Návrh strategie: Ve školách by se měl změnit obsah i způsob výuky

foto Děti ve škole. Ilustrační foto.

Praha - Obsah i způsob výuky by se měl v následujícím desetiletí změnit tak, aby se děti učily méně dat a faktů a lépe je chápaly. Zlepšit by se mělo také vzdělávání dětí z chudších rodin a jejich šance na úspěch ve škole i životě. Vyplývá to z návrhu strategie vzdělávací politiky do roku 2030, který dnes na konferenci v Praze představili zástupci ministerstva školství a expertní tým, který návrh vytvořil. Dokument ještě není finální, ministerstvo by ho mělo dokončit na jaře příštího roku. V létě 2020 by ho pak měla schválit vláda.

Nová strategie vzdělávání by podle autorů návrhu měla vést ke změnám, díky nimž budou mít absolventi škol více schopností a dovedností využitelných v životě. Školáci by se například měli učit lépe orientovat v množství informací, které se k nim dostávají více než dříve.

Na novou strategii by měly navázat změny v takzvaných rámcových vzdělávacích programech, které určují učivo. Jejich obsah by se podle ministerstva měl výrazně redukovat. Změny ve výuce by se měly týkat dětí, které půjdou do škol v roce 2026 a své vzdělávání ukončí zřejmě kolem roku 2045.

Podle vedoucího expertního týmu Arnošta Veselého musí vzdělávání reagovat mimo jiné na změny na trhu práce, který od zaměstnanců dnes nevyžaduje tolik konkrétních dovedností, ale stále více spíše schopnost rozhodování, organizování či komunikace. Žáci by se proto podle Veselého měli přestat přetěžovat daty a rozvrh by se neměl rozšiřovat o nové předměty.

Podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) by se tak do škol nemusel zavést ani nový předmět technika, který prosazuje ministr školství průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Plaga dnes ČTK řekl, že souhlasí s podporou technických dovedností, ale podle něj by se jejich procvičování mohlo začlenit do jiných předmětů. "Forma (výuky) musí být v duchu školy, ne, že všem přikážeme, že budou mít jednu, dvě či tři hodiny týdně," řekl. Podle dřívějších informací ministerstva by technika mohla být povinná od roku 2022 ve všech ročnících druhého stupně základních škol, a to jednu hodinu týdně.

Podle návrhu strategie by se měl proměnit i způsob hodnocení žáků. Školy by se měly zaměřit víc na slovní hodnocení a změnit by se měla i podoba přijímacích zkoušek na střední školy nebo maturity. Veselý dodal, že konkrétní detaily návrh strategie zatím neřeší.

Nová strategie by měla přispět také ke snižování nerovností v přístupu ke vzdělávání. Kvalita škol je podle odborníků v současnosti odlišná a výsledky žáků závisí i na tom, zda jsou z chudé či z bohatší rodiny. Zlepšit tuto situaci by mělo například zapojení sociálních zdravotníků ve školství nebo větší podpora talentovaných dětí v základních školách, aby neměly důvod odcházet na víceletá gymnázia.

Financování školství by se podle návrhu strategie mělo zvýšit na průměr zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Zatímco výdaje na veřejné vzdělávání v ČR činily v roce 2016 zhruba 3,5 procenta hrubého domácího produktu, průměr zemí OECD byl kolem pěti procent.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

5°C

Dnes je úterý 12. listopadu 2019

Očekáváme v 13:00 5°C

Celá předpověď