Navrhované zmrazení platů vrcholných politiků na pět let Senát možná zamítne

foto Schůze Senátu - ilustrační foto.

Praha - Navrhované zmrazení platů vrcholných politiků na pět let Senát možná zamítne. Proti snaze končící vlády ANO a ČSSD se dnes postavil jak senátní ústavně-právní výbor, tak hospodářský výbor. Předseda prvního z nich a zpravodaj Tomáš Goláň (ODS) mluvil v souvislosti s novelou o předvolebním populismu. Předseda hospodářského výboru Vladislav Vilímec (ODS) řekl, že návrh by vedl jen k dalším potížím v době, až zmrazení skončí. Pokud nebude norma přijata, odměny ústavních činitelů od ledna vzrostou podle předběžných údajů zhruba o šest procent. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) uvedla, že se senátory pokusí přesvědčit, aby návrh podpořili, jde podle ní o vzkaz občanům.

Goláň míní, že neexistuje důvod zasahovat do nynějšího způsobu stanovování platů vrcholných politiků. Z navrhované změny zákona podle něho "čiší populismus". Goláň také upozornil na to, že už je po sněmovních volbách. Dolní komora novelu schválila těsně před nimi. Jan Kněžínek z úřadu vlády, jenž před senátory zastupoval premiéra Andreje Babiše (ANO), uvedl, že záležitost s platy chápe jako otázku politického rozhodnutí.

Vilímec argumentoval například tím, že zákonodárci by za pět let, až skončí zmrazení, navodili neřešitelnou situaci. Také Kněžínek před hospodářským výborem připustil, že čím déle budou platy zmrazeny, tím větší bude skok na konci zmrazení. Vilímec vyjádřil názor, že automatická valorizace platů v zákoně funguje. Vláda podle něj s návrhem přišla, protože se blížily volby, a myslela si, že na něj získá hlasy. "Neznám normálního člověka, který by si chtěl na šest let zmrazovat platy, a soudím, že by v Poslanecké sněmovně a v Senátu měli být normální lidé,“ řekl.

Schillerová ve Sněmovně uvedla, že jí připadá nemístné, aby ústavním činitelům rostly platy o šest procent ve chvíli doznívající či pokračující krize. "Nejde o to, že se ušetří nějaké peníze v rozpočtu, to není to zásadní, ale jde o jakýsi vzkaz občanům," uvedla. Místopředseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek doplnil, že ho překvapují komentáře, že se neušetří velké peníze. "My si to nemyslíme," podotkl.

V případě, že Senát novelu zamítne nebo k ní schválí pozměňovací návrh, spadne takzvaně pod stůl. Sněmovna by už o předloze nerozhodla, protože její volební období skončí ve čtvrtek.

Platy ústavních činitelů se podle platného zákona mají od příštího roku odvíjet od průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v celém hospodářství. Dosud obecně závisely na platech v nepodnikatelské sféře. Platy se vypočítávají z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy vždy za předminulý rok a koeficientu 2,5.

Plat řadového poslance a senátora by za současného zákonného stavu vzrostl podle předběžných údajů o průměrné mzdě o 5500 korun na 96.300 korun měsíčně. Prezident by bral 321.000 korun a ministři 183.700 korun měsíčně, stejně jako místopředsedové parlamentních komor. Jednalo by se o zvýšení o 18.300 korun a 10.500 korun. Premiér a předsedové obou parlamentních komor by si mohli měsíčně přijít na 258.600 korun, zvýšení proti letošku by představovalo 14.800 korun. Předsedové parlamentních výborů, komisí a delegací by si polepšili o 7800 korun na 135.600 korun. Politikům by s platy vzrostly i měsíční náhrady.

Pro letošek zůstaly platy vrcholných politiků změnou zákona na loňské úrovni kvůli koronavirové krizi. Jinak by stouply zhruba o devět procent.

Vládní novela předpokládá, že platová základna pro vrcholné politiky zůstane pro léta 2022 až 2026 na letošní úrovni. Celkovou úsporu kabinet odhadl na 727 milionů korun.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

2°C

Dnes je úterý 30. listopadu 2021

Očekáváme v 15:00 3°C

Celá předpověď