i ve srovnání se dřívějšími zničujícími suchy, jako bylo to v době renesance na počátku 16. století.

Vzorky dřeva využité pro rekonstrukci klimatických podmínek ve střední Evropě pocházely z Česka a Bavorska.

Studie rovněž uvádí, že léta ve střední Evropě se stávají v posledních dvou miléniích čím dál sušší nehledě na současné globální oteplování. Jako důvod tohoto dlouhodobého trendu vědci vylučují sopečnou činnost či sluneční cykly a kloní se k závěru, že je to způsobeno drobnými odchylkami dráhy oběhu Země kolem Slunce.

Klimatická krize souvisí také s extrémně vlhkým počasím v zimě, připomíná The Guardian. Srážky v Británii 3. října loňského roku byly nejvydatnější od počátku měření v roce 1891. Podle studie zveřejněné minulý týden je v důsledku globálního oteplování třikrát pravděpodobnější, že se takovéto přívaly deště budou opakovat. V roce 2100 bude při zachování současných trendů pravděpodobnost až desetinásobná.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

14°C

Dnes je úterý 21. září 2021

Očekáváme v 3:00 10°C

Celá předpověď