Názory útočníka z Nového Zélandu vyhrotila i návštěva Evropy

foto Občan Austrálie, který se podle médií jmenuje Brenton Tarrant, dnes při teroristickém útoku ve dvou mešitách v novozélandském městě Christchurch zavraždil 49 lidí.

Christchurch (Nový Zéland) - Touhu k násilné odplatě u Australana Brentona Tarranta, který se přihlásil k dnešnímu masakru v novozélandském městě Christchurch, podnítila i návštěva Evropy. Tarrant v manifestu, který před činem zveřejnil, napsal, že ho rozzuřil pohled na přistěhovalce ve francouzských městech. Jako moment, kdy se rozhodl pro násilí, pak označil teroristický atentát Uzbeka ve Stockholmu v roce 2017, při kterém zahynula jedenáctiletá Ebba Akerlundová.

Po návštěvě západní Evropy, během které se stal zmíněný incident ve Stockholmu, začal Tarrant plánovat útok. Udeřit ve městě Christchurch se prý rozhodl před třemi měsíci.

Australan v manifestu uvádí, že není členem žádné organizace, ale s několika nacionalistickými uskupení sympatizuje. Označil se také za fašistu a environmentalistu.

Za osobu, která ho ovlivnila nejvíce, považuje černošskou americkou konzervativní politickou aktivistku Candace Owensovou. Ta je hlasitou kritičkou hnutí Black Lives Matter (Na černošských životech záleží), které upozorňuje případy policejního násilí na černoších v USA. Americkou Demokratickou stranu pak Owensová obviňuje, že černochům vymývá mozek a jen je podporuje v jejich roli obětí. Owensová mezitím na twitteru pohrozila médiím žalobou, pokud by se o ní informovala jako o někom, kdo útoky na Novém Zélandu inspiroval.

O Tarrantovi je podle televize ABC News známo, že vedle Evropy navštívil i Asii, mimo jiné Severní Koreu. V manifestu se pak Australan zmiňuje o Číně, která nejvíce odpovídá jeho politickým a sociálním hodnotám.

Tarrant  zřejmě obdivoval bojovníky proti muslimům

Útočník z Christchurche byl zřejmě obdivovatelem balkánských nacionalistů i válečníků, kteří v minulosti bojovali proti muslimům, včetně českého krále Zikmunda Lucemburského. Než zahájil palbu, přehrával si v autě píseň oslavující bývalého bosenskosrbského vůdce Radovana Karadžiče, kterého nyní v Haagu soudí mezinárodní justice. Informoval o tom server Balkan Insight.

Uživatel sociální sítě facebook Brenton Tarrant na internetu vyvěsil obrázky symbolů balkánských nacionalistů. Kromě toho tam také umístil prohlášení, které kritizuje angažování Spojených států v Kosovu, napsal Balkan Insight.

Uživatel účtu Brentona Tarranta před zabíjením zveřejnil "manifest" rozepsaný na 73 stránkách. Dokument uvádí, že motivem útoku je "vyvolat strach". Text obsahuje nenávistné urážky migrantů, výzvy k zabíjení muslimů a také výrazy o "nadřazenosti bílé rasy".

V "manifestu" je také část věnovaná konfliktu v Kosovu koncem 90. let. "Balkanizace rovněž sníží schopnost USA projektovat moc na celém světě a tím zajistí, aby se už nikdy nemohla opakovat taková situace jako zapojení USA v Kosovu (kde síly USA a NATO bojovaly vedle muslimů a masakrovaly křesťanské Evropany snažící se dostat islámské okupanty z Evropy)," citoval Balkan Insight z dokumentu.

Zásah NATO v roce 1999, zahrnující nálety na cíle v Srbsku, ukončil krvavý konflikt v Kosovu a přinutil ke stažení srbské ozbrojené síly. V jeho důsledku Srbsko prakticky ztratilo kontrolu nad tímto regionem. Kosovští Albánci pak v roce 2008 jednostranně vyhlásili nezávislost této bývalé autonomní oblasti.

Na výzbroji použité útočníkem při dnešním vraždění a zachycené na snímcích jsou napsána různá jména, mezi nimiž figuruje například jméno římského a českého krále Zikmunda Lucemburského. Syn Karla IV. v 90. letech 14. století vytáhldo boje proti osmanským Turkům. Dále je na jednotlivých částech Tarrantovy zbraně jméno například černohorského vojevůdce Marka Miljanova Popoviče, který v 19. století bojoval proti Turkům, nebo Baja Pivljanina, který velel v bojích proti osmanské říši vedených v Bosně. Tarrant na zásobník napsal "Vídeň 1683", což označuje vítězství polského krále Jana III. Sobieského nad Turky nebo "Akko 1189", čímž odkazuje na nejdůležitější událost třetí křížové výpravy do Svaté země, jakou bylo obléhání tohoto města, které křižáci nakonec v roce 1191 dobyli.

Střelec z novozélandských mešit se inspiroval Norem Breivikem

Osmadvacetiletý Australan Tarrant uvedl, že se inspiroval ultrapravicovým norským atentátníkem Andersem Behringem Breivikem. Ve svém 73stránkovém manifestu Tarrant podle listu The Daily Telegraph napsal, že chtěl pomstít oběti útoků muslimských radikálů.

Tarrant manifest zveřejnil předtím, než se vydal do mešit Al Noor a Linwood v centrální části novozélandského města Christchurch, kde pak během pátečních modliteb zahájil palbu na věřící. Svůj čin také nahrával a v přímém přenosu vysílal na internetu.

V manifestu se označuje za "obyčejného bělocha, který pochází z dělnické třídy, z rodiny s nízkým příjmem". Jeho cílem bylo pomstít "tisíce obětí zahraniční invaze".

Konkrétně přitom zmínil například jedenáctiletou Ebbu Akerlundovou, která zahynula při teroristickém atentátu ve Stockholmu v roce 2017. Za tento útok s pěti mrtvými byl k doživotnímu trestu odsouzen uzbecký občan a stoupenec teroristické sítě Islámský stát Rakhmat Akilov.

Hlavním vzorem Tarranta byl norský pravicový extremista Breivik, který v červenci 2011 zabil při atentátech v norské metropoli Oslo a okolí 77 lidí. Breivik nejprve 22. července 2011 ve vládní čtvrti v Oslu odpálil nálož, která připravila o život osm lidí. Krátce nato postřílel 69 členů letního tábora mládežnického křídla Dělnické strany na nedalekém ostrově Utöya.

Breivik, který před svým činem zveřejnil podstatně delší manifest o 1500 stranách, kritizoval tehdy vládnoucí Dělnickou stranu z podpory multikulturalismu a ohrožování norské identity. V roce 2012 byl za terorismus odsouzen k 21 rokům vězení.

"Četl jsem texty Dylanna Roofa a mnoha dalších, ale skutečnou inspiraci jsem získal od Anderse Behringa Breivika," napsal. Zmíněný Dylann Roof v roce 2015 v kostele v Charlestonu v americkém státě Jižní Karolína zastřelil devět černošských věřících.

Tarrant přitom ve svém manifestu tvrdí, že byl s Breivikem v kontaktu, což ovšem norské úřady odmítly jako prakticky nemožné. "Byl jsem krátce v kontaktu s Breivikem a dostal jsem požehnání pro svou misi poté, co jsem se spojil s jeho bratry," tvrdí Tarrant.

Breivik v současné době pobývá v přísně střežené věznici a jeho korespondence je pečlivě prověřována a v případě potřeby zadržována. "Pokud dospějeme k názoru, že by mohla tato konverzace inspirovat násilí, máme možnost ji zastavit," řekl agentuře AFP Espen Jambak, který působí jako zástupce ředitele věznice v jihonorském Skienu. "Máme nad vším dobrou kontrolu," dodal.

Také Breivikův právník Öystein Storrvik uvedl, že vzhledem k velmi přísným podmínkám Breivikova věznění je nepravděpodobné, že by mohl být norský extremista s Tarrantem ve spojení.

Podobně jako Breivik sám se i Tarrant srovnává se zesnulým jihoafrickým prezidentem Nelsonem Mandelou, když prohlásí, že ho (jako Mandelu) čeká 27 let vězení. Dokonce vyjádří očekávání, že v budoucnu dostane stejně jako Mandela Nobelovu cenu za mír.

"Manifest je v mnoha ohledech poněkud zmatený a silně se zaměřuje na téma údajné genocidy bělochů prostřednictvím masové migrace," podotýká švédský expert na boj proti terorismu Magnus Ranstorp. "Používá stejnou terminologii jako Breivik," dodává.

Tarrant uvedl, že se dočasně přestěhoval na Nový Zéland, aby tam naplánoval útok a připravil se na něj, a nakonec se v zemi rozhodl zůstat.

Podle zpráv médií pochází Tarrant z města Grafton v australském státě Nový Jižní Wales. V roce 2010 pracoval jako osobní trenér v místním fitness centru, než se údajně rozhodl odcestovat ze země.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

9°C

Dnes je středa 20. března 2019

Očekáváme v 21:00 3°C

Celá předpověď